Smrt Sinvára rozděluje svět. Lídři hovoří o příležitostech. Írán o inspirativním mučedníkovi

Zabití Jahji Sinvára, jednoho z nejvyšších představitelů palestinského hnutí Hamás, přitáhlo globální pozornost a bylo označeno za klíčový bod v probíhajícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Sinvár, který byl vůdcem Hamásu od poloviny roku 2023, byl zabit během izraelské vojenské operace ve městě Rafah v jižní části Pásma Gazy. Jeho smrt představuje významný úder pro vedení Hamásu a byla oslavována jak izraelskými, tak i mezinárodními představiteli. 

Krátce po potvrzení zpráv o zabití Sinvára hovořil americký prezident Joe Biden s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle prohlášení úřadů obou zemí byla hlavním tématem jejich rozhovoru otázka, jak využít Sinvárovy smrti k posílení tlaku na propuštění zbývajících izraelských rukojmích, které Hamás stále zadržuje v Pásmu Gazy.

Biden během hovoru s Netanjahuem vyjádřil spokojenost s výsledkem operace a podle agentury AFP uvedl: „Zavolal jsem Bibimu, abych mu pogratuloval k tomu, že dostali Sinvára. Měl na rukou hodně krve.“

Zabití Sinvára bylo pro Izrael významným vojenským úspěchem, zejména vzhledem k jeho roli ve vedení Hamásu a jeho zodpovědnosti za útok ze 7. října 2023, při kterém Hamas zaútočil na jižní Izrael. Tento útok způsobil obrovské ztráty mezi civilním obyvatelstvem a vedl k tomu, že Izrael zahájil rozsáhlou ofenzívu proti palestinským militantním skupinám v Pásmu Gazy.

Operace, která vedla k likvidaci Sinvára, byla čistě izraelskou záležitostí, jak uvedl mluvčí Pentagonu generálmajor Patrick Ryder. I přesto Spojené státy sehrály důležitou roli v poskytování zpravodajských informací, které pomohly při lokalizaci klíčových vůdců Hamásu.

„Byla to izraelská operace. Americké síly do ní nebyly přímo zapojeny,“ upřesnil Ryder. Spojené státy dlouhodobě podporují Izrael v jeho bezpečnostních snahách, a to nejen prostřednictvím vojenské a finanční podpory, ale také díky sdílení zpravodajských informací.

Podle izraelských médií byl Sinvár zabit při raketovém útoku na budovu v Rafahu, kde se skrýval. Po raketovém zásahu byl na místo vyslán dron, aby potvrdil jeho smrt. Zraněný Sinvár, který měl tvář zahalenou šátkem, se podle svědků pokusil dron zneškodnit, ale vzápětí byl zasažen dalšími střelami.

V době útoku izraelští vojáci údajně nevěděli, že cílí právě na Sinwára. Izraelská policie poté oznámila, že tělo Sinvára bylo převezeno do Národního centra pro forenzní medicínu v Tel Avivu k dalšímu přezkoumání.

Jahjá Sinvár byl jednou z klíčových osobností Hamásu. Do čela hnutí se dostal po likvidaci svého předchůdce Ismáíla Haníji, který byl zabit při atentátu v Teheránu koncem července 2023. Hamas je radikální palestinské islamistické hnutí, které dlouhodobě bojuje proti izraelské přítomnosti na územích, která považuje za historickou Palestinu. Sinvár byl považován za architekta mnoha útoků proti Izraeli, včetně krvavého útoku ze 7. října 2023, který vedl k masivní izraelské vojenské odpovědi.

Sinvárův konec ukazuje, jak obtížné je pro Hamás chránit své vůdce před izraelskými útoky, přesto však analytici varují, že jeho smrt nemusí zásadně změnit průběh konfliktu v Pásmu Gazy. Izraelské vojenské operace se zaměřují na destabilizaci Hamasu, ale konflikt má hluboké historické a politické kořeny, které nelze vyřešit pouhými vojenskými údery.

Zatímco Izrael a jeho spojenci smrt Sinvára oslavují, některé země Blízkého východu, jako například Írán, tuto událost vnímají jinak. Íránská mise při OSN uvedla, že zabití Sinvára jen posílí „duch odporu“ v regionu.

V prohlášení uvedli, že Sinvár se stane inspirací pro palestinskou mládež, která bude pokračovat v boji proti izraelské okupaci. „Duch odporu bude posílen. (Sinvár) se stane vzorem pro mládež a děti, které nadále půjdou jeho cestou až k osvobození Palestiny,“ uvedla mise ve svém prohlášení na platformě X (dříve Twitter).

Italská premiérka Giorgia Meloniová označila smrt Sinvára za „novou fázi“ konfliktu v Gaze. Podle ní již neexistuje osoba, která byla zodpovědná za říjnové útoky Hamásu na Izrael, což otevírá cestu pro příměří a propuštění všech rukojmích. Podobné vyjádření přišlo i od šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella, který Sinvára označil za hlavní překážku pro dosažení příměří a propuštění rukojmích.

Smrt Jahji Sinvára představuje moment, který může výrazně ovlivnit budoucí vývoj konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Americký prezident Biden i další světoví lídři zdůraznili, že Sinvárova smrt nabízí příležitost pro dosažení příměří a propuštění všech izraelských rukojmích. Biden vyjádřil naději, že tato událost by mohla znamenat krok směrem k ukončení bojů v Gaze, přičemž vyzval k ukončení války a návratu palestinských uprchlíků domů.

Americký ministr obrany Lloyd Austin označil zabití Sinvára za významný úspěch a zdůraznil, že nyní existuje jedinečná šance na ukončení tohoto „strašného konfliktu“. Podle Austina by smrt lídra Hamásu mohla otevřít cestu k dosažení trvalého příměří, zvýšení humanitární pomoci pro civilisty v Gaze a k obnově zničených oblastí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron rovněž vidí Sinvárovu smrt jako příležitost k ukončení vojenských operací a k diplomatickému řešení konfliktu. „Musíme se chopit této příležitosti k zajištění propuštění všech rukojmích a k tomu, aby tato válka konečně skončila,“ uvedl Macron při jednání s evropskými lídry.

Související

Jahjá Sinvár, šéf Hamásu v Gaze zvaný

Míří Blízký východ k dohodě? Hamás bude požadovat Sinvárovo tělo

Izrael se nachází v situaci, kdy dosud neobdržel oficiální odpověď od hnutí Hamás na různé návrhy dohod o rukojmích, o kterých se v současnosti diskutuje. Informoval o tom v pondělí deník The Times of Israel, který citoval vysoce postaveného představitele izraelského vyjednávacího týmu. 
Jahjá Sinvár, šéf Hamásu v Gaze zvaný

Izrael má plán, jak využít tělo zabitého vůdce Hamásu Sinvára

Izrael zvažuje, že by mohl využít tělo zabitého vůdce palestinské militantní skupiny Hamás, Jahji Sinvára, jako vyjednávací nástroj pro propuštění izraelských rukojmí, kteří jsou již více než rok zadržováni v Pásmu Gazy. Uvedla to americká televize CNN, která citovala izraelské zdroje. 

Více souvisejících

Jahjá Sinvár Izrael Hamás

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy