
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer v obsáhlém projevu prohlásil, že je jeho země připravena ukončit válku v Pásmu Gazy – ovšem jen za „jasných podmínek“, které mají zajistit izraelskou bezpečnost. Premiér zároveň potvrdil, že izraelská armáda pravděpodobně zabila významného lídra Hamásu Mohammeda Sinvára a že cíl zcela porazit hnutí Hamás zůstává beze změny.
V projevu, který přenášela státní média a který byl dostupný i v online přenosu, Netanjahu uvedl, že konec války je možný pouze tehdy, pokud dojde k propuštění všech izraelských rukojmích, odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vedení z Gazy a úplné demilitarizaci celého pásma. „Ti, kdo nás dnes vyzývají k ukončení války bez dosažení těchto cílů, ve skutečnosti volají po tom, aby Hamás zůstal v čele Gazy,“ prohlásil.
Premiér zároveň poprvé oficiálně přiznal, že v současné době Izrael věří, že z rukou Hamásu je stále naživu asi 20 rukojmích, zatímco až 30 dalších již pravděpodobně zemřelo. Navzdory této tragické bilanci Netanjahu uvedl, že Izrael je ochoten jednat o dočasném příměří, pokud bude součástí dohody o propuštění rukojmích.
V další části projevu se premiér zaměřil na budoucí uspořádání Pásma Gazy. Uvedl, že po skončení války bude celý tento územní celek pod izraelskou bezpečnostní kontrolou. Zároveň odmítl, že by Izrael usiloval o trvalou okupaci Gazy, ale zdůraznil, že bezpečnostní dohled je nezbytný pro zabránění opakování útoků, jako byl ten ze 7. října 2023.
Netanjahu oznámil třífázový plán humanitární pomoci pro pásmo Gazy, který má zahrnovat základní dodávky potravin a vody, otevření distribučních míst provozovaných americkými firmami pod ochranou izraelské armády a vytvoření tzv. „humanitární zóny“ pro ochranu civilistů. Premiér tak reagoval na rostoucí mezinárodní tlak, který vyzývá Izrael k ukončení vojenské operace a umožnění rozsáhlejší humanitární pomoci.
Jedním z dalších klíčových témat bylo Írán. Netanjahu označil tuto islámskou republiku za stále významnou hrozbu pro Izrael. Přiznal, že izraelské síly zasáhly íránskou protivzdušnou obranu, ale zdůraznil, že Teherán zůstává vážným protivníkem. „Spolupracujeme plně se Spojenými státy na dohodě, která má zabránit Íránu získat jaderné zbraně,“ uvedl s tím, že Izrael si nicméně vyhrazuje právo jednat samostatně a bránit se podle potřeby.
Prohlášení přichází v době, kdy mezinárodní společenství stále silněji volá po zastavení bojů a zahájení politického řešení. Zvláště Evropská unie a některé arabské státy opakovaně vyzvaly Izrael k zastavení ofenzivy a nalezení cesty k trvalému míru.
Izraelská vláda ale trvá na tom, že bez úplného rozbití struktur Hamásu nebude možné zajistit bezpečnost izraelských občanů. Netanjahu v této souvislosti znovu zopakoval, že Hamás podle něj představuje „teroristickou organizaci, která musí být zcela zničena“.
Na závěr premiér uvedl, že obyvatelé Gazy, kteří budou chtít odejít, budou mít možnost území opustit. Tuto pasáž však neupřesnil a není jasné, jak by prakticky byla realizována.
Současný vývoj tak ukazuje, že izraelsko-palestinský konflikt je stále daleko od konce. Netanjahuův projev sice nabízí možnost příměří, ale za podmínek, které Hamás i další palestinské frakce dosud jednoznačně odmítaly. Mezinárodní diplomacie tak bude v příštích dnech pod velkým tlakem, aby přiměla obě strany ke kompromisu – nebo alespoň k dočasnému klidu zbraní.
Související

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky
Izrael , Benjamin Netanjahu , Hamás , Jahjá Sinvár
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek