Když Ukrajina splní podmínky, Putin zváží konec války a její členství v NATO, tvrdí agentura

Putin je podle agentury Bloomberg údajně ochoten ustoupit v požadavku, aby Ukrajina zůstala neutrální. Možná by ani neprotestoval proti případnému členství v NATO.

Agentura ale uvádí, že takové ústupky by nebyly zadarmo. Výměnou za to by se Ukrajina musela vzdát Krymu a dalších obsazených území, tedy zhruba pětiny země, kterou aktuálně ruská armáda okupuje.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrzení agentury popřel a uvedl, že Rusko se svých požadavků na neutralitu Ukrajiny nevzdá. Stejně tak bude prý nadále trvat na nevstoupení země do NATO. Američtí představitelé jsou rozpolceni, o změnách v ruském postoji k Ukrajině sice nemají informace, nepopírají ale, že se také může jednat pouze o strategický krok.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve odmítl vstup Ukrajiny do NATO bez území okupovaných Ruskem.

 "Od žádného z našich partnerů jsme takový návrh nedostali. Také si těžko umím představit, jak by to vypadalo," řekl Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě. Dodal, že nejsilnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu by byl její vstup do NATO jako celku.

Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen navrhl, že Ukrajina by se mohla stát členem Aliance i v případě, kdy by neměla pod kontrolou celé své území. Podle jeho názoru to mohlo odradit Rusko od útoků na její území a Ukrajina by se mohla soustředit na boje v první linii.

Zelenskyj už po schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem na konci září vstup Ukrajiny do NATO označil za otázku času, uvedl server Independent.

"Ukrajina si zaslouží, aby se stala členem NATO - a stane se jím," uvedl Zelenskyj později v pravidelném večerním videoproslovu. "Pracujeme na tom, abychom v souvislosti s členstvím v NATO dosáhli praktické pokroky," dodal. 

Stoltenberg už dříve uvedl, že Ukrajina ušla velký kus cesty a je nyní mnohem blíže Severoatlantické alianci, než kdy dříve. To by se mělo odrazit v rozhodnutích NATO, včetně odstranění akčního plánu z procesu připojení Ukrajiny, uvedla agentura Reuters.

Akční plán je předstupněm pro plné začlenění do NATO. Podrobnosti o plánu týkajícím se připojení Ukrajiny k NATO budou zveřejněny ve společném komuniké, na jehož závěrečném znění členské státy momentálně pracují. 

"Od roku 2008, kdy jsme se rozhodli, že dalším krokem bude Akční plán členství, Ukrajina urazila dlouhou cestu. Je nyní mnohem blíže NATO, a tak si myslím, že je čas, aby se to promítlo do rozhodnutí NATO," uvedl Stoltenberg na posledním summitu.

"Všechno dohromady, včetně jasného prohlášení, že se Ukrajina stane členem a odstranění Akčního plánu členství, bude silným a pozitivním signálem od NATO směrem k Ukrajině," dodal.

Stoltenberg již dříve upřesnil, že spolupráce s Ukrajinou bude mít tři roviny: vojenskou, politickou a administrativní. Důležitým aspektem je zajištění interoperability mezi vojsky členských zemí a ukrajinskými jednotkami, což se týká technické spolupráce.

Dalším krokem je zřízení koordinační rady pro spolupráci mezi Kyjevem a NATO. Třetím bodem je odstranění Akčního plánu členství, což zjednoduší přístupový proces z dvou kroků na jeden jediný.

Na summitu NATO v roce 2008 v Bukurešti bylo rozhodnuto, že Ukrajina se v budoucnu může stát členem Severoatlantické aliance, a v září loňského roku formálně požádala o členství.

Někteří členské státy NATO se ale domnívají, že aliance nemůže rozšířit své řady o zemi, která se nachází ve válečném stavu. Principem NATO je, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny země v rámci aliance.

Pro řadu členů ale nelze akceptovat, že by Ukrajina vstoupila do NATO během konfliktu a zatahala do války i další spojence. Na summitu se proto členské státy nebudou zabývat formálním pozváním Ukrajiny do NATO, protože prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity.

Většina zemí však souhlasí s tím, že proces přijetí Ukrajiny do NATO by měl být zahájen bezprostředně po skončení války, pokud by Ukrajina byla úspěšná. Podporu vstupu Ukrajiny do NATO vyjadřují zejména státy východního křídla aliance, zatímco jiné členské země zatím vyjadřují své postoje k perspektivě Kyjeva neurčitě.

Zelenskyj si ale uvědomuje, že jeho země nemůže být členem, dokud čelí ruské agresi na svém území. Baiba Braže, která zastává od roku 2020 jednu z nejvyšších civilních funkcí v rámci NATO, v rozhovoru pro European Pravda před nedávnem uvedla, že o členství Ukrajiny v NATO je prakticky rozhodnuto. 

Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.

Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KMIS) vyjadřuje naprostá většina Ukrajinců, konkrétně 89 procent, podporu vstupu země do Severoatlantické aliance (NATO). Podpora členství v NATO se pohybuje od 79 procent na východě Ukrajiny až po 93 procent na západě země. 

Proti vstupu Ukrajiny do NATO se vyslovilo pouze osm procent dotázaných, zatímco tři procenta se nebyla schopna vyjádřit. Sociologové z KMIS poznamenali, že tato jednotná podpora naznačuje, že společnost se v této otázce konsolidovala, uvedl server Ukrajinska pravda.

18 procent dotázaných by považovalo za přijatelné, kdyby se Ukrajina vzdala členství v NATO ve prospěch dosažení míru, zatímco pro 76 procent by takový ústupek za dosažení míru byl nepřijatelný. V regionálním srovnání se 67 procent dotázaných na východě Ukrajiny až 81 procent na západě domnívají, že takový ústupek by byl nepřijatelný.

Většina Ukrajinců také přestala podporovat "bezpečnostní záruky" jako alternativu plnoprávného členství v alianci. Dříve trvalo na vstupu do NATO 39 procent dotázaných, zatímco 42 procent bylo ochotno akceptovat bezpečnostní záruky namísto členství. Nicméně veřejné mínění se výrazně změnilo a nyní 58 procent dotázaných trvá na členství Ukrajiny v NATO, zatímco 29 procent by bylo spokojeno s bezpečnostními zárukami.