Klíčový summit pro Ukrajinu: Pokud se nepodaří přesvědčit Maďarsko, EU má plán B

Cílem mimořádného zasedání Evropské rady (summitu EU) v Bruselu, konaného ve čtvrtek, je nalezení kompromisu mezi členskými zeměmi eurozóny ohledně revize dlouhodobého rozpočtu EU a zajištění finanční pomoci pro Ukrajinu na příští čtyři roky. Účastníci, tedy šéfové vlád a států, se snaží vyřešit situaci, kterou na prosincovém summitu EU zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán.

Jedním z návrhů, který by mohl odstranit patovou situaci, je pravidelné mimořádné jednání, na němž by lídři členských států hodnotili, jak Ukrajina využívá finanční pomoc ve výši 50 miliard eur. Tuto možnost naznačují připravené závěry summitu, o nichž informovala agentura Reuters.

Navrhovaná suma, kterou Evropská komise představila loni v létě, má zajistit normální fungování Ukrajiny do konce roku 2027, a to i v období konfliktu s Ruskem. Maďarsko navrhuje, aby EU každý rok schvalovala část finančního balíčku pro Ukrajinu.

Nicméně mnozí lídři členských zemí nesouhlasí s Orbánovým kompromisem a preferují jednorázové a definitivní schválení celého balíčku pomoci pro Ukrajinu na následující čtyři roky. Současně souhlasí s pravidelným summitem jednou za rok k posouzení využití těchto finančních prostředků, aniž by bylo nutné nové hlasování a schvalování.

V případě, že by Orbán opět využil právo veta a znemožnil jednomyslné poskytnutí finanční pomoci EU Ukrajině, má Evropská komise připravený alternativní plán, známý jako "plán B", který by byl proveditelný s 26 zeměmi Unie bez účasti Maďarska, ačkoli by byl politicky složitější.

Agentura Reuters měla možnost nahlédnout do navrhovaných závěrů čtvrtečního summitu, podle kterých plánují potvrdit své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu.

Podle tohoto návrhu však není jasné, zda lídři přislíbí přidělení dalších pěti miliard eur do fondu s názvem Evropský mírový nástroj (EPF), který se využívá k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část textu je totiž podle Reuters uvedena jen v hranatých závorkách, což naznačuje, že se o ní stále jedná.

"Způsoby (podpory) jsou méně důležité. Rozhodující jsou cíle a prostředky. Budeme nadále zkoumat všechny možnosti a přizveme spojence a partnery ke spolufinancování iniciativ," uvádí se ve společném dopise. Podle podepsaných lídrů je však přitom prvořadý smysl pro naléhavost, jelikož "objednávky, které dnes zadáme, se dostanou na bojiště až v příštím roce".

Scholz ve středu prohlásil, že udělá vše pro to, aby zmobilizoval své evropské partnery a získal pro Ukrajinu "obrovskou" podporu. Prohlásil to den před summitem Evropské rady v Bruselu, na kterém budou lídři členských států EU jednat o schválení balíčku v hodnotě 50 miliard eur pro Ukrajinu. 

"Uděláme vše pro to, aby byl společný příspěvek Evropy tak obrovský, že na něm bude Ukrajina moci stavět a (ruský prezident Vladimir) Putin nebude moci spoléhat na to, že naše podpora v jistém momentě oslábne," řekl Scholz v německém parlamentu.

Evropská unie hledá cesty, jak poskytnout pomoc Ukrajině, a to buď s podporou Maďarska, nebo bez ní, oznámil už v úterý polský premiér Donald Tusk. Před nadcházejícím letošním summitem EU má v plánu konzultovat věc s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.

"Tak či onak najdeme řešení, s (Viktorem) Orbánem nebo bez něj," prohlásil Tusk s odkazem na maďarského premiéra, který v prosinci zablokoval balíček finanční pomoci EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur.

Summit Evropské unie, kde se země budou snažit vyřešit dilema ohledně pomoci Ukrajině, se bude konat ve čtvrtek, těsně před druhým výročím začátku konfliktu na Ukrajině. Tusk zdůraznil, že před summitem hodlá konzultovat situaci s Ficem.

"Je ve prospěch Slovenska, aby se nedostalo na politický a morální okraj, kam se dostal Viktor Orbán se svou proputinovskou rétorikou," dodal Tusk. AFP však poukazuje na fakt, že Orbán si udržuje blízké vztahy s Kremlem i po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Maďarsko je přitom otevřeno možnosti, aby Evropská unie použila prostředky ze svého rozpočtu na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedl to na sociální síti X Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Zdůraznil ale, že Maďarsko si přeje možnost později změnit své rozhodnutí.

Maďarsko už dříve naznačilo, že by mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.

Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.

Související

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Summit EU

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 5 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy