Klíčový summit pro Ukrajinu: Pokud se nepodaří přesvědčit Maďarsko, EU má plán B

Cílem mimořádného zasedání Evropské rady (summitu EU) v Bruselu, konaného ve čtvrtek, je nalezení kompromisu mezi členskými zeměmi eurozóny ohledně revize dlouhodobého rozpočtu EU a zajištění finanční pomoci pro Ukrajinu na příští čtyři roky. Účastníci, tedy šéfové vlád a států, se snaží vyřešit situaci, kterou na prosincovém summitu EU zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán.

Jedním z návrhů, který by mohl odstranit patovou situaci, je pravidelné mimořádné jednání, na němž by lídři členských států hodnotili, jak Ukrajina využívá finanční pomoc ve výši 50 miliard eur. Tuto možnost naznačují připravené závěry summitu, o nichž informovala agentura Reuters.

Navrhovaná suma, kterou Evropská komise představila loni v létě, má zajistit normální fungování Ukrajiny do konce roku 2027, a to i v období konfliktu s Ruskem. Maďarsko navrhuje, aby EU každý rok schvalovala část finančního balíčku pro Ukrajinu.

Nicméně mnozí lídři členských zemí nesouhlasí s Orbánovým kompromisem a preferují jednorázové a definitivní schválení celého balíčku pomoci pro Ukrajinu na následující čtyři roky. Současně souhlasí s pravidelným summitem jednou za rok k posouzení využití těchto finančních prostředků, aniž by bylo nutné nové hlasování a schvalování.

V případě, že by Orbán opět využil právo veta a znemožnil jednomyslné poskytnutí finanční pomoci EU Ukrajině, má Evropská komise připravený alternativní plán, známý jako "plán B", který by byl proveditelný s 26 zeměmi Unie bez účasti Maďarska, ačkoli by byl politicky složitější.

Agentura Reuters měla možnost nahlédnout do navrhovaných závěrů čtvrtečního summitu, podle kterých plánují potvrdit své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu.

Podle tohoto návrhu však není jasné, zda lídři přislíbí přidělení dalších pěti miliard eur do fondu s názvem Evropský mírový nástroj (EPF), který se využívá k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část textu je totiž podle Reuters uvedena jen v hranatých závorkách, což naznačuje, že se o ní stále jedná.

"Způsoby (podpory) jsou méně důležité. Rozhodující jsou cíle a prostředky. Budeme nadále zkoumat všechny možnosti a přizveme spojence a partnery ke spolufinancování iniciativ," uvádí se ve společném dopise. Podle podepsaných lídrů je však přitom prvořadý smysl pro naléhavost, jelikož "objednávky, které dnes zadáme, se dostanou na bojiště až v příštím roce".

Scholz ve středu prohlásil, že udělá vše pro to, aby zmobilizoval své evropské partnery a získal pro Ukrajinu "obrovskou" podporu. Prohlásil to den před summitem Evropské rady v Bruselu, na kterém budou lídři členských států EU jednat o schválení balíčku v hodnotě 50 miliard eur pro Ukrajinu. 

"Uděláme vše pro to, aby byl společný příspěvek Evropy tak obrovský, že na něm bude Ukrajina moci stavět a (ruský prezident Vladimir) Putin nebude moci spoléhat na to, že naše podpora v jistém momentě oslábne," řekl Scholz v německém parlamentu.

Evropská unie hledá cesty, jak poskytnout pomoc Ukrajině, a to buď s podporou Maďarska, nebo bez ní, oznámil už v úterý polský premiér Donald Tusk. Před nadcházejícím letošním summitem EU má v plánu konzultovat věc s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.

"Tak či onak najdeme řešení, s (Viktorem) Orbánem nebo bez něj," prohlásil Tusk s odkazem na maďarského premiéra, který v prosinci zablokoval balíček finanční pomoci EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur.

Summit Evropské unie, kde se země budou snažit vyřešit dilema ohledně pomoci Ukrajině, se bude konat ve čtvrtek, těsně před druhým výročím začátku konfliktu na Ukrajině. Tusk zdůraznil, že před summitem hodlá konzultovat situaci s Ficem.

"Je ve prospěch Slovenska, aby se nedostalo na politický a morální okraj, kam se dostal Viktor Orbán se svou proputinovskou rétorikou," dodal Tusk. AFP však poukazuje na fakt, že Orbán si udržuje blízké vztahy s Kremlem i po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Maďarsko je přitom otevřeno možnosti, aby Evropská unie použila prostředky ze svého rozpočtu na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedl to na sociální síti X Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Zdůraznil ale, že Maďarsko si přeje možnost později změnit své rozhodnutí.

Maďarsko už dříve naznačilo, že by mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.

Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Summit EU

Aktuálně se děje

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Káže vodu, pije víno. Evropa boj s počasím jen předstírá? Plánuje pravý opak, varují experti

Evropa plánuje rozsáhlé rozšíření kapacit pro výrobu energie z fosilního plynu, a to navzdory svým ambiciózním klimatickým cílům, které prezentuje na summitu COP29. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy