Klíčový summit pro Ukrajinu: Pokud se nepodaří přesvědčit Maďarsko, EU má plán B

Cílem mimořádného zasedání Evropské rady (summitu EU) v Bruselu, konaného ve čtvrtek, je nalezení kompromisu mezi členskými zeměmi eurozóny ohledně revize dlouhodobého rozpočtu EU a zajištění finanční pomoci pro Ukrajinu na příští čtyři roky. Účastníci, tedy šéfové vlád a států, se snaží vyřešit situaci, kterou na prosincovém summitu EU zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán.

Jedním z návrhů, který by mohl odstranit patovou situaci, je pravidelné mimořádné jednání, na němž by lídři členských států hodnotili, jak Ukrajina využívá finanční pomoc ve výši 50 miliard eur. Tuto možnost naznačují připravené závěry summitu, o nichž informovala agentura Reuters.

Navrhovaná suma, kterou Evropská komise představila loni v létě, má zajistit normální fungování Ukrajiny do konce roku 2027, a to i v období konfliktu s Ruskem. Maďarsko navrhuje, aby EU každý rok schvalovala část finančního balíčku pro Ukrajinu.

Nicméně mnozí lídři členských zemí nesouhlasí s Orbánovým kompromisem a preferují jednorázové a definitivní schválení celého balíčku pomoci pro Ukrajinu na následující čtyři roky. Současně souhlasí s pravidelným summitem jednou za rok k posouzení využití těchto finančních prostředků, aniž by bylo nutné nové hlasování a schvalování.

V případě, že by Orbán opět využil právo veta a znemožnil jednomyslné poskytnutí finanční pomoci EU Ukrajině, má Evropská komise připravený alternativní plán, známý jako "plán B", který by byl proveditelný s 26 zeměmi Unie bez účasti Maďarska, ačkoli by byl politicky složitější.

Agentura Reuters měla možnost nahlédnout do navrhovaných závěrů čtvrtečního summitu, podle kterých plánují potvrdit své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu.

Podle tohoto návrhu však není jasné, zda lídři přislíbí přidělení dalších pěti miliard eur do fondu s názvem Evropský mírový nástroj (EPF), který se využívá k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část textu je totiž podle Reuters uvedena jen v hranatých závorkách, což naznačuje, že se o ní stále jedná.

"Způsoby (podpory) jsou méně důležité. Rozhodující jsou cíle a prostředky. Budeme nadále zkoumat všechny možnosti a přizveme spojence a partnery ke spolufinancování iniciativ," uvádí se ve společném dopise. Podle podepsaných lídrů je však přitom prvořadý smysl pro naléhavost, jelikož "objednávky, které dnes zadáme, se dostanou na bojiště až v příštím roce".

Scholz ve středu prohlásil, že udělá vše pro to, aby zmobilizoval své evropské partnery a získal pro Ukrajinu "obrovskou" podporu. Prohlásil to den před summitem Evropské rady v Bruselu, na kterém budou lídři členských států EU jednat o schválení balíčku v hodnotě 50 miliard eur pro Ukrajinu. 

"Uděláme vše pro to, aby byl společný příspěvek Evropy tak obrovský, že na něm bude Ukrajina moci stavět a (ruský prezident Vladimir) Putin nebude moci spoléhat na to, že naše podpora v jistém momentě oslábne," řekl Scholz v německém parlamentu.

Evropská unie hledá cesty, jak poskytnout pomoc Ukrajině, a to buď s podporou Maďarska, nebo bez ní, oznámil už v úterý polský premiér Donald Tusk. Před nadcházejícím letošním summitem EU má v plánu konzultovat věc s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.

"Tak či onak najdeme řešení, s (Viktorem) Orbánem nebo bez něj," prohlásil Tusk s odkazem na maďarského premiéra, který v prosinci zablokoval balíček finanční pomoci EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur.

Summit Evropské unie, kde se země budou snažit vyřešit dilema ohledně pomoci Ukrajině, se bude konat ve čtvrtek, těsně před druhým výročím začátku konfliktu na Ukrajině. Tusk zdůraznil, že před summitem hodlá konzultovat situaci s Ficem.

"Je ve prospěch Slovenska, aby se nedostalo na politický a morální okraj, kam se dostal Viktor Orbán se svou proputinovskou rétorikou," dodal Tusk. AFP však poukazuje na fakt, že Orbán si udržuje blízké vztahy s Kremlem i po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Maďarsko je přitom otevřeno možnosti, aby Evropská unie použila prostředky ze svého rozpočtu na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedl to na sociální síti X Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Zdůraznil ale, že Maďarsko si přeje možnost později změnit své rozhodnutí.

Maďarsko už dříve naznačilo, že by mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.

Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.

Související

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Summit EU

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy