Kreml nadále mlčí ohledně současného pobytu svrženého syrského prezidenta Bašára al-Asada. Podle CNN se tím potvrzuje, že rozhodnutí o udělení azylu mohlo být učiněno pouze Vladimirem Putinem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že „v tuto chvíli nemáme co říct ohledně Asadova pobytu,“ čímž se vyhnul jasnému stanovisku.
Podle oficiálního ruského zdroje dorazil Asad se svou rodinou v neděli večer do Moskvy, kde mu byl z „humanitárních důvodů“ udělen azyl. Na dotaz, zda rozhodnutí učinil sám Putin, Peskov odpověděl: „Samozřejmě, taková rozhodnutí nemohou být učiněna bez hlavy státu. Je to jeho rozhodnutí. Ale nemám víc co dodat.“
Co se týče možného osobního setkání Putina s Asadem, Peskov uvedl, že „taková schůzka není v prezidentově oficiálním programu“ a odmítl specifikovat, kdy se oba státníci naposledy setkali.
Peskov rovněž naznačil nejistotu ohledně budoucnosti ruských vojenských základen v Sýrii. „Je příliš brzy na to o tom mluvit,“ uvedl s tím, že bude nutné vést vážnou diskusi s těmi, kdo budou nově u moci v Sýrii.
Přiznal, že situace představuje výzvu pro bezpečnost ruských základen, a dodal: „V tuto chvíli se dělá vše, co je možné, abychom byli v kontaktu s těmi, kdo mohou zajistit bezpečnost.“
Pád režimu Bašára al-Asada Kreml zjevně překvapil. Peskov se vyjádřil, že „to, co se stalo, pravděpodobně překvapilo celý svět, a my nejsme výjimkou.“ Připustil, že Asad rychle ztratil podporu syrské armády a bezpečnostních složek, což vedlo k jeho nucenému odchodu.
Rozhodnutí poskytnout Asadovi azyl může mít dlouhodobé dopady na vztahy Ruska se syrskými rebely, kteří nyní ovládají Damašek. Přestože Kreml prozatím mlčí, otázka, zda Rusko udrží svůj vliv v regionu, zůstává otevřená.
Diplomatické i vojenské vazby Ruska na Sýrii budou pravděpodobně předmětem složitých jednání s novou syrskou vládou, která se formuje po překvapivém pádu Asadova režimu.
Související
Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
Sýrie po Asadovi. Panuje chaos, který se může přelít do celého regionu
Bašár Asad , Rusko , Dmitrij Peskov
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti
před 1 hodinou
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
před 1 hodinou
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
před 1 hodinou
Novinky o počasí. Nového sněhu bude až 30 centimetrů, platí varování
před 2 hodinami
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
před 3 hodinami
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
před 4 hodinami
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
před 4 hodinami
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
před 5 hodinami
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
před 6 hodinami
Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě
před 7 hodinami
NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce
před 8 hodinami
Počasí přinese sněžení do části republiky. Spadne až 20 centimetrů sněhu
včera
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
včera
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
včera
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
včera
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
včera
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
včera
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
včera
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
včera
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.
Zdroj: Libor Novák