Merkelová po dlouhé době promluvila. Poradila lídrům, jak na Trumpa, a vyjádřila se k migraci i Rusku

Angela Merkelová, někdejší kancléřka Německa, která často bývala označována za nejmocnější ženu světa, poskytla rozhovor pro BBC, kde mluvila o Ukrajině, Vladimiru Putinovi, jaderné hrozbě a své interakci s Donaldem Trumpem. Merkelová vedla Německo po dobu 16 let a byla svědkem klíčových krizí, jako byla finanční krize, migrační krize v roce 2015 a invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2014.

Byla Merkelová vůči Moskvě příliš shovívavá? Mohla její politika přispět ke konfliktu na Ukrajině? A co by se stalo, kdyby v roce 2008 neblokovala vstup Ukrajiny do NATO? Merkelová tvrdí, že tento krok byl nezbytný, protože jinak by válka vypukla ještě dříve.

"Bylo mi jasné, že by prezident Putin nenechal Ukrajinu vstoupit do NATO bez vojenské reakce," říká Merkelová a dodává, že Ukrajina tehdy nebyla připravená na obranu, jako tomu bylo v roce 2022.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím však nesouhlasí a rozhodnutí Merkelové označuje za "zásadní chybu", která podle něj posílila Rusko.

Merkelová, která se s Putinem setkávala pravidelně po dvě desetiletí, vyjádřila obavy z jeho opětovných hrozeb použitím jaderných zbraní. Zdůraznila, že je třeba udělat vše pro to, aby se zabránilo jejich použití, přičemž ocenila i nedávná vyjádření Číny, která se postavila proti použití těchto zbraní. Připomněla však, že Rusko je spolu s USA jednou z největších jaderných mocností a že tato hrozba je děsivá.

Merkelová je často kritizována za rozhodnutí učinit Německo závislé na ruském plynu. Dva plynovody spojující přímo Německo a Rusko byly klíčovým projektem, který podle kritiků, včetně Zelenského, Kremlu umožnil využívat energii jako geopolitickou zbraň. Merkelová však obhajuje svůj přístup jako snahu o zachování mírových vztahů s Ruskem a zároveň ochranu německých hospodářských zájmů.

Nicméně po ruské invazi na Ukrajinu se tyto kroky ukázaly jako problematické. Německo bylo nuceno hledat nové, dražší zdroje energie, což poškodilo průmysl a zhoršilo ekonomickou situaci.

Rok 2015 byl dalším klíčovým bodem její vlády, kdy Merkelová umožnila vstup více než milionu uprchlíků do Německa. Tento krok získal chválu od osobností jako Barack Obama, ale zároveň vedl k nárůstu krajně pravicové strany AfD, která se dnes těší silné podpoře.

Merkelová si za tímto rozhodnutím stojí a zdůrazňuje, že jediným řešením, jak omezit nelegální migraci, je investovat do Afriky a zlepšovat tamní životní podmínky. S tím však evropské vlády vzhledem ke slabým ekonomikám váhají.

I v Německu je Merkelová kritizována za to, že místo dlouhodobých reforem pouze "řídila" jednotlivé krize. Investice do infrastruktury, digitalizace či vzdělávání byly odloženy ve prospěch udržení vyrovnaného rozpočtu. Německo, kdysi považované za motor Evropy, je nyní označováno za "nemocného muže Evropy".

S blížícím se možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu poskytla Merkelová evropským lídrům radu, jak se s ním vypořádat: "Je důležité mít jasno ve svých prioritách, prezentovat je otevřeně a nenechat se zastrašit." Přesto uznává, že současná situace je mnohem složitější než během její éry.

Merkelová, která dnes vede spíše klidný život mimo politiku, tvrdí, že po moci ani politice netouží. Když ji však světoví lídři kontaktují s žádostí o radu, ráda pomůže. 

Související

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.
Angela Merkelová

Rusko nesmí vyhrát. Měl by na tom mít zájem celý svět, varuje Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v televizním rozhovoru na veřejnoprávním kanálu ZDF zdůraznila potřebu hledat diplomatická řešení války na Ukrajině, aniž by však oslabovala současnou podporu mezinárodního společenství vůči Ukrajině. V talk show Maybrit Illner prohlásila, že je zásadní, aby Rusko tuto válku nevyhrálo. Podle Merkelové je to v zájmu nejen Ukrajiny, ale i Evropy a světa jako celku. 

Více souvisejících

Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 59 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy