Merkelová po dlouhé době promluvila. Poradila lídrům, jak na Trumpa, a vyjádřila se k migraci i Rusku

Angela Merkelová, někdejší kancléřka Německa, která často bývala označována za nejmocnější ženu světa, poskytla rozhovor pro BBC, kde mluvila o Ukrajině, Vladimiru Putinovi, jaderné hrozbě a své interakci s Donaldem Trumpem. Merkelová vedla Německo po dobu 16 let a byla svědkem klíčových krizí, jako byla finanční krize, migrační krize v roce 2015 a invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2014.

Byla Merkelová vůči Moskvě příliš shovívavá? Mohla její politika přispět ke konfliktu na Ukrajině? A co by se stalo, kdyby v roce 2008 neblokovala vstup Ukrajiny do NATO? Merkelová tvrdí, že tento krok byl nezbytný, protože jinak by válka vypukla ještě dříve.

"Bylo mi jasné, že by prezident Putin nenechal Ukrajinu vstoupit do NATO bez vojenské reakce," říká Merkelová a dodává, že Ukrajina tehdy nebyla připravená na obranu, jako tomu bylo v roce 2022.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím však nesouhlasí a rozhodnutí Merkelové označuje za "zásadní chybu", která podle něj posílila Rusko.

Merkelová, která se s Putinem setkávala pravidelně po dvě desetiletí, vyjádřila obavy z jeho opětovných hrozeb použitím jaderných zbraní. Zdůraznila, že je třeba udělat vše pro to, aby se zabránilo jejich použití, přičemž ocenila i nedávná vyjádření Číny, která se postavila proti použití těchto zbraní. Připomněla však, že Rusko je spolu s USA jednou z největších jaderných mocností a že tato hrozba je děsivá.

Merkelová je často kritizována za rozhodnutí učinit Německo závislé na ruském plynu. Dva plynovody spojující přímo Německo a Rusko byly klíčovým projektem, který podle kritiků, včetně Zelenského, Kremlu umožnil využívat energii jako geopolitickou zbraň. Merkelová však obhajuje svůj přístup jako snahu o zachování mírových vztahů s Ruskem a zároveň ochranu německých hospodářských zájmů.

Nicméně po ruské invazi na Ukrajinu se tyto kroky ukázaly jako problematické. Německo bylo nuceno hledat nové, dražší zdroje energie, což poškodilo průmysl a zhoršilo ekonomickou situaci.

Rok 2015 byl dalším klíčovým bodem její vlády, kdy Merkelová umožnila vstup více než milionu uprchlíků do Německa. Tento krok získal chválu od osobností jako Barack Obama, ale zároveň vedl k nárůstu krajně pravicové strany AfD, která se dnes těší silné podpoře.

Merkelová si za tímto rozhodnutím stojí a zdůrazňuje, že jediným řešením, jak omezit nelegální migraci, je investovat do Afriky a zlepšovat tamní životní podmínky. S tím však evropské vlády vzhledem ke slabým ekonomikám váhají.

I v Německu je Merkelová kritizována za to, že místo dlouhodobých reforem pouze "řídila" jednotlivé krize. Investice do infrastruktury, digitalizace či vzdělávání byly odloženy ve prospěch udržení vyrovnaného rozpočtu. Německo, kdysi považované za motor Evropy, je nyní označováno za "nemocného muže Evropy".

S blížícím se možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu poskytla Merkelová evropským lídrům radu, jak se s ním vypořádat: "Je důležité mít jasno ve svých prioritách, prezentovat je otevřeně a nenechat se zastrašit." Přesto uznává, že současná situace je mnohem složitější než během její éry.

Merkelová, která dnes vede spíše klidný život mimo politiku, tvrdí, že po moci ani politice netouží. Když ji však světoví lídři kontaktují s žádostí o radu, ráda pomůže. 

Související

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.
Angela Merkelová

Rusko nesmí vyhrát. Měl by na tom mít zájem celý svět, varuje Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v televizním rozhovoru na veřejnoprávním kanálu ZDF zdůraznila potřebu hledat diplomatická řešení války na Ukrajině, aniž by však oslabovala současnou podporu mezinárodního společenství vůči Ukrajině. V talk show Maybrit Illner prohlásila, že je zásadní, aby Rusko tuto válku nevyhrálo. Podle Merkelové je to v zájmu nejen Ukrajiny, ale i Evropy a světa jako celku. 

Více souvisejících

Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Podněstří, ilustrační fotografie.

Podněstří v krizi: Gazprom a Kreml si protiřečí. Hrozí přímá ruská intervence

Podněstří se od začátku roku nachází v hluboké energetické krizi, která může zásadně ovlivnit jeho budoucnost. Region čelí dvěma scénářům: připojení zpět k Moldavsku nebo přímé ruské intervenci. Analytici varují, že snaha o reintegraci by mohla Moskvu vyprovokovat k agresi. Kreml mezitím z krize obviňuje Moldavsko a Ukrajinu, přestože Gazprom předem avizoval vypnutí plynu z jiných důvodů než kvůli ukončení tranzitní smlouvy.

před 4 hodinami

Škola, ilustrační fotografie.

PŘEHLED: Termíny jarních prázdnin v únoru a březnu 2025

Nerady se děti vracely po Vánocích do školy, ale další volno se jim pomalu blíží. Na konci ledna dostanou den volna za vysvědčení. Hned vzápětí navíc odstartují turnusy jarních prázdnin. Přehled termínů nabízíme pod článkem. 

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Příměří v Gaze potvrzeno. Izrael schválil dohodu, vláda se však otřásá

Boje v Pásmu Gazy se zítra podle všeho zastaví. Izraelská vláda posvětila dohodu o příměří a propuštění rukojmích s palestinským militantním hnutím Hamás. V platnost má vstoupit v neděli. Dva ministři ale hlasovali proti, přičemž varovali premiéra Benjamina Netanjahua, že jejich strany mohou kabinet opustit. 

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Stephen Edwin King, americký spisovatel hororů, jeden z nejproduktivnějších a čtenářsky nejúspěšnějších autorů současnosti. Řada jeho knih a povídek byla zfilmována. Mezi jeho slavná díla patří knihy Carrie, To, Mrtvá zóna a série Temná věž, ve filmovém zpracování prosluly především na jeho dílech postavené snímky Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle, foto:

Stephen King chce zrušit Oscary: LA hoří, není co oslavovat

Renomovaný autor hororů Stephen King se rozhodl letos nehlasovat v anketě o Oscary a dokonce zastává názor, že by se slavnostní ceremoniál neměl vůbec konat. Na sociální síti Bluesky ve čtvrtek napsal, že současná situace v Los Angeles, kde ničivé požáry pustoší krajinu, není vhodnou dobou pro okázalé oslavy.

včera

TikTok

TikTok má dva dny. Jinak ho USA zakáží

Nejvyšší soud USA v pátek potvrdil zákon nařizující prodej TikToku, což znamená, že pokud nebude dohodnuto řešení, populární aplikace bude zakázána na území Spojených států již za dva dny. Uvedl to server Politico.

včera

Donald Trump

Dánsko kvůli zájmu USA o Grónsko zesměšnilo Trumpa

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen vyzval k uklidnění situace poté, co nově zvolený americký prezident Donald Trump odmítl vyloučit možnost vojenského převzetí Grónska, autonomního území Dánska. Rasmussen v rozhovoru pro dánská média zdůraznil, že nevnímá situaci jako krizi ve vztazích mezi oběma zeměmi, a vyzval k „snížení tepu“ v této otázce.

včera

WhitePress® – mezinárodní spojka marketingové nabídky a poptávky

WhitePress® – mezinárodní spojka marketingové nabídky a poptávky

Inzerenti, majitelé webů, agentury i copywriteři se denně potýkají s tvorbou obsahu. Jedni ho potřebují jako sůl, ale nemají na něj čas, a druzí ho tvoří rádi na profesionální úrovni. WhitePress® je online marketingová platforma, která obě skupiny spojuje dohromady a vytváří tak prostor pro tvorbu kvalitního obsahu a zvyšuje viditelnost značek na trhu.

včera

Smyčka okolo Ruska se utahuje. Arménie chce do EU, doplní množství zemí Balkánu a východní Evropy

Arménie se stala dalším státem, který bude usilovat o členství v Evropské unii. Doplní tak téměř desítku dalších zemí východní Evropy a západního Balkánu, které jsou v různých fázích přístupového procesu. Ten v sobě nese významnou českou stopu – angažmá české diplomacie z roku 2009 umožnilo vznik Východního partnerství.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy