Angela Merkelová, někdejší kancléřka Německa, která často bývala označována za nejmocnější ženu světa, poskytla rozhovor pro BBC, kde mluvila o Ukrajině, Vladimiru Putinovi, jaderné hrozbě a své interakci s Donaldem Trumpem. Merkelová vedla Německo po dobu 16 let a byla svědkem klíčových krizí, jako byla finanční krize, migrační krize v roce 2015 a invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2014.
Byla Merkelová vůči Moskvě příliš shovívavá? Mohla její politika přispět ke konfliktu na Ukrajině? A co by se stalo, kdyby v roce 2008 neblokovala vstup Ukrajiny do NATO? Merkelová tvrdí, že tento krok byl nezbytný, protože jinak by válka vypukla ještě dříve.
"Bylo mi jasné, že by prezident Putin nenechal Ukrajinu vstoupit do NATO bez vojenské reakce," říká Merkelová a dodává, že Ukrajina tehdy nebyla připravená na obranu, jako tomu bylo v roce 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím však nesouhlasí a rozhodnutí Merkelové označuje za "zásadní chybu", která podle něj posílila Rusko.
Merkelová, která se s Putinem setkávala pravidelně po dvě desetiletí, vyjádřila obavy z jeho opětovných hrozeb použitím jaderných zbraní. Zdůraznila, že je třeba udělat vše pro to, aby se zabránilo jejich použití, přičemž ocenila i nedávná vyjádření Číny, která se postavila proti použití těchto zbraní. Připomněla však, že Rusko je spolu s USA jednou z největších jaderných mocností a že tato hrozba je děsivá.
Merkelová je často kritizována za rozhodnutí učinit Německo závislé na ruském plynu. Dva plynovody spojující přímo Německo a Rusko byly klíčovým projektem, který podle kritiků, včetně Zelenského, Kremlu umožnil využívat energii jako geopolitickou zbraň. Merkelová však obhajuje svůj přístup jako snahu o zachování mírových vztahů s Ruskem a zároveň ochranu německých hospodářských zájmů.
Nicméně po ruské invazi na Ukrajinu se tyto kroky ukázaly jako problematické. Německo bylo nuceno hledat nové, dražší zdroje energie, což poškodilo průmysl a zhoršilo ekonomickou situaci.
Rok 2015 byl dalším klíčovým bodem její vlády, kdy Merkelová umožnila vstup více než milionu uprchlíků do Německa. Tento krok získal chválu od osobností jako Barack Obama, ale zároveň vedl k nárůstu krajně pravicové strany AfD, která se dnes těší silné podpoře.
Merkelová si za tímto rozhodnutím stojí a zdůrazňuje, že jediným řešením, jak omezit nelegální migraci, je investovat do Afriky a zlepšovat tamní životní podmínky. S tím však evropské vlády vzhledem ke slabým ekonomikám váhají.
I v Německu je Merkelová kritizována za to, že místo dlouhodobých reforem pouze "řídila" jednotlivé krize. Investice do infrastruktury, digitalizace či vzdělávání byly odloženy ve prospěch udržení vyrovnaného rozpočtu. Německo, kdysi považované za motor Evropy, je nyní označováno za "nemocného muže Evropy".
S blížícím se možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu poskytla Merkelová evropským lídrům radu, jak se s ním vypořádat: "Je důležité mít jasno ve svých prioritách, prezentovat je otevřeně a nenechat se zastrašit." Přesto uznává, že současná situace je mnohem složitější než během její éry.
Merkelová, která dnes vede spíše klidný život mimo politiku, tvrdí, že po moci ani politice netouží. Když ji však světoví lídři kontaktují s žádostí o radu, ráda pomůže.
Související
Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám
Rusko nesmí vyhrát. Měl by na tom mít zájem celý svět, varuje Merkelová
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 59 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák