USA vyhodily velitelku základny v Grónsku za "podkopávání" Vanceovy autority

Spojené státy odvolaly vedoucí americké vojenské základny v Grónsku poté, co údajně rozeslala interní e-mail, v němž se distancovala od výroků viceprezidenta JD Vance vůči Dánsku. Podle velení vesmírných operací americké armády byla plukovnice Susannah Meyersová odvolána z velení základny Pituffik kvůli "ztrátě důvěry v její schopnost vést".

K incidentu došlo podle BBC krátce poté, co viceprezident Vance během své návštěvy Grónska ostře kritizoval Dánsko za to, že údajně dostatečně neinvestuje do bezpečnosti v regionu a že se nezastává práv tamních obyvatel. Jeho slova vyvolala rozruch nejen mezi dánskými a grónskými představiteli, ale zjevně i uvnitř americké armády.

Podle serveru Military.com, který získal kopii e-mailu, Meyersová ve své zprávě zaměstnancům uvedla, že Vanceova prohlášení "neodrážejí stanovisko základny Pituffik". Připustila sice, že politice příliš nerozumí, ale zdůraznila, že názory prezentované viceprezidentem nejsou v souladu s místní realitou ani s postojem velení základny.

Zástupce Pentagonu Sean Parnell následně ve svém vyjádření uvedl, že jakékoliv akce, které podrývají velení nebo narušují politickou linii prezidenta Donalda Trumpa, nebudou v rezortu obrany tolerovány. Svůj výrok podpořil odkazem právě na článek Military.com.

Armáda zároveň oznámila, že novým velitelem základny se stává plukovník Shawn Lee, který dosud působil jako velitel eskadry na stanici Clear Space Force v Aljašce. Vyjádření vesmírného velení dále zdůraznilo, že od všech velících důstojníků se očekává nejvyšší úroveň profesionálního a nestranného vystupování, zvláště v politicky citlivých otázkách.

Meyersová převzala velení na arktické základně teprve v červenci loňského roku. Její krátké působení však nyní končí kvůli konfliktu mezi vojenskou profesionalitou a politickou loajalitou.

Viceprezident Vance během své březnové návštěvy nejen kritizoval Dánsko, ale rovněž zopakoval záměr prezidenta Trumpa anektovat Grónsko z bezpečnostních důvodů. Tento návrh Spojené státy poprvé veřejně naznačily již během prvního Trumpova funkčního období, kdy se rovněž setkal s odporem nejen v Dánsku, ale i mezi samotnými Gróňany.

V reakci na poslední vývoj vystoupila dánská premiérka Mette Frederiksenová společně s grónským předsedou vlády Jens-Frederikem Nielsenem a jeho předchůdcem Mute Egedem. Frederiksenová vzkázala prezidentu Trumpovi jasný vzkaz: „Jiné země nelze anektovat.“ Dodala, že Dánsko posiluje svou vojenskou přítomnost v Arktidě a usiluje o užší spolupráci se Spojenými státy při ochraně tohoto strategického regionu.

Spojené státy mají v Grónsku vojenskou přítomnost již od druhé světové války, kdy ostrov obsadily po okupaci Dánska nacistickým Německem. Základna Pituffik (dříve známá jako Thule Air Base) je jedním z klíčových bodů americké obrany, zejména s ohledem na případný jaderný útok z Ruska, při němž by rakety nejkratší cestou mířily právě přes severní pól.

Grónsko, největší ostrov světa, je již téměř 300 let pod dánskou správou. Od roku 2009 má však právo vyhlásit referendum o nezávislosti. V posledních letech se stále více politických stran snaží o to, aby se takové hlasování skutečně uskutečnilo. Průzkumy ukazují, že většina Gróňanů si přeje úplnou nezávislost, ovšem bez připojení k USA.

Napětí mezi americkým vedením a jejich spojenci v Dánsku a Grónsku tak nadále roste, zejména v době, kdy Arktida nabývá stále většího geopolitického významu. Incident s plukovnicí Meyersovou je jen dalším střípkem do mozaiky složitých vztahů mezi vojenskými a politickými prioritami Spojených států v této oblasti. 

Související

Prezident Trump

Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA

Evropští lídři se v úterý důrazně postavili na stranu Grónska a Dánska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro tento arktický ostrov. Tímto krokem, který Washington odůvodňuje národní bezpečností, Trump znovu otevřel diplomatický spor o anexi autonomního dánského území. Do funkce vyslance byl jmenován guvernér Louisiany Jeff Landry, který prohlásil, že se chystá místní obyvatele přesvědčit o výhodách života pod americkou vlajkou.
Dánsko, ilustrační foto

Tajné operace podporující odtržení Grónska od Dánska? Kodaň si předvolala nejvyššího amerického diplomata

Dánsko si předvolalo nejvyššího amerického diplomata v Kodani kvůli zprávám o tom, že američtí občané provádějí na autonomním území Grónska tajné operace s cílem ovlivnit tamní společnost a podpořit odtržení Grónska od Dánska. Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen uvedl, že „jakýkoliv pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Dánského království je nepřijatelný.“

Více souvisejících

grónsko USA (Spojené státy americké) J. D. Vance

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy