Spojené státy odvolaly vedoucí americké vojenské základny v Grónsku poté, co údajně rozeslala interní e-mail, v němž se distancovala od výroků viceprezidenta JD Vance vůči Dánsku. Podle velení vesmírných operací americké armády byla plukovnice Susannah Meyersová odvolána z velení základny Pituffik kvůli "ztrátě důvěry v její schopnost vést".
K incidentu došlo podle BBC krátce poté, co viceprezident Vance během své návštěvy Grónska ostře kritizoval Dánsko za to, že údajně dostatečně neinvestuje do bezpečnosti v regionu a že se nezastává práv tamních obyvatel. Jeho slova vyvolala rozruch nejen mezi dánskými a grónskými představiteli, ale zjevně i uvnitř americké armády.
Podle serveru Military.com, který získal kopii e-mailu, Meyersová ve své zprávě zaměstnancům uvedla, že Vanceova prohlášení "neodrážejí stanovisko základny Pituffik". Připustila sice, že politice příliš nerozumí, ale zdůraznila, že názory prezentované viceprezidentem nejsou v souladu s místní realitou ani s postojem velení základny.
Zástupce Pentagonu Sean Parnell následně ve svém vyjádření uvedl, že jakékoliv akce, které podrývají velení nebo narušují politickou linii prezidenta Donalda Trumpa, nebudou v rezortu obrany tolerovány. Svůj výrok podpořil odkazem právě na článek Military.com.
Armáda zároveň oznámila, že novým velitelem základny se stává plukovník Shawn Lee, který dosud působil jako velitel eskadry na stanici Clear Space Force v Aljašce. Vyjádření vesmírného velení dále zdůraznilo, že od všech velících důstojníků se očekává nejvyšší úroveň profesionálního a nestranného vystupování, zvláště v politicky citlivých otázkách.
Meyersová převzala velení na arktické základně teprve v červenci loňského roku. Její krátké působení však nyní končí kvůli konfliktu mezi vojenskou profesionalitou a politickou loajalitou.
Viceprezident Vance během své březnové návštěvy nejen kritizoval Dánsko, ale rovněž zopakoval záměr prezidenta Trumpa anektovat Grónsko z bezpečnostních důvodů. Tento návrh Spojené státy poprvé veřejně naznačily již během prvního Trumpova funkčního období, kdy se rovněž setkal s odporem nejen v Dánsku, ale i mezi samotnými Gróňany.
V reakci na poslední vývoj vystoupila dánská premiérka Mette Frederiksenová společně s grónským předsedou vlády Jens-Frederikem Nielsenem a jeho předchůdcem Mute Egedem. Frederiksenová vzkázala prezidentu Trumpovi jasný vzkaz: „Jiné země nelze anektovat.“ Dodala, že Dánsko posiluje svou vojenskou přítomnost v Arktidě a usiluje o užší spolupráci se Spojenými státy při ochraně tohoto strategického regionu.
Spojené státy mají v Grónsku vojenskou přítomnost již od druhé světové války, kdy ostrov obsadily po okupaci Dánska nacistickým Německem. Základna Pituffik (dříve známá jako Thule Air Base) je jedním z klíčových bodů americké obrany, zejména s ohledem na případný jaderný útok z Ruska, při němž by rakety nejkratší cestou mířily právě přes severní pól.
Grónsko, největší ostrov světa, je již téměř 300 let pod dánskou správou. Od roku 2009 má však právo vyhlásit referendum o nezávislosti. V posledních letech se stále více politických stran snaží o to, aby se takové hlasování skutečně uskutečnilo. Průzkumy ukazují, že většina Gróňanů si přeje úplnou nezávislost, ovšem bez připojení k USA.
Napětí mezi americkým vedením a jejich spojenci v Dánsku a Grónsku tak nadále roste, zejména v době, kdy Arktida nabývá stále většího geopolitického významu. Incident s plukovnicí Meyersovou je jen dalším střípkem do mozaiky složitých vztahů mezi vojenskými a politickými prioritami Spojených států v této oblasti.
Související
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
Tajné operace podporující odtržení Grónska od Dánska? Kodaň si předvolala nejvyššího amerického diplomata
grónsko , USA (Spojené státy americké) , J. D. Vance
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák