Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov chce, aby i muži z Ukrajiny žijící v zahraničí absolvovali příští rok vojenskou přípravu. Uvedl to server Kyiv Independent s tím, že pokud se Ukrajinci nedostaví do své země v rámci chystané mobilizace, budou čelit blíže neupřesněným sankcím.
Umerov tvrdí, že Ukrajinci ve věku 25 až 60 let v Německu a jiných zemích, kteří jsou způsobilí k vojenské službě, by se měli hlásit v náborových centrech ukrajinských ozbrojených sil. Ministr upřesnil, že se jedná o "pozvání", ale v případě, že by někdo na výzvu nereagoval, byly by pravděpodobně uvaleny sankce.
"Stále diskutujeme o tom, co by se mělo stát, pokud lidé nepřijdou dobrovolně," vysvětlil Umerov. Ukrajinská armáda má zájem mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 vojáků k odražení ruské invaze. Finanční a politické podmínky však zatím nejsou jasně stanoveny ukrajinským vedením.
Prezident Volodymyr Zelenskyj označil mobilizaci za "citlivou otázku". Umerov ale zdůraznil, že klíčová je transparentnost. Lidé by měli předem vědět, jak budou vycvičeni, vybaveni, kde a kdy budou sloužit, a kdy budou propuštěni do civilu.
Navzdory zákazu někteří Ukrajinci schopní vojenské služby odešli po začátku války do zahraničí, čímž se záměrně vyhnuli povolání k ozbrojeným silám. Podle serveru Ukrajinska pravda ale představitel pohraniční stráže Ihor Matvijčuk tvrdí, že i dnes z Ukrajiny každodenně odjíždí přibližně 6000 mužů ve věku schopném vojenské služby směrem přes západní hranici.
Matvijčuk zdůraznil, že v poslední době vzrostl počet mužů, kteří uzavírají manželství s matkami s mnoha dětmi s cílem získat možnost opustit zemi. V několika případech odjíždějí do zahraničí i muži, kteří slouží jako doprovod osob s postižením.
Platí sice omezení výjezdu mužů ve věku 18 až 60 let z Ukrajiny, ale existují i výjimky, jako například případ, kdy muž doprovází osobu s postižením. Matvijčuk, který je vedoucím úseku hraniční kontroly západního oblastního ředitelství, však tvrdí, že v ukrajinských zákonech není tento případ jasně definován. Potvrzení o péči, které umožňuje cestování jako doprovod, je podle něj snadné padělat a není jednoznačně popsáno v zákonech.
Z uvedených 6000 mužů přejíždí asi 150 až 200 přes hranice jako dobrovolní řidiči vozící humanitární pomoc. Matvijčuk však nespecifikoval, kolik mužů se následně vrací zpět do Ukrajiny. Téma další mobilizace vzbuzuje zájem v souvislosti s aktuálními událostmi a Zelenskyj uvedl, že navržený počet povolaných mužů považuje za vysoký a bude se o něm ještě jednat.
Západní představitelé se přitom začínají připravovat na možnost, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje. Vyhlídka na nedostatek akcí ze strany Kongresu USA při financování vojenské pomoci Ukrajině podle serveru CNN znamená, že Kyjev by bez podpory západních zemí bojoval sám. A to by vydržel jen několik měsíců.
CNN uvádí, že západní zpravodajské služby nyní zvažují, jak dlouho může Ukrajina vydržet bez pomoci USA a NATO. Nejmenovaný vysoký představitel americké armády uvedl, že to mohou být "měsíce," přičemž nejhorším scénářem je "významný neúspěch nebo dokonce porážka" do léta 2024.
"Není žádná záruka úspěchu, ale Ukrajinci bez nás určitě selžou," řekl CNN. Velkým problémem na Západě je dopad absence pomoci na protiofenzívu Ukrajiny na východě a jihu, kde se ukrajinské síly snaží dosáhnout významného pokroku i přesto, že vojenská podpora z USA zatím stále proudí.
"Pokud se podíváme na zabírání a držení dalšího území, je těžké pochopit, jak by Ukrajina mohla uspět bez pokračující podpory USA," podotkl server s odkazem na jednoho z evropských diplomatů. Západní představitelé tvrdí, že pokud nebude poskytnuta další pomoc, Ukrajině nejprve dojdou rakety dlouhého doletu, pak rakety protivzdušné obrany a poté dělostřelecká munice a rakety krátkého doletu.
Neschopnost Kongresu jednat o vojenské pomoci už ale začíná mít dopad na bojiště na Ukrajině. Zdroje CNN říkají, že ukrajinské síly přidělují munici a Rusko má "pět až sedmkrát" větší výhodu. Vysoký ukrajinský vojenský činitel řekl CNN, že ukrajinští velitelé se domnívají, že dopad na jejich palebnou sílu vede k dalším ukrajinským obětem.
Pokud by došlo k tomu, že Ukrajina začne ve válce výrazně ztrácet, některé země by mohly do války zapojit své jednotky. Vadym Prystaiko, bývalý ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království, prohlásil, že Spojené království je jednou ze zemí, které v případě "katastrofického vývoje války" mohou na Ukrajinu poslat své ozbrojené síly.
V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa uvedl, že západní státy "nikdy nepřiznají" přípravy scénáře zahrnujícího "použití jejich expedičních sil na ukrajinském území." Na otázku, za jakých podmínek by tento scénář mohl nastat, Prystaiko bez upřesnění odpověděl, že by se jednalo o "katastrofický vývoj války" nebo "pokračování okupace."
Nepopírá opakované tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v minulosti uvedl, že "pokud Ukrajině nepomůžete teď, dříve nebo později budou vaše děti bojovat s Ruskem."
"Prezident Zelenskyj nyní říká, že pokud nám dojdou síly, vojáci nebo zbraně, které nám nedodáte, budete se muset rozhodnout pomoci našim ozbrojeným silám. A některé země k tomuto rozhodnutí přistupují. Velká Británie je jednou z nich. Je první na tomto seznamu," prozradil.
Související
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Ukrajina , Armáda Ukrajina , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 55 minutami
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 57 minutami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 2 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák