Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov chce, aby i muži z Ukrajiny žijící v zahraničí absolvovali příští rok vojenskou přípravu. Uvedl to server Kyiv Independent s tím, že pokud se Ukrajinci nedostaví do své země v rámci chystané mobilizace, budou čelit blíže neupřesněným sankcím.
Umerov tvrdí, že Ukrajinci ve věku 25 až 60 let v Německu a jiných zemích, kteří jsou způsobilí k vojenské službě, by se měli hlásit v náborových centrech ukrajinských ozbrojených sil. Ministr upřesnil, že se jedná o "pozvání", ale v případě, že by někdo na výzvu nereagoval, byly by pravděpodobně uvaleny sankce.
"Stále diskutujeme o tom, co by se mělo stát, pokud lidé nepřijdou dobrovolně," vysvětlil Umerov. Ukrajinská armáda má zájem mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 vojáků k odražení ruské invaze. Finanční a politické podmínky však zatím nejsou jasně stanoveny ukrajinským vedením.
Prezident Volodymyr Zelenskyj označil mobilizaci za "citlivou otázku". Umerov ale zdůraznil, že klíčová je transparentnost. Lidé by měli předem vědět, jak budou vycvičeni, vybaveni, kde a kdy budou sloužit, a kdy budou propuštěni do civilu.
Navzdory zákazu někteří Ukrajinci schopní vojenské služby odešli po začátku války do zahraničí, čímž se záměrně vyhnuli povolání k ozbrojeným silám. Podle serveru Ukrajinska pravda ale představitel pohraniční stráže Ihor Matvijčuk tvrdí, že i dnes z Ukrajiny každodenně odjíždí přibližně 6000 mužů ve věku schopném vojenské služby směrem přes západní hranici.
Matvijčuk zdůraznil, že v poslední době vzrostl počet mužů, kteří uzavírají manželství s matkami s mnoha dětmi s cílem získat možnost opustit zemi. V několika případech odjíždějí do zahraničí i muži, kteří slouží jako doprovod osob s postižením.
Platí sice omezení výjezdu mužů ve věku 18 až 60 let z Ukrajiny, ale existují i výjimky, jako například případ, kdy muž doprovází osobu s postižením. Matvijčuk, který je vedoucím úseku hraniční kontroly západního oblastního ředitelství, však tvrdí, že v ukrajinských zákonech není tento případ jasně definován. Potvrzení o péči, které umožňuje cestování jako doprovod, je podle něj snadné padělat a není jednoznačně popsáno v zákonech.
Z uvedených 6000 mužů přejíždí asi 150 až 200 přes hranice jako dobrovolní řidiči vozící humanitární pomoc. Matvijčuk však nespecifikoval, kolik mužů se následně vrací zpět do Ukrajiny. Téma další mobilizace vzbuzuje zájem v souvislosti s aktuálními událostmi a Zelenskyj uvedl, že navržený počet povolaných mužů považuje za vysoký a bude se o něm ještě jednat.
Západní představitelé se přitom začínají připravovat na možnost, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje. Vyhlídka na nedostatek akcí ze strany Kongresu USA při financování vojenské pomoci Ukrajině podle serveru CNN znamená, že Kyjev by bez podpory západních zemí bojoval sám. A to by vydržel jen několik měsíců.
CNN uvádí, že západní zpravodajské služby nyní zvažují, jak dlouho může Ukrajina vydržet bez pomoci USA a NATO. Nejmenovaný vysoký představitel americké armády uvedl, že to mohou být "měsíce," přičemž nejhorším scénářem je "významný neúspěch nebo dokonce porážka" do léta 2024.
"Není žádná záruka úspěchu, ale Ukrajinci bez nás určitě selžou," řekl CNN. Velkým problémem na Západě je dopad absence pomoci na protiofenzívu Ukrajiny na východě a jihu, kde se ukrajinské síly snaží dosáhnout významného pokroku i přesto, že vojenská podpora z USA zatím stále proudí.
"Pokud se podíváme na zabírání a držení dalšího území, je těžké pochopit, jak by Ukrajina mohla uspět bez pokračující podpory USA," podotkl server s odkazem na jednoho z evropských diplomatů. Západní představitelé tvrdí, že pokud nebude poskytnuta další pomoc, Ukrajině nejprve dojdou rakety dlouhého doletu, pak rakety protivzdušné obrany a poté dělostřelecká munice a rakety krátkého doletu.
Neschopnost Kongresu jednat o vojenské pomoci už ale začíná mít dopad na bojiště na Ukrajině. Zdroje CNN říkají, že ukrajinské síly přidělují munici a Rusko má "pět až sedmkrát" větší výhodu. Vysoký ukrajinský vojenský činitel řekl CNN, že ukrajinští velitelé se domnívají, že dopad na jejich palebnou sílu vede k dalším ukrajinským obětem.
Pokud by došlo k tomu, že Ukrajina začne ve válce výrazně ztrácet, některé země by mohly do války zapojit své jednotky. Vadym Prystaiko, bývalý ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království, prohlásil, že Spojené království je jednou ze zemí, které v případě "katastrofického vývoje války" mohou na Ukrajinu poslat své ozbrojené síly.
V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa uvedl, že západní státy "nikdy nepřiznají" přípravy scénáře zahrnujícího "použití jejich expedičních sil na ukrajinském území." Na otázku, za jakých podmínek by tento scénář mohl nastat, Prystaiko bez upřesnění odpověděl, že by se jednalo o "katastrofický vývoj války" nebo "pokračování okupace."
Nepopírá opakované tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v minulosti uvedl, že "pokud Ukrajině nepomůžete teď, dříve nebo později budou vaše děti bojovat s Ruskem."
"Prezident Zelenskyj nyní říká, že pokud nám dojdou síly, vojáci nebo zbraně, které nám nedodáte, budete se muset rozhodnout pomoci našim ozbrojeným silám. A některé země k tomuto rozhodnutí přistupují. Velká Británie je jednou z nich. Je první na tomto seznamu," prozradil.
Související
Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci
před 1 hodinou
Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině
před 2 hodinami
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
včera
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. Lidé mají být opatrní
včera
Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla
včera
Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?
včera
Záměrně lhala, obcházela bezpečnostní omezení... OpenAI zveřejnila další případy znepokojivého chování AI
včera
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
včera
Česko bude poprvé v historii předsedat Radě OECD
včera
Válka USA s Íránem se blíží ke konci, začali jsme jednat, tvrdí Trump. Teherán to popřel
včera
Pavel podepsal evidenci tržeb, vetoval zákon o státních zaměstnancích
včera
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
včera
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
včera
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
včera
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
Zatímco ve Spojených státech vyvolává překotný rozvoj umělé inteligence obavy z možného ohrožení lidstva, v Číně se obyvatelstvo katastrofických scénářů neobává. Číňané přijímají nové technologie s nadšením a vnímají je především jako praktické nástroje usnadňující každodenní život. Místní veřejnost důvěřuje schopnostem své vlády rizika spojená s vývojem efektivně řídit. Namísto debaty o existenciálních hrozbách se tak země soustředí na masové využití těchto systémů v praxi, píše CNN.
Zdroj: Libor Novák