Mobilizace na Ukrajině: Kyjev chce stáhnout ukrajinské muže ze zahraničí pod pohrůžkou sankcí

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov chce, aby i muži z Ukrajiny žijící v zahraničí absolvovali příští rok vojenskou přípravu. Uvedl to server Kyiv Independent s tím, že pokud se Ukrajinci nedostaví do své země v rámci chystané mobilizace, budou čelit blíže neupřesněným sankcím.

Umerov tvrdí, že Ukrajinci ve věku 25 až 60 let v Německu a jiných zemích, kteří jsou způsobilí k vojenské službě, by se měli hlásit v náborových centrech ukrajinských ozbrojených sil. Ministr upřesnil, že se jedná o "pozvání", ale v případě, že by někdo na výzvu nereagoval, byly by pravděpodobně uvaleny sankce.

"Stále diskutujeme o tom, co by se mělo stát, pokud lidé nepřijdou dobrovolně," vysvětlil Umerov. Ukrajinská armáda má zájem mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 vojáků k odražení ruské invaze. Finanční a politické podmínky však zatím nejsou jasně stanoveny ukrajinským vedením.

Prezident Volodymyr Zelenskyj označil mobilizaci za "citlivou otázku". Umerov ale zdůraznil, že klíčová je transparentnost. Lidé by měli předem vědět, jak budou vycvičeni, vybaveni, kde a kdy budou sloužit, a kdy budou propuštěni do civilu.

Navzdory zákazu někteří Ukrajinci schopní vojenské služby odešli po začátku války do zahraničí, čímž se záměrně vyhnuli povolání k ozbrojeným silám. Podle serveru Ukrajinska pravda ale představitel pohraniční stráže Ihor Matvijčuk tvrdí, že i dnes z Ukrajiny každodenně odjíždí přibližně 6000 mužů ve věku schopném vojenské služby směrem přes západní hranici.

Doporučené články

Matvijčuk zdůraznil, že v poslední době vzrostl počet mužů, kteří uzavírají manželství s matkami s mnoha dětmi s cílem získat možnost opustit zemi. V několika případech odjíždějí do zahraničí i muži, kteří slouží jako doprovod osob s postižením.

Platí sice omezení výjezdu mužů ve věku 18 až 60 let z Ukrajiny, ale existují i výjimky, jako například případ, kdy muž doprovází osobu s postižením. Matvijčuk, který je vedoucím úseku hraniční kontroly západního oblastního ředitelství, však tvrdí, že v ukrajinských zákonech není tento případ jasně definován. Potvrzení o péči, které umožňuje cestování jako doprovod, je podle něj snadné padělat a není jednoznačně popsáno v zákonech.

Z uvedených 6000 mužů přejíždí asi 150 až 200 přes hranice jako dobrovolní řidiči vozící humanitární pomoc. Matvijčuk však nespecifikoval, kolik mužů se následně vrací zpět do Ukrajiny. Téma další mobilizace vzbuzuje zájem v souvislosti s aktuálními událostmi a Zelenskyj uvedl, že navržený počet povolaných mužů považuje za vysoký a bude se o něm ještě jednat.

Západní představitelé se přitom začínají připravovat na možnost, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje. Vyhlídka na nedostatek akcí ze strany Kongresu USA při financování vojenské pomoci Ukrajině podle serveru CNN znamená, že Kyjev by bez podpory západních zemí bojoval sám. A to by vydržel jen několik měsíců.

Doporučené články

CNN uvádí, že západní zpravodajské služby nyní zvažují, jak dlouho může Ukrajina vydržet bez pomoci USA a NATO. Nejmenovaný vysoký představitel americké armády uvedl, že to mohou být "měsíce," přičemž nejhorším scénářem je "významný neúspěch nebo dokonce porážka" do léta 2024.

"Není žádná záruka úspěchu, ale Ukrajinci bez nás určitě selžou," řekl CNN. Velkým problémem na Západě je dopad absence pomoci na protiofenzívu Ukrajiny na východě a jihu, kde se ukrajinské síly snaží dosáhnout významného pokroku i přesto, že vojenská podpora z USA zatím stále proudí.

"Pokud se podíváme na zabírání a držení dalšího území, je těžké pochopit, jak by Ukrajina mohla uspět bez pokračující podpory USA," podotkl server s odkazem na jednoho z evropských diplomatů. Západní představitelé tvrdí, že pokud nebude poskytnuta další pomoc, Ukrajině nejprve dojdou rakety dlouhého doletu, pak rakety protivzdušné obrany a poté dělostřelecká munice a rakety krátkého doletu.

Neschopnost Kongresu jednat o vojenské pomoci už ale začíná mít dopad na bojiště na Ukrajině. Zdroje CNN říkají, že ukrajinské síly přidělují munici a Rusko má "pět až sedmkrát" větší výhodu. Vysoký ukrajinský vojenský činitel řekl CNN, že ukrajinští velitelé se domnívají, že dopad na jejich palebnou sílu vede k dalším ukrajinským obětem.

Doporučené články

Pokud by došlo k tomu, že Ukrajina začne ve válce výrazně ztrácet, některé země by mohly do války zapojit své jednotky. Vadym Prystaiko, bývalý ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království, prohlásil, že Spojené království je jednou ze zemí, které v případě "katastrofického vývoje války" mohou na Ukrajinu poslat své ozbrojené síly.

V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa uvedl, že západní státy "nikdy nepřiznají" přípravy scénáře zahrnujícího "použití jejich expedičních sil na ukrajinském území." Na otázku, za jakých podmínek by tento scénář mohl nastat, Prystaiko bez upřesnění odpověděl, že by se jednalo o "katastrofický vývoj války" nebo "pokračování okupace."

Nepopírá opakované tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v minulosti uvedl, že "pokud Ukrajině nepomůžete teď, dříve nebo později budou vaše děti bojovat s Ruskem."

"Prezident Zelenskyj nyní říká, že pokud nám dojdou síly, vojáci nebo zbraně, které nám nedodáte, budete se muset rozhodnout pomoci našim ozbrojeným silám. A některé země k tomuto rozhodnutí přistupují. Velká Británie je jednou z nich. Je první na tomto seznamu," prozradil.

Související

Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

Více souvisejících

Ukrajina ,  Armáda Ukrajina ,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení

Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva

Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná

Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.

včera

Lenka Bradáčová

Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit

V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií

V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky

Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.

včera

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

včera

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

včera

včera

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

včera

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

včera

24. října 2026 22:15

StarDance

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

24. října 2026 20:58

Radoslaw Sikorski na summitu NATO

Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.

24. října 2026 19:45

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

24. října 2026 18:28

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

24. října 2026 17:17

24. října 2026 15:55

Nepokoje ve Francii

Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

Francii v sobotu zasáhla další vlna rozsáhlých protivládních protestů, které organizuje hnutí Žlutých vest společně s odborovými svazy a studentskými organizacemi. Demonstranti vyrazili do ulic napříč celou zemí, aby vyjádřili hlubokou nespokojenost s rostoucími životními náklady, cenami pohonných hmot a zhoršujícími se podmínkami pro studium.

24. října 2026 14:39

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy