KOMENTÁŘ | Zelenského plán je troufalý, ambiciózní. A neuskutečnitelný

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil svým občanům plán na ukončení války. Stalo se tak poté, co ho za uplynulé týdny a měsíce představoval předním západním lídrům. Plán je to tak troufalý, že prakticky neexistuje šance na jeho uskutečnění – leda, pokud se do války zapojí i západní spojenci. Což se ale nestane.

Zelenskyj mírový plán Ukrajincům představil ve středu. Jeho cílem je ukončit válku s Ruskem a posílit pozici Ukrajiny na mezinárodní scéně. Odmítl jakékoli územní ústupky své země.

Plán obsahuje celkem pět bodů: pozvánku Ukrajiny do NATO, posílení jejích vojenských kapacit, pokračování operací v ruské Kurské oblasti, nasazení nejaderných strategických zbraní na ukrajinském území a dohodu o společné obraně s partnery. Zároveň žádá povolení používat zbraně dlouhého dosahu na ruském území, kritizuje podporu Moskvy ze strany Číny, Íránu a Severní Koreje a odmítá jakékoliv předání ukrajinského území Rusku.

Tento plán Zelenskyj představil předním lídrům ze strany západních spojenců, jsou mezi nimi americký prezident Joe Biden, kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump, německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo italská premiérka Giorgia Meloniová. Setkal se také s generálním tajemníkem NATO, Nizozemce Markem Ruttem.

V prvé řadě je nutné říct, že Zelenského mírový plán – či spíše plán na vítězství Ukrajiny, je velice troufalý a do značné míry neproveditelný. Moskva dala jasně najevo, že Kyjev NATO znamená zásadní překážku pro její zájmy. Ač se proti tomu západní spojenci bouří, právě toto je červená linie, jejíž překročení může mít fatální dopady.

Není ani úplně přesně jasné, na jak dlouhou dobu je tento plán zamýšlen. Návrh na pokračování operací v Kurské oblasti a rozmístění nejaderných strategických zbraní, včetně povolení Kyjevu používat střely dlouhého doletu proti hloubi ruského území, předznamenává, že Zelenskyj počítá ještě s několikaletým konfliktem.

Ukrajinský lídr také zmínil, že ukrajinské jednotky mohou v Evropě částečně nasadit jednotky americké, jakmile válka skončí. Jenže ukrajinská armáda ani zdaleka nemá takové zdroje, jaké má Washington – právě naopak – nedosahuje kvality větších západních armád a navíc se nachází ve válce. Po jejím skončení bude muset Ukrajina směřovat prostředky do obnovy těch částí země, které neztratí.

Pokud Rusko a Ukrajina půjdou do potenciálních mírových jednání po hlavě tak, jako to dělají v současnosti, zřejmě se budeme dívat na stejnou situaci jako v případě Korejského poloostrova. Válka neskončí, zůstane na mrtvém bodě a konflikt bude hrozit ještě několik dalších desetiletí.

Obě strany tak na svých požadavcích musí slevit. Je nesmírně nebezpečné dát Ukrajině pozvánku do NATO, což už bylo zmíněno výše. Zachování celého jejího území (včetně Krymského poloostrova) vyžaduje úplné vytlačení ruských sil, a to ukrajinská armáda v současném stavu a bez západní vojenské asistence nezvládne.

Zároveň je nepřijatelné, aby Rusko získalo příliš velké území. EuroZprávy.cz o tom už v jednom komentáři psaly s tím, že pokud dojde ke splnění ruských požadavků, budeme se muset dívat na novodobou genocidu. Kremelský režim má dostatečně silný aparát na to, aby obyvatele zabraných oblastí zbavil čehokoli ukrajinského. Za dob Sovětského svazu docházelo ke stěhování celých menšin a dá se čekat, že putinovské Rusko na tuto tradici ochotně naváže.

Zelenského plán kromě nasazení západních zbraní dlouhého doletu proti ruskému území a nejaderných strategických zbraní bez vyřčení zahrnuje i další věc – a totiž západní přímou vojenskou intervenci. Bez ní bude pro samotnou Ukrajinu velice těžké obsadit zpět celý Donbas a části Záporožské, Charkovské a Chersonské oblasti. Snaha o jejich obsazení by navíc (v ruských očích) znamenala útok na Rusko jako takové, protože ruský lídr Vladimir Putin okupované oblasti „oficiálně“ anektoval ještě v roce 2022.

Rusko si tak dělá nárok na obranu částí Ukrajiny a zapojení západních sil v daných oblastech je už kvůli vyznění nové ruské jaderné doktríny nemyslitelné. Rusové sice nemusí nutně nasadit jaderné zbraně – a žádný mentálně zdravý generál to ani nepodpoří, ale západní lídři si i na takovéto drobnosti musí dávat velký pozor.

Nejenže se dokumenty jako Charta OSN nebo Smlouva o NATO dají překládat všemožně, Rusko si je totiž interpretuje úplně jinak, než jak doopravdy zní. Důkazem je vstup ruské armády do Doněcké a Luhanské oblasti, který podle Moskvy probíhal v souladu právě s Chartou OSN.

To znamená, že i kdyby Kreml nakonec kývnul na ukrajinské podmínky a stáhl svá vojska, ani zdaleka to neznamená existenci skutečného míru. Rozdíly mezi tím, co Putin říká – a co ve skutečnosti dělá – jsou obrovské. Ruský vládce v minulosti odmítl dohady o budoucím obsazení Krymského poloostrova (anektován v roce 2014), odmítl invazi na Ukrajinu a kdysi také podporoval sankce proti Pchjongjangu, přičemž severokorejští vojáci dnes bojují na straně ruské armády na Donbase.

Ať tedy Kreml vedený Putinem řekne cokoliv, Západ (ani Ukrajina) nemá jediný důvod mu věřit. Putin odmítal, že Ruská federace pokračuje v imperialistické politice, a v roce 2024 se díváme nejen na plnohodnotnou válku na Ukrajině, ale také na rostoucí ruský vliv v Africe a na Blízkém východě, kde se Moskva zapojuje do regionálních konfliktů, zatímco napříč arabským světem podporuje teroristické skupiny (Hizballáh) a diktatury (teokratický Írán).

Související

Volodymyr Zelenskyj s Olafem Scholzem

Nečekaný předvolební tah. Scholz přijel do Kyjeva

Německý kancléř Olaf Scholz překvapivě navštívil Kyjev jen několik týdnů před hlasováním o nedůvěře v německém parlamentu, které podle očekávání nezíská podporu. Tento krok přichází v době eskalace ruských útoků na Ukrajinu a současné politické krize, která ohrožuje Scholzovo setrvání v čele vlády před plánovanými volbami v únoru příštího roku.
Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Ukrajinci bojují o elektřinu. Vynikají schopností adaptace a odolnosti

Uprostřed obrovských hromad zkrouceného kovu, louží sraženého oleje a stěn poznamenaných střepinami, uvnitř tepelné elektrárny, která byla zasažena při nedávném ruském leteckém útoku, jsou ostrůvky sněhu. Ukrajinský zimní čas se znovu hlásí o slovo, ale i přes nepříznivé podmínky je hala plná aktivity, uvedl server BBC.

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině komentář Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump přiletí do Evropy. Zúčastní se otevření katedrály Notre-Dame

Nově zvolený prezident Spojených států amerických se chystá na svou první zahraniční cestu od prezidentských voleb, a to do Paříže. V sobotu se zde zúčastní slavnostní ceremonie při příležitosti znovuotevření katedrály Notre-Dame, která byla vážně poškozena požárem v roce 2019.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy