Buď nás vezmete do NATO, nebo budeme mít jaderné zbraně, řekl Zelenskyj Trumpovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že během setkání s kandidátem na prezidenta USA Donaldem Trumpem diskutoval o potřebě, aby byla Ukrajina přijata do NATO. Zmínil také otázku kyjevského vzdání se jaderných zbraní, informuje Ukrainska Pravda.

Zelenskyj na brífinku v Bruselu po zasedání Evropské rady, kde představil Ukrajinský plán vítězství, vysvětlil, že Budapešťské memorandum se ukázalo jako neúčinná dohoda, která nedokázala ochránit Ukrajinu poté, co se vzdala svého jaderného arzenálu.

Prezident poukázal na neúspěch mezinárodních dohod v ochraně Ukrajiny: „Ze všech těch velkých mocností, všech jaderných států, která z nich utrpěla? Byli to všichni? Ne, pouze Ukrajina. Kdo se vzdal jaderných zbraní? Byli to všichni? Pouze Ukrajina. Kdo je dnes ve válce? Ukrajina.“

V rozhovoru s Donaldem Trumpem Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina stojí před dilematem: „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci‘.“

Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu.

Před čtvrtečním zasedáním ministrů obrany Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu vyjádřili Ukrajině silnou podporu ministři Velké Británie, Litvy a Lotyšska. Všichni zdůraznili potřebu zvýšit vojenskou a politickou pomoc, aby Ukrajina mohla získat převahu ve válce proti Rusku.

Britský ministr obrany John Healey zdůraznil, že v následujících měsících je zásadní posílit tlak na Rusko. „Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom v nadcházejících týdnech a měsících zvýšili naši podporu pro Ukrajinu, a tak zajistili, aby Ukrajina mohla získat převahu. Obrana Evropy začíná na Ukrajině,“ prohlásil Healey.

Litevský ministr obrany Laurynas Kasčiunas vyzval k tomu, aby NATO Ukrajinu co nejdříve pozvalo do aliance. „Pozvánka do NATO je prvním a nezvratným krokem, bodem, ze kterého není návratu,“ řekl Kasčiunas. Zároveň zdůraznil, že podpora Ukrajiny je klíčem k odstrašení Ruska od jakýchkoli pokusů ohrozit členy NATO.

Lotyšský ministr obrany Andris Spruds uvedl, že Lotyšsko plně podporuje tzv. vítězný plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Sprudse je také důležité transformovat současný vzdušný dohled NATO nad pobaltskými státy na plnohodnotnou obrannou misi, která by posílila regionální bezpečnost.

Ministři obrany NATO se shodli, že podpora Ukrajiny v této kritické fázi konfliktu je nezbytná, aby mohl být dosažen rozhodující průlom a Rusko zatlačeno zpět.

Generální tajemník Mark Rutte také potvrdil, že NATO nadále podporuje Ukrajinu, avšak přiznal, že Aliance nemůže podpořit celý Zelenského plán, zejména co se týká rychlého členství Ukrajiny v NATO. Toto téma vyvolává obavy z možné eskalace konfliktu a rozšíření války na další státy.

Ministr obrany Rustem Umerov během setkání přednesl plány Ukrajiny na obranu během nadcházející zimy, zatímco vrchní velitel NATO Christopher Cavoli představil nové obranné strategie pro 32člennou Alianci. Jednání se také zaměřilo na standardizaci vojenského vybavení a narůstající vliv autoritářských režimů, jako jsou Čína, Rusko, Severní Korea a Írán.

Zvláštností letošního zasedání je účast zástupců z Austrálie, Japonska, Jižní Koreje a Nového Zélandu, kteří se k ministrům obrany NATO připojili poprvé. Tím NATO zdůrazňuje potřebu globální spolupráce tváří v tvář mezinárodním bezpečnostním výzvám.

Generální tajemník Rutte rovněž prohlásil, že Ukrajina musí být schopna jednat s Ruskem z pozice síly a zopakoval dlouhodobou podporu Aliance. „Uděláme vše pro to, aby Vladimir Putin nedostal to, co chce,“ zdůraznil Rutte. Připomněl také, že Bělorusko nadále podporuje ruské válečné úsilí a vyzval Minsk, aby s touto podporou přestal.

NATO je připraveno poskytovat Ukrajině dlouhodobou pomoc, dokud nenastane příhodná chvíle k zahájení vyjednávání s Ruskem, uzavřel Rutte.  

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Zelenskyj zveřejnil ukrajinské ztráty ve válce s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle BBC uvedl, že od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu zahynulo přibližně 43 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo představuje výrazný nárůst oproti únoru tohoto roku, kdy Zelenskyj uvedl, že počet padlých byl 31 000. Kromě toho prezident informoval, že bylo evidováno 370 000 zranění, přičemž některá z nich zahrnovala opakovaná zranění stejného vojáka nebo méně závažné případy.

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 55 minutami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 1 hodinou

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 3 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

včera

včera

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

včera

Expert vysvětlil, proč Rusko ani syrská armáda nezasáhly proti povstalcům. Blízký východ nyní čekají čtyři scénáře

Amos Yadlin, bývalý generálmajor a šéf izraelské vojenské zpravodajské služby, v rozhovoru pro Politico nastínil několik scénářů pro budoucnost Sýrie a širšího Blízkého východu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy