KOMENTÁŘ | Migrace jako útěk před zlou situací a hybridní válka. EU ji neumí vyřešit a zřejmě ani nevyřeší

Společná unijní migrační a azylová politika se postupně blíží do fáze, která se dá popsat slovy „v troskách“. Stojí za tím příliš komplikované legislativní procesy a snaha o dosažení nemožného konsenzu, neochota zemí k solidaritě a neuvědomění si opravdové povahy krize.

Evropské unii se nedaří zrovna nejlépe prosazovat společnou migrační a azylovou politiku. Vlády v Maďarsku a Nizozemsku nedávno ohlásily, že chtějí požádat o výjimku z nařízení Evropské unie o azylovém procesu. „Dokud nebude smlouva změněna, jsou Nizozemsko a Maďarsko stále vázány stávajícím evropským právem a jsou povinny plně dodržovat azylová pravidla,“ varovala mluvčí Evropské komise Anitta Hipperová. Jenže nakolik je skutečně dodrží?

Sveřepý přístup zachovává maďarský premiér Viktor Orbán. V červnu podepsal zákon, který omezuje státní podporu pro uprchlíky z těch částí Ukrajiny, jež Maďarsko nepovažuje za zasažené ruskou invazí. Tamní vláda za „válkou zasažené“ považuje pouze třináct ukrajinských oblastí – přitom ruské rakety dopadají bez výjimky do všech.

Nelidský přístup prokázali řečtí pohraničníci, kteří čelí obviněním z úkladných vražd. Příslušníci řecké pobřežní stráže měli během posledních tří let zavinit smrt několika desítek migrantů. V jednom případě mělo dokonce dojít k úmyslnému vhození devíti osob do vod Středozemního moře. Řecký orgán ale takováto nařčení důrazně odmítá.

Italská vláda letos v dubnu vyhlásila výjimečný stav v reakci na nárůst počtu migrantů překračujících Středozemní moře ze severní Afriky. OSN do té doby zaznamenala nejvyšší počet úmrtí migrantů do roku 2017 – v prvních třech měsících letošního roku mělo ve vodách Středomoří zahynout až 441 lidí. Při státem řízených akcí zemřelo zhruba 127 lidí, u jiných smrtelných incidentů podle britské stanice BBC chyběla jakákoli reakce.

Společnou migrační politikou EU se zabývá několik hlavních orgánů, přičemž Evropská komise navrhuje legislativu a dohlíží na její provádění, zatímco Rada EU, složená z ministrů členských států, schvaluje návrhy a koordinuje politiku. Agentura Frontex pak zajišťuje ochranu vnějších hranic.

Pomalá reakce jednotlivých členských států pak způsobuje, že umírají migranti, kteří jsou nepřipravení na tak dlouhou cestu a plují po nelegálních migračních trasách na přeplněných a nevyhovujících plavidlech. Toho velice rádi využívají pašeráci lidí, kteří v zoufalých osobách vidí dobrý přivýdělek.

Evropská unie tak bojuje na několika frontách: některé členské státy odmítají jakoukoli známku solidarity s těmi nejvíce zasaženými, což ústí do problémů v legislativním procesu; policie a jednotlivé agentury se dále musí zabývat nelegálními pašeráky lidí; a v neposlední řadě je potřeba řešit životní situaci migrantů, kteří do EU dorazili.

Je běžné, že nemají žádné zázemí ani finanční prostředky a plně se tak spoléhají na pomoc ze strany EU. To je živná půda pro takzvané národovecké nebo krajně pravicové politické strany, které se už v některých zemích ujaly vlády – konkrétně jde právě o Nizozemsko a Maďarsko, vstřícná k migrantům není ani pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová.

Pro tyto strany bývá hlavním argumentem fakt, že do EU neprchají pouze matky s dětmi, nýbrž také muži, často mladí a schopní. Tito lidé teoreticky mohou vyvinout úsilí pro změnu ve vlastních zemích – to se ale dělá velice těžko ve chvíli, kdy jsou dané země ve válce, rodina je v Evropě a jediná perspektiva v případě boje proti režimu je vězení nebo smrt.

Není na místě zapomenout ani na země, odkud lidé utíkají. Konkrétně Libye nebo Středoafrická republika jsou už dlouhé roky v sevření občanského konfliktu a strávit celý život v tak neperspektivních regionech se chce jen málokomu.

Důležitým faktorem jsou různé cizí mocnosti, které migraci do Evropské unie velmi rády podpoří. V jejich čele stojí Moskva – ta migraci do Evropy podporuje dlouhodobě, například na přelomu 2021 a 2022 takto částečně převedla pozornost na bělorusko-polskou hranici. Když se její vojska chystala vtrhnout na Ukrajinu, režimy v Moskvě a Minsku ochotně podporovaly africké a arabské migranty, aby (mnohdy násilně) překračovali hranice s EU.

Kromě krize způsobené nestabilními režimy v severní a střední Africe lze tedy přívaly migrantů na evropskou pevninu vnímat také jako další součást hybridní války s Ruskem. V tu chvíli se nabízí několik řešení – jedno dražší než druhé.

Jednou z možností je zablokovat hranice Evropské unie vůči vší migraci, což by mělo neblahé důsledky i na válečné uprchlíky z Ukrajiny. Ještě dražší možností je migranty přesměrovat do Ruska – to je ale prakticky neproveditelné.

V očích Orbána a spol. je možné lodě plné uprchlíků otáčet přímo na moři. Tím ale automaticky utrpí lidská práva těchto osob, neboť už plavba do Evropy je nesmírně vyčerpávající a otočka zpět zcela jistě zabije daleko více lidí, než kolik jich umírá v současnosti.

Evropská unie tak před sebou má stejně závažnou a komplexní výzvu jako před deseti lety – co dělat s migranty, kteří se dostanou na její území? Řešení je stále v nedohlednu a politické prostředí v Evropě se nejen s ohledem na toto téma štěpí a je čím dál extrémnější. Jisté ale je, že v současné podobě migrační a azylová politika nemůže vydržet dlouho – a jakékoli pokusy o změnu se nesetkávají s úspěchem.

EU dnes de facto platí za svou velikost. Migrace je velice citlivé bezpečnostní téma pro každý ze sedmadvaceti členských států a hledat mezi nimi konsenzus ohledně jednotného postoje je zhola nemožné. Agentury typu Frontex pověst společné migrační politice pověst nezachrání, což platí i o totální nepřítomnosti solidarity u některých evropských vládců.

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.
Petr Macinka Komentář

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

Více souvisejících

komentář uprchlíci

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko

Ruské ministerstvo obrany učinilo krok, který evropské politické elity dosud odmítaly brát v potaz. Namísto obecných proklamací o dodávkách zbraní zveřejnilo konkrétní seznam adres evropských podniků, kde se montují bezpilotní letouny určené k útokům na ruské území. Tento seznam již není pouhým diplomatickým gestem, ale faktickým označením cílů po celé Evropě – od Londýna až po Rigu a Vilnius.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla

Česká vláda na svém pondělním zasedání jasně vymezila, kdo bude zemi reprezentovat na klíčovém červencovém summitu NATO v Ankaře. Podle schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů se s účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Vládní speciál má do Turecka dopravit pouze delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu

Vojenský poradce íránského nejvyššího vůdce vyslal Washingtonu ostré varování, v němž pohrozil potopením amerických lodí v Hormuzském průlivu. Teherán takto reaguje na snahy Spojených států o námořní kontrolu nad touto strategickou vodní cestou. Tato eskalace přichází v době, kdy v oblasti platí křehké příměří, jehož platnost má vypršet příští týden.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu

Evropská unie se chystá v nejbližších týdnech spustit nový systém pro ověřování věku na internetu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že největší technologické platformy už nemají žádné výmluvy, proč neprověřovat věk uživatelů předtím, než jim umožní přístup k omezenému obsahu. Tato iniciativa míří především na ochranu dětí před rizikovými službami, jako je pornografie, hazard nebo v budoucnu i sociální sítě.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.

před 6 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán se po volební porážce už v EU nechce ukazovat. Na summitu ho zastoupí Fico

Evropská komise vysílá do Budapešti delegaci vysokých úředníků, aby zahájili jednání s nově zvoleným maďarským premiérem Péterem Magyarem o uvolnění zmrazených unijních miliard. Podle mluvčí komise Pauly Pinhoové se zástupci Bruselu setkají s představiteli vítězné strany Tisza již tento pátek. Schůzka se uskuteční jen několik dní po drtivém vítězství Magyara v nedělních parlamentních volbách, které ukončilo šestnáctiletou éru Viktora Orbána.

včera

Írán, ilustrační foto

Jaký je skutečný stav? Írán navenek projevuje vzdor, uvnitř se ale hroutí

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech příměří dostaly do bodu, kdy ani jedna ze stran nemá jinou reálnou možnost než dospět k dohodě. Pro Donalda Trumpa je uzavření míru naprostou prioritou, protože rostoucí inflace a drahé pohonné hmoty vyvolávají nepokoje i mezi jeho nejvěrnějšími příznivci. Přestože se jeho vyjednávací taktika může zdát zmatečná, jeho cílem je prezentovat výsledek jako mnohem úspěšnější ujednání, než byla dohoda Baracka Obamy z roku 2015.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se nechal vyobrazit jako Ježíš. Teď tvrdí, že to bylo jinak

Americký prezident Donald Trump dělá v posledních dnech všechno možné, aby proti sobě poštval katolíky. Po slovním výpadu vůči papeži Lvovi XIV. dokonce zveřejnil obrázek, na němž se připodobnil ke Kristovi. Později ho smazal a přišel s poměrně nevěrohodným vysvětlením. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

včera

Generální tajemník NATO Mark Rutte přijede na oficiální návštěvu České republiky

Generální tajemník NATO Mark Rutte se chystá na oficiální návštěvu České republiky, která se uskuteční ve čtvrtek 16. dubna 2026. Tato cesta představuje důležitý bod v rámci koordinace bezpečnostní politiky a vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a českou vládou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy