Společná unijní migrační a azylová politika se postupně blíží do fáze, která se dá popsat slovy „v troskách“. Stojí za tím příliš komplikované legislativní procesy a snaha o dosažení nemožného konsenzu, neochota zemí k solidaritě a neuvědomění si opravdové povahy krize.
Evropské unii se nedaří zrovna nejlépe prosazovat společnou migrační a azylovou politiku. Vlády v Maďarsku a Nizozemsku nedávno ohlásily, že chtějí požádat o výjimku z nařízení Evropské unie o azylovém procesu. „Dokud nebude smlouva změněna, jsou Nizozemsko a Maďarsko stále vázány stávajícím evropským právem a jsou povinny plně dodržovat azylová pravidla,“ varovala mluvčí Evropské komise Anitta Hipperová. Jenže nakolik je skutečně dodrží?
Sveřepý přístup zachovává maďarský premiér Viktor Orbán. V červnu podepsal zákon, který omezuje státní podporu pro uprchlíky z těch částí Ukrajiny, jež Maďarsko nepovažuje za zasažené ruskou invazí. Tamní vláda za „válkou zasažené“ považuje pouze třináct ukrajinských oblastí – přitom ruské rakety dopadají bez výjimky do všech.
Nelidský přístup prokázali řečtí pohraničníci, kteří čelí obviněním z úkladných vražd. Příslušníci řecké pobřežní stráže měli během posledních tří let zavinit smrt několika desítek migrantů. V jednom případě mělo dokonce dojít k úmyslnému vhození devíti osob do vod Středozemního moře. Řecký orgán ale takováto nařčení důrazně odmítá.
Italská vláda letos v dubnu vyhlásila výjimečný stav v reakci na nárůst počtu migrantů překračujících Středozemní moře ze severní Afriky. OSN do té doby zaznamenala nejvyšší počet úmrtí migrantů do roku 2017 – v prvních třech měsících letošního roku mělo ve vodách Středomoří zahynout až 441 lidí. Při státem řízených akcí zemřelo zhruba 127 lidí, u jiných smrtelných incidentů podle britské stanice BBC chyběla jakákoli reakce.
Společnou migrační politikou EU se zabývá několik hlavních orgánů, přičemž Evropská komise navrhuje legislativu a dohlíží na její provádění, zatímco Rada EU, složená z ministrů členských států, schvaluje návrhy a koordinuje politiku. Agentura Frontex pak zajišťuje ochranu vnějších hranic.
Pomalá reakce jednotlivých členských států pak způsobuje, že umírají migranti, kteří jsou nepřipravení na tak dlouhou cestu a plují po nelegálních migračních trasách na přeplněných a nevyhovujících plavidlech. Toho velice rádi využívají pašeráci lidí, kteří v zoufalých osobách vidí dobrý přivýdělek.
Evropská unie tak bojuje na několika frontách: některé členské státy odmítají jakoukoli známku solidarity s těmi nejvíce zasaženými, což ústí do problémů v legislativním procesu; policie a jednotlivé agentury se dále musí zabývat nelegálními pašeráky lidí; a v neposlední řadě je potřeba řešit životní situaci migrantů, kteří do EU dorazili.
Je běžné, že nemají žádné zázemí ani finanční prostředky a plně se tak spoléhají na pomoc ze strany EU. To je živná půda pro takzvané národovecké nebo krajně pravicové politické strany, které se už v některých zemích ujaly vlády – konkrétně jde právě o Nizozemsko a Maďarsko, vstřícná k migrantům není ani pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová.
Pro tyto strany bývá hlavním argumentem fakt, že do EU neprchají pouze matky s dětmi, nýbrž také muži, často mladí a schopní. Tito lidé teoreticky mohou vyvinout úsilí pro změnu ve vlastních zemích – to se ale dělá velice těžko ve chvíli, kdy jsou dané země ve válce, rodina je v Evropě a jediná perspektiva v případě boje proti režimu je vězení nebo smrt.
Není na místě zapomenout ani na země, odkud lidé utíkají. Konkrétně Libye nebo Středoafrická republika jsou už dlouhé roky v sevření občanského konfliktu a strávit celý život v tak neperspektivních regionech se chce jen málokomu.
Důležitým faktorem jsou různé cizí mocnosti, které migraci do Evropské unie velmi rády podpoří. V jejich čele stojí Moskva – ta migraci do Evropy podporuje dlouhodobě, například na přelomu 2021 a 2022 takto částečně převedla pozornost na bělorusko-polskou hranici. Když se její vojska chystala vtrhnout na Ukrajinu, režimy v Moskvě a Minsku ochotně podporovaly africké a arabské migranty, aby (mnohdy násilně) překračovali hranice s EU.
Kromě krize způsobené nestabilními režimy v severní a střední Africe lze tedy přívaly migrantů na evropskou pevninu vnímat také jako další součást hybridní války s Ruskem. V tu chvíli se nabízí několik řešení – jedno dražší než druhé.
Jednou z možností je zablokovat hranice Evropské unie vůči vší migraci, což by mělo neblahé důsledky i na válečné uprchlíky z Ukrajiny. Ještě dražší možností je migranty přesměrovat do Ruska – to je ale prakticky neproveditelné.
V očích Orbána a spol. je možné lodě plné uprchlíků otáčet přímo na moři. Tím ale automaticky utrpí lidská práva těchto osob, neboť už plavba do Evropy je nesmírně vyčerpávající a otočka zpět zcela jistě zabije daleko více lidí, než kolik jich umírá v současnosti.
Evropská unie tak před sebou má stejně závažnou a komplexní výzvu jako před deseti lety – co dělat s migranty, kteří se dostanou na její území? Řešení je stále v nedohlednu a politické prostředí v Evropě se nejen s ohledem na toto téma štěpí a je čím dál extrémnější. Jisté ale je, že v současné podobě migrační a azylová politika nemůže vydržet dlouho – a jakékoli pokusy o změnu se nesetkávají s úspěchem.
EU dnes de facto platí za svou velikost. Migrace je velice citlivé bezpečnostní téma pro každý ze sedmadvaceti členských států a hledat mezi nimi konsenzus ohledně jednotného postoje je zhola nemožné. Agentury typu Frontex pověst společné migrační politice pověst nezachrání, což platí i o totální nepřítomnosti solidarity u některých evropských vládců.
Související
Zelenského plán je troufalý, ambiciózní. A neuskutečnitelný
Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Potvrzeno. Izraelci zabili šéfa Hamásu Sinvára
před 1 hodinou
Summit EU v závěrech o Ukrajině zcela vynechal Zelenského vítězný plán
před 2 hodinami
Migrace jako útěk před zlou situací a hybridní válka. EU ji neumí vyřešit a zřejmě ani nevyřeší
před 2 hodinami
Buď nás vezmete do NATO, nebo budeme mít jaderné zbraně, řekl Zelenskyj Trumpovi
před 3 hodinami
Zelenskyj odpověděl, jestli bude Ukrajina dál bojovat proti Rusku, pokud spojenci nepodpoří jeho plán
před 4 hodinami
Izraelci možná zabili hlavu Hamásu Sinvára
před 4 hodinami
Spor o azylovou reformu: Scholz o ní pochybuje, Česko nabízí pomoc
před 5 hodinami
"Více než děsivý." Z EU přichází první kritika Zelenského vítězného plánu
před 6 hodinami
Zelenskyj řekl, kdy skončí válka s Ruskem. Dočkal se podpory napříč EU
před 6 hodinami
Ukrajina se dočkala v NATO podpory řady států. Některé volají po urychleném přijetí
před 7 hodinami
Harrisová sepsula Trumpa. Odmítla pokračování Bidenova působení
před 8 hodinami
Počasí v Evropě se otepluje nejrychleji na světě a EU s tím nic nedělá, varují auditoři
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr nepolevuje. Platí nové varování
před 8 hodinami
Jednat s Ruskem? Vyloučeno, obrovská chyba, varuje Litva
před 9 hodinami
Rutte sebral Zelenskému vítr z plachet. Jeho vítězný plán NATO nepodpoří
před 10 hodinami
Venezuela po výhře Madura pátrá po šéfce opozice. Ta se po dvou měsících ozvala
před 10 hodinami
Izrael a Rusko zatočili v Sýrii. USA provedly nálet v Jemenu
před 11 hodinami
Izraelci našli v základnách Hizballáhu moderní ruské a čínské zbraně
před 11 hodinami
Liam Payne z One Direction tragicky zahynul v Argentině
před 12 hodinami
Výhled počasí až do listopadu: Trend vydrží i příští týden, pak přijde změna
Podzim už je v plné síle a potvrzovat se to bude i v následujících dnech a týdnech. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) předpokládá, že počasí bude typicky podzimní.
Zdroj: Jan Hrabě