KOMENTÁŘ | Migrace jako útěk před zlou situací a hybridní válka. EU ji neumí vyřešit a zřejmě ani nevyřeší

Společná unijní migrační a azylová politika se postupně blíží do fáze, která se dá popsat slovy „v troskách“. Stojí za tím příliš komplikované legislativní procesy a snaha o dosažení nemožného konsenzu, neochota zemí k solidaritě a neuvědomění si opravdové povahy krize.

Evropské unii se nedaří zrovna nejlépe prosazovat společnou migrační a azylovou politiku. Vlády v Maďarsku a Nizozemsku nedávno ohlásily, že chtějí požádat o výjimku z nařízení Evropské unie o azylovém procesu. „Dokud nebude smlouva změněna, jsou Nizozemsko a Maďarsko stále vázány stávajícím evropským právem a jsou povinny plně dodržovat azylová pravidla,“ varovala mluvčí Evropské komise Anitta Hipperová. Jenže nakolik je skutečně dodrží?

Sveřepý přístup zachovává maďarský premiér Viktor Orbán. V červnu podepsal zákon, který omezuje státní podporu pro uprchlíky z těch částí Ukrajiny, jež Maďarsko nepovažuje za zasažené ruskou invazí. Tamní vláda za „válkou zasažené“ považuje pouze třináct ukrajinských oblastí – přitom ruské rakety dopadají bez výjimky do všech.

Nelidský přístup prokázali řečtí pohraničníci, kteří čelí obviněním z úkladných vražd. Příslušníci řecké pobřežní stráže měli během posledních tří let zavinit smrt několika desítek migrantů. V jednom případě mělo dokonce dojít k úmyslnému vhození devíti osob do vod Středozemního moře. Řecký orgán ale takováto nařčení důrazně odmítá.

Italská vláda letos v dubnu vyhlásila výjimečný stav v reakci na nárůst počtu migrantů překračujících Středozemní moře ze severní Afriky. OSN do té doby zaznamenala nejvyšší počet úmrtí migrantů do roku 2017 – v prvních třech měsících letošního roku mělo ve vodách Středomoří zahynout až 441 lidí. Při státem řízených akcí zemřelo zhruba 127 lidí, u jiných smrtelných incidentů podle britské stanice BBC chyběla jakákoli reakce.

Společnou migrační politikou EU se zabývá několik hlavních orgánů, přičemž Evropská komise navrhuje legislativu a dohlíží na její provádění, zatímco Rada EU, složená z ministrů členských států, schvaluje návrhy a koordinuje politiku. Agentura Frontex pak zajišťuje ochranu vnějších hranic.

Pomalá reakce jednotlivých členských států pak způsobuje, že umírají migranti, kteří jsou nepřipravení na tak dlouhou cestu a plují po nelegálních migračních trasách na přeplněných a nevyhovujících plavidlech. Toho velice rádi využívají pašeráci lidí, kteří v zoufalých osobách vidí dobrý přivýdělek.

Evropská unie tak bojuje na několika frontách: některé členské státy odmítají jakoukoli známku solidarity s těmi nejvíce zasaženými, což ústí do problémů v legislativním procesu; policie a jednotlivé agentury se dále musí zabývat nelegálními pašeráky lidí; a v neposlední řadě je potřeba řešit životní situaci migrantů, kteří do EU dorazili.

Je běžné, že nemají žádné zázemí ani finanční prostředky a plně se tak spoléhají na pomoc ze strany EU. To je živná půda pro takzvané národovecké nebo krajně pravicové politické strany, které se už v některých zemích ujaly vlády – konkrétně jde právě o Nizozemsko a Maďarsko, vstřícná k migrantům není ani pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová.

Pro tyto strany bývá hlavním argumentem fakt, že do EU neprchají pouze matky s dětmi, nýbrž také muži, často mladí a schopní. Tito lidé teoreticky mohou vyvinout úsilí pro změnu ve vlastních zemích – to se ale dělá velice těžko ve chvíli, kdy jsou dané země ve válce, rodina je v Evropě a jediná perspektiva v případě boje proti režimu je vězení nebo smrt.

Není na místě zapomenout ani na země, odkud lidé utíkají. Konkrétně Libye nebo Středoafrická republika jsou už dlouhé roky v sevření občanského konfliktu a strávit celý život v tak neperspektivních regionech se chce jen málokomu.

Důležitým faktorem jsou různé cizí mocnosti, které migraci do Evropské unie velmi rády podpoří. V jejich čele stojí Moskva – ta migraci do Evropy podporuje dlouhodobě, například na přelomu 2021 a 2022 takto částečně převedla pozornost na bělorusko-polskou hranici. Když se její vojska chystala vtrhnout na Ukrajinu, režimy v Moskvě a Minsku ochotně podporovaly africké a arabské migranty, aby (mnohdy násilně) překračovali hranice s EU.

Kromě krize způsobené nestabilními režimy v severní a střední Africe lze tedy přívaly migrantů na evropskou pevninu vnímat také jako další součást hybridní války s Ruskem. V tu chvíli se nabízí několik řešení – jedno dražší než druhé.

Jednou z možností je zablokovat hranice Evropské unie vůči vší migraci, což by mělo neblahé důsledky i na válečné uprchlíky z Ukrajiny. Ještě dražší možností je migranty přesměrovat do Ruska – to je ale prakticky neproveditelné.

V očích Orbána a spol. je možné lodě plné uprchlíků otáčet přímo na moři. Tím ale automaticky utrpí lidská práva těchto osob, neboť už plavba do Evropy je nesmírně vyčerpávající a otočka zpět zcela jistě zabije daleko více lidí, než kolik jich umírá v současnosti.

Evropská unie tak před sebou má stejně závažnou a komplexní výzvu jako před deseti lety – co dělat s migranty, kteří se dostanou na její území? Řešení je stále v nedohlednu a politické prostředí v Evropě se nejen s ohledem na toto téma štěpí a je čím dál extrémnější. Jisté ale je, že v současné podobě migrační a azylová politika nemůže vydržet dlouho – a jakékoli pokusy o změnu se nesetkávají s úspěchem.

EU dnes de facto platí za svou velikost. Migrace je velice citlivé bezpečnostní téma pro každý ze sedmadvaceti členských států a hledat mezi nimi konsenzus ohledně jednotného postoje je zhola nemožné. Agentury typu Frontex pověst společné migrační politice pověst nezachrání, což platí i o totální nepřítomnosti solidarity u některých evropských vládců.

Související

Donald Trump Komentář

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

Více souvisejících

komentář uprchlíci

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 27 minutami

Tomáš Zdechovský

Je to smutné, Amerika chce vztahy pohřbívat. Nejsou ochotni slevit téměř z ničeho, řekl Zdechovský pro EZ

Donald Trump se opět stylizuje do role ochránce amerických občanů, jeho slova a činy však vyvolávají rostoucí rozpaky i na mezinárodní scéně. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro EuroZprávy.cz upozornil, že taková strategie přestává fungovat – a to nejen ve Spojených státech, ale i v očích evropských partnerů. Vyzývá k jednání s USA a posilování soběstačnosti Evropy. Zároveň varuje před další eskalací napětí mezi oběma ekonomickými mocnostmi, která by mohla poškodit obě strany ve prospěch Číny a Ruska.

před 39 minutami

před 1 hodinou

Evropská unie

Evropská unie zavádí cla na americké zboží. Zaměřuje se na státy, které budou Trumpa nejvíc bolet

Evropská unie reaguje na rozsáhlé "reciproční" clo zavedené prezidentem Donaldem Trumpem a míří tam, kde to bude pravděpodobně bolet nejvíce — do ekonomického srdce republikánských států. Nově oznámená opatření, která cílí na americký export v hodnotě až 22,1 miliardy eur, ukazují nejen obchodní rozhodnost Bruselu, ale i dávku kreativity a jemné pasivní agrese.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trumpova cla vstoupila v platnost. USA spadnou do recese a hrozí stagflace, obávají se ekonomové

Navzdory otřeseným finančním trhům, hrozbám odvetných opatření a dokonce i výzvám některých svých klíčových podporovatelů, aby od svého ekonomického plánu ustoupil, prezident Donald Trump neustoupil. Jeho administrativa ve středu zavedla vlnu nových „recipročních“ tarifů vůči desítkám spojenců i protivníků Spojených států. Podle prezidenta mají tato opatření obnovit spravedlnost a posílit americkou výrobu.

před 3 hodinami

včera

Elon Musk

Propast se prohlubuje. Musk označil Trumpova poradce za kr*tena

Elon Musk, šéf Tesly a zakladatel SpaceX, ostře napadl obchodního poradce Donalda Trumpa Petera Navarra poté, co ten ve veřejném rozhovoru označil Teslu pouze za „sestavovatele aut“, nikoliv skutečného výrobce. Musk na platformě X reagoval slovy, že Navarro je „hloupější než pytel cihel“ a jednoduše „kr*ten“.

včera

António Guterres

Zničíte rozvojové státy, varuje OSN Trumpa a Čínu

Generální tajemník OSN António Guterres dnes ostře varoval před důsledky obchodních válek, které podle něj nepřinášejí žádnému státu výhody a nejvíce dopadají na nejchudší země světa. Ve svém prohlášení pro novináře zdůraznil, že obchodní spory mezi velmocemi mohou mít ničivé dopady zejména na zranitelné rozvojové státy.

Aktualizováno včera

Donald Trump

Mimořádná zpráva Trump od zítřka uvalí na Čínu 104% clo

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu dramaticky zvýší cla na čínský dovoz na úroveň 104 %, oznámila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý. Jde o bezprecedentní krok, který ještě více vystupňuje probíhající obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa.

včera

Jan Lipavský

Babiš je noční můrou pro evropskou bezpečnost, řekl Lipavský pro Politico

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ostře zaútočil na předního kandidáta podzimních voleb Andreje Babiše. V rozhovoru pro server Politico označil šéfa hnutí ANO za bezpečnostní riziko pro Evropu a obvinil ho z šíření proruských narativů. Podle něj by Babišův návrat do čela české vlády mohl změnit zahraničněpolitickou orientaci země a přiblížit ji politice Maďarska a Slovenska.

včera

Ilustrační foto

Svět se vzpamatovává z Trumpa. Akciové trhy dnes výrazně posílily

Akciové trhy po celém světě dnes výrazně posílily. Důvodem je naděje, že některé země se dokážou dohodnout s administrativou prezidenta Donalda Trumpa na odvrácení nově zaváděných cel. Tento optimismus přišel po výrazných růstech v Asii a odráží se i na trzích v Evropě a USA.

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Evropa se spojuje s Čínou proti Trumpovi. Hledá cestu z obchodní krize

Evropská unie se obrátila na Peking s prosbou o spolupráci při sledování přílivu čínského zboží na evropský trh, který hrozí po nových krocích Donalda Trumpa v oblasti celních tarifů, uvedl server Politico. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý hovořila s čínským premiérem Li Čchiangem o vytvoření mechanismu, který by monitoroval možné přesměrování obchodu z USA do Evropy.

včera

včera

Šárka Shoup

Trumpovy kroky jako série nepromyšlených gest? Je za tím ale něco víc, říká pro EZ Shoup o amerických clech

Výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Shoup v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, na co americký prezident Donald Trump může cílit vysokými celními tarify, které uvalil na dovoz z téměř celého světa. Primárním cílem je zřejmě Čína. „Záměrně šel cestou plošného zacílení, aby Čína nemohla jednoduše reagovat protiopatřením. Je to chytrá, i když velmi tvrdá strategie. Otázkou ale zůstává, co to udělá s důvěrou partnerů i s globální ekonomikou,“ nastínila.

včera

Donald Trump

"EU vznikla, aby poškodila USA." Trumpova cla mohou způsobit ekonomický krach, varuje analýza

Americký prezident Donald Trump dál neustupuje v otázce cel a jeho tvrdý přístup může vést k dramatickým dopadům na světovou ekonomiku i domácí trh. Přestože trhy v pondělí nezažily takové propady jako v minulém týdnu, Trump nadále hrozí zvýšením cel na čínské zboží až na více než 100 %. To by znamenalo prudké zdražení produktů jako jsou iPhony, počítače či hračky. 

včera

Štěňata pravlka obrovského

Vědci oživili 12 tisíc let vyhynulého pravlka. Teď jdou na mamuty

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila, že úspěšně vytvořila tři štěňata takzvaného pravlka obrovského, druhu, který vyhynul před zhruba 12 500 lety. Jedná se o vůbec první případ "de-extinkce", tedy obnovení vyhynulého zvířete, uvedla podle CNN firma se sídlem v Dallasu.

včera

Ilustrační foto

Trump odmítnul bezcelní dohodu s EU. Japonsko si vyjednalo přednostní přístup

Evropské akciové trhy dnes pokračují ve výrazném růstu, který značí možné uklidnění po chaotickém týdnu způsobeném novými cly prezidenta Donalda Trumpa. Britský index FTSE 100 dnes posílil o 2 %, tedy o 153 bodů, a dosáhl hodnoty 7852. Jedná se o významný odraz od jeho nejnižší úrovně za více než rok. Přesto však ztráty způsobené novou vlnou obchodní války nejsou ani zdaleka plně smazány.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Budeme bojovat až do konce, vzkazuje Čína. Co to ale znamená? Podle expertů opravdu definitivní konec

Spojené státy se podle vyjádření prezidenta Donalda Trumpa chystají zítra zavést dodatečné clo ve výši 50 % na veškerý čínský dovoz. Pokud k tomuto kroku skutečně dojde, obchodní vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa se mohou zcela rozpadnout. Celková celní zátěž na čínské zboží by tak přesáhla hranici 100 %, v některých případech by dosáhla až 120 %. Odborníci to označují za konec jakékoli smysluplné výměny zboží mezi Pekingem a Washingtonem.

včera

"Bazuka" na Trumpa: EU má v ruce těžký kalibr. Zvažuje, zda ho použít proti USA

Evropská unie se ocitla v dramatickém dilematu. Na jedné straně nabízí Spojeným státům kompromis v podobě nulových cel na průmyslové zboží, na druhé straně drží v ruce těžký kalibr – tzv. Anti-Coercion Instrument, tedy nástroj proti hospodářskému nátlaku, připravený k použití proti americkým službám. Nad hlavami evropských lídrů visí otázka: má Unie odpovědět tvrdě, nebo si ponechat otevřenou cestu k dialogu?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy