Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Řím se obává, že Rusko využívá zbraně a nové námořní základny, aby si v Libyi vybudovalo strategickou pozici. Důkazy ukazují na možný vznik ruské základny v přístavu Tobrúk, zatímco Moskva přes své síly v Africe podporuje tamní milice v čele s maršálem Chalífou Haftarem. Řecko se zároveň znepokojuje kvůli turecké spolupráci s Libyjci na vymezování námořních zón pro těžbu energií – které zasahují do vod poblíž Kréty, a Athény je považují za porušení mezinárodního práva.

Řecko vyslalo do oblasti dvě válečné lodě a tento týden oznámilo tvrdá opatření vůči migrantům připlouvajícím z Libye. Premiér Kyriakos Mitsotakis uvedl, že na tři měsíce pozastaví zpracování žádostí o azyl od migrantů přicházejících z Afriky po moři. Opatření přichází v době, kdy se počet příchozích prudce zvyšuje – od začátku roku jich na Krétě přistálo již 9 000, což je téměř dvojnásobek oproti celému roku 2024.

Itálie i Řecko varují, že jde o „nouzovou situaci“, která přesahuje jejich národní možnosti. Ministr zahraničí Antonio Tajani označil Libyi za krizi, kterou „musí Evropa řešit společně“. Avšak diplomatická iniciativa EU skončila fiaskem: delegace vedená komisařem pro migraci byla v Benghází prohlášena za „nežádoucí“ a vyhoštěna. Libyjské úřady ji obvinily z neupřesněných „porušení“.

Zatímco evropské instituce vyjadřují obavy, konkrétní pomoc či strategie chybí. Diplomaté přiznávají, že Libye je příliš destabilizovaná a není možné zde aplikovat model jako v Tunisku, kde EU v roce 2023 uzavřela kontroverzní dohodu výměnou za kontrolu migrace. V Libyi se totiž soupeřící milice vymkly kontrole.

Ruský vliv však stále sílí. Nedávná vojenská přehlídka v Benghází předvedla ruské zbraně, které Moskva do oblasti dodala. Podle italských zpravodajských zdrojů se Rusko snaží nahradit ztracený přístav Tartús v Sýrii právě libyjským Tobrúkem. Navíc údajně plánuje umístit raketové systémy v jižním městě Sebha, ovládaném Haftarovými silami, s potenciálním dosahem na Evropu. Analytici sice zatím pochybují o tom, že by Rusko skutečně mířilo raketami na Evropu, ale varují, že základny v Libyi umožňují logistické operace, které mohou být využity proti EU.

K tomu se přidávají i obavy z „hybridní války“. Existují známky, že Rusko by mohlo migraci zneužít jako nástroj destabilizace – podobně jako na východní hranici EU, kdy Moskva spolupracovala s Běloruskem při přesunu migrantů do Polska. Ačkoliv Rusko dosud nespravuje pašerácké sítě přímo, podle expertů si buduje pozici vládce, kterému budou zločinecké struktury podřízeny.

Přes tyto varování zůstává odezva západních spojenců slabá. Italští a řečtí představitelé se snaží mobilizovat Francii, která má historický vliv v Africe, i Spojené státy. Ale v Paříži i ve Washingtonu je zájem o Libyi minimální. Zatímco Itálie se obává bezprostředního dopadu situace, Francie čelí reputační krizi kvůli fiaskům v Mali a Nigeru a nechce znovu „křičet vlk“, jak poznamenala libyjská expertka Virginie Collombierová. A Spojené státy se mezitím soustředí na oblast Tichomoří.

Příznačné je, že nejnovější prohlášení NATO ze summitu v Haagu z 25. června vůbec Afriku nezmiňuje. Podle analytika Alessandra Marroneho má NATO „minimalistickou agendu“ a nechce si otevírat další sporná témata.

Pro Itálii a Řecko je to hořká pilulka. Obě země se ocitají v první linii potenciálního konfliktu, ale bez potřebné podpory od spojenců. Jak poznamenal Marrone: „Řím teď musí čelit realitě.“ Tou realitou je, že Evropa si možná nechá ujít další krizi – tentokrát ne na východě, ale na svém jižním křídle.