Morawiecki: V EU se na obranu vydává až o půl miliardy eur méně než je potřeba

Někdejší polský prezident Mateusz Morawiecki napsal pro uznávaný server Politico komentář o současném stavu Evropské unie. Nelíbí se mu současné priority bloku a apeluje na zvýšení výdajů na obranu a zajištění obranyschopnosti členských států.

Morawieckému se nelíbí, že se „tvůrci rozhodnutí v EU snaží teoreticky zajistit všechno a všude a udělat to najednou“. „Zákonodárci bloku chtějí zavést co nejpřísnější ekologické normy, ale soutěží se zeměmi, které se o tyto normy vůbec nestarají. Chválí volný obchod, zatímco všichni ostatní významní hráči volí skrytý protekcionismus,“ líčí bývalý polský lídr.

Podle něj chtějí evropští politici Evropě „vnutit nemožnou triádu ambicí“. Zahrnuje co nejštědřejší sociální politiku a investice do nových technologií a inovací, rozšíření obranných schopností a evropskou zelenou dohodu. „V krátkodobém horizontu však není možné splnit všechny tyto cíle najednou. To je naše nemožná trojice,“ napsal.

Morawiecki také upozornil, že členské země EU vyčleňují nepředstavitelně vysoké částky na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. „Není divu, že se stále více podniků stěhuje do zemí, kde jsou ceny energií nižší a byrokracie méně zatěžující. Německý chemický gigant BASF se zaměřil na Čínu, zatímco další německé společnosti – včetně společností Aurubis a Schaeffler - expandují v USA. A to je teprve začátek,“ vyjmenoval.

Nelíbí se mu dopad těchto trendů na Polsko. „To vše zpochybňuje životaschopnost modelu sociálního státu. Evropané si dobře pamatují těžké oběti způsobené Covidem-19, s ním spojenou nejistotu, růst cen, strašidlo bankrotu a nezaměstnanosti. V současné době se celkové výdaje na sociální politiku v EU pohybují mezi 3 a 4 biliony eur,“ dodal někdejší polský premiér za stranu Právo a Spravedlnost (PiS).

Naopak Morawiecki vyzývá k posílení obranných kapacit evropských zemí. „Musíme posílit naše obranné schopnosti – nebo, řečeno šířeji, odolnost členských zemí EU – abychom ochránili to, čeho jsme za desetiletí dosáhli. Pro Polsko, Českou republiku, Slovensko, pobaltské státy a Rumunsko je sázka ještě vyšší a má existenční charakter,“ připomněl.

Nyní bude Washington věnovat zvýšenou pozornost indopacifické oblasti kvůli soupeření s Čínou, jak dodal polský politik. „Multipolarita také vytvořila složitou konstelaci vzájemných závislostí a soupeření – Rusko je agresorem, Indie usiluje o to stát se globální mocností a muslimské státy a země globálního jihu touží po větším vlivu a moci,“ vysvětlil.

Evropa na obranu nevydává dost, jak míní. „Na tomto pozadí Evropa v současné době vydává na obranu přibližně 400 miliard dolarů – a stále jí chybí 400 až 500 miliard dolarů. Má-li být Evropa zabezpečena proti hrozbám ze strany Ruska a jeho přátel, má-li být globálním hráčem, musí na armádu vydávat 4 až 5 % HDP. To platí pro všechny členské země NATO,“ zdůraznil Morawiecki.

Související

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější. 
EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Mateusz Morawiecki

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Euro 2024: Na úvod fotbalového ME domácí Němci deklasovali Skoty 5:1

Lepší začátek evropského šampionátu si domácí německá fotbalová reprezentace nemohla přát. V úvodním zápase turnaje si poradila s neškodnými Skoty, kterým nepomohla ani mohutná fanouškovská podpora v Mnichově. Do karet Němcům hrál i fakt, že od konce prvního poločasu hráli Skotové o deseti lidech. Po prvním poločase už prohrávali 0:3, přičemž ve druhém poločase inkasovali další dvě branky. Ostrované si udělali radost jedinou brankou, která byla navíc ještě vlastní, když se nešťastně trefil Rüdiger. Byla to však jediná kaňka na bezchybném německém výkonu.

včera

Paul Rusesabagina

Hrdina Hotelu Rwanda slaví sedmdesátiny. Poslední roky ale protrpěl

Rwandou před třiceti lety zmítalo násilí, které připravilo o život stovky tisíc lidí. Kulaté sedmdesáté narozeniny slaví v sobotu 15. června muž, který během genocidy zachránil 1 268 lidských životů. Paul Rusesabagina je bývalý hotelový manažer, jehož činy byly mezinárodně oceněny. V posledních letech se však v rodné zemi stal terčem vládnoucích struktur. 

včera

včera

včera

včera

včera

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

včera

Čaputová jako první slovenská prezidentka provedla zemi velkými krizemi

Slovensko dnes zažívá střídání stráží v prezidentském paláci. Po pěti letech končí na pozici hlavy státu Zuzana Čaputová, která byla první prezidentkou v historii země. Provedla ji velkými krizemi, mandát se rozhodla neobhajovat. Ve funkci ji nahradí Peter Pellegrini. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy