Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad

Administrativa prezidenta Joea Bidena provedla klíčové vojenské kroky, včetně povolení Ukrajině odpálit dlouhodosahové rakety ATACMS hluboko na ruské území a zaslání nové vojenské pomoci v hodnotě téměř 300 milionů dolarů.

Tato pomoc zahrnuje také protipěchotní miny, což vyvolalo obavy a napětí. Změna politiky Bidena byla pravděpodobně ovlivněna přítomností severokorejských jednotek na frontě, což Spojené státy považují za „masivní eskalaci“ konfliktu.

Na odpověď Ruska přišel ruský prezident Vladimir Putin, který zvýšil napětí tím, že uvolnil podmínky pro použití jaderných zbraní, což de facto činí porážku na bojišti pro Rusko méně pravděpodobnou.

Tento krok signalizuje Ukrajině i Západu, že Rusko je ochotno zvednout sázky. Kromě toho Rusko zahájilo svou největší leteckou ofenzívu proti Ukrajině za téměř tři měsíce, což může být i signál před Trumpovým návratem k moci, aby Rusko ukázalo, že není ochotno dělat kompromisy.

Vojenská pomoc administrativy Bidena, včetně nasazení raket ATACMS, je považována za snahu posílit Ukrajinu v její snaze držet pozice na východní frontě, kde se Ukrajina potýká s těžkými boji.

Nicméně někteří z okolí Trumpa kritizovali kroky Bidena a Donald Trump mladší naznačil, že Bidenovy kroky mohou vést k třetí světové válce dříve, než Trump stihne jednat. Rusko mezitím upravilo svou jadernou doktrínu, což naznačuje, že by mohlo použít jaderné zbraně proti nenukleárním zemím podporovaným jadernými mocnostmi, což představuje další eskalaci potenciálu konfliktu.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj jasně uvedl, že pokud by byla snížena vojenská pomoc z USA, Ukrajina by válku pravděpodobně prohrála, i když by nadále pokračovala v boji. Zelenskyj také zdůraznil, že územní celistvost Ukrajiny, zejména Krym a další okupovaná území, je nepřijatelná k jakýmkoliv jednáním.

Putin naopak trvá na tom, že Ukrajina musí zůstat neutrální pro jakýkoliv možný diplomatický výsledek, i když Ukrajina nyní má v ústavě závazky k připojení k NATO a Evropské unii.

Válka pokračuje a obě strany se připravují na možné změny v geopolitickém uspořádání. Strategii Putina lze vnímat jako snahu maximalizovat ruské postavení před možnými jednáními s Trumpem, který již dříve prohlásil, že by dokázal válku ukončit za 24 hodin.

Nicméně šance na trvalý mírový dohodu zůstávají nejisté, protože mnozí se domnívají, že jakákoliv dohoda, která by zanechala Ukrajinu v podstatně horší pozici, by vedla k vnitřnímu konfliktu a politickému chaosu na Ukrajině.

S ohledem na budoucnost se Ukrajina zaměřuje na zabránění významným ruským průlomům na východě, a to s využitím nových zbraní, jako jsou ATACMS a miny, k lokalizaci ruských pokusů o postup. Mezinárodní společenství, zejména Evropa, je vyzýváno k větší podpoře Ukrajiny, aby bylo možné dosáhnout trvalého řešení konfliktu.