Rusko masivně upravilo íránské drony Šáhid. Ukrajinu čeká náročnější obrana

Původní drony Šáhid-131 a Šáhid-136 byly do války nasazeny už v roce 2022. O rok později však Rusko začalo vyrábět vlastní varianty — Geran-1 a Geran-2 — které na íránských strojích přímo vycházejí. Často jsou natřeny černou barvou, aby byly méně viditelné v noci, a jejich dolet přesahuje 2 500 kilometrů, přičemž dosahují rychlosti až 180 km/h.

Podle vojenské rozvědky Ukrajiny a expertů z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) jsou tyto drony relativně levné — jejich cena se pohybuje do 80 000 dolarů za kus. Právě nízké náklady a možnost masové výroby činí z těchto zbraní smrtící nástroj hybridní války.

Jedním z klíčových vylepšení bylo posílení navigačních systémů. Zatímco první verze používaly čtyřsložkový GNSS modul, nové modely už obsahují osm až šestnáct antén systému Kometa, který je odolnější vůči elektronickému rušení. Některé drony jsou navíc vybaveny 3G/LTE moduly pro připojení k mobilním sítím, což umožňuje dálkové ovládání, přenos dat i videa.

Další změna se týká ničivé síly. Novější drony Geran nesou výbušniny o váze až 90 kilogramů (oproti původním 40–50 kg) a často obsahují hořlavé a lepkavé látky, které po explozi způsobují ničivé požáry.

Souběžně s modernizací útočných dronů rozšířilo Rusko také používání takzvaných klamných cílů. Od roku 2024 jsou ve velkém nasazovány jednoduché návnadové drony Parodya a Gerbera. Tyto stroje, které stojí zhruba desetinu ceny Geranu (okolo 10 000 dolarů), jsou vyrobeny z lehkých materiálů jako plast nebo překližka. Váží méně než 20 kg a jejich dolet je přibližně 600 kilometrů.

Hlavním účelem těchto návnad je zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany. Vypadají a chovají se podobně jako útočné drony, což obránce nutí vynakládat zdroje na jejich sledování a zničení. Často navíc létají v různých výškách a útočí ze všech stran, což značně komplikuje obranu.

Některé klamné drony mohou nést malé výbušniny nebo sloužit ke špionáži, ale jejich hlavní funkcí je odvádět pozornost a chránit reálné útočné systémy. To bylo zjevné například 4. července, kdy Rusko vypustilo více než 550 leteckých zbraní, včetně 330 kamikadze dronů. Přestože se podařilo 270 z nich sestřelit a dalších 208 narušit elektronickým rušením, útok zabil tři civilisty a desítky dalších zranil.

Podle informací ukrajinské vojenské rozvědky Rusko aktuálně vyrábí více než 5 000 dronů měsíčně, z toho zhruba 2 700 typu Geran a 2 500 klamných modelů Gerbera. Produkce probíhá zejména v závodech v Jelabuze a Iževsku a odborníci upozorňují, že tyto kapacity ještě nejsou plně využité.

Rychlé navýšení produkce umožňuje především plynulý dovoz komponent z Číny a využití levné pracovní síly ze Severní Koreje a afrických států. Vývoj nyní směřuje ke třetí generaci dronu Geran, která by mohla mít tryskové motory namísto pístových a další pokročilou elektroniku pro reálný přenos dat a zaměřování pohyblivých cílů.

Odborníci ale upozorňují, že tato modernizace nebude levná. Jak uvedl izraelský analytik David Sharp, nadměrné investice by mohly narušit základní výhodu těchto dronů — nízkou cenu a masovou výrobu. "Teoreticky můžete Gerany výrazně vylepšit. Ale čím lepší budou, tím méně jich zvládnete vyrobit," řekl.

Rusko tedy pravděpodobně zachová model masové výroby levných a jednoduchých dronů, jejichž počet a koordinace představují zásadní problém pro ukrajinskou obranu. Představy o tom, že Rusko brzy zvládne vypustit tisíc Šáhidů za jediný den, ale podle expertů nejsou zatím reálné.

I tak však současná strategie přináší výsledky — a především v kombinaci s množstvím, novými technologiemi a psychologickým efektem činí z ruských dronů jeden z největších problémů, kterému Ukrajina v letošním roce čelí.