NATO je mrtvé, USA Evropě v případě napadení rozhodně nepomohou, řekl Trump ještě jako prezident

Bývalý prezident USA Donald Trump informoval evropské představitele, že v případě napadení by Evropa nemohla počítat s pomocí Spojených států. Ještě jako prezident to řekl v Davosu předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Upozornil na to server Politico.

Trumpova slova citoval eurokomisař Thierry Breton. Výrok byl pronesen na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v lednu 2020. Podle Bretona Trump také prohlásil, že NATO je mrtvé, a že Spojené státy z něj odejdou.

"Musíte pochopit, že pokud Evropu někdo napadne, my vám rozhodně nepřijdeme na pomoc, nepodpoříme vás," měl pronést Trump. Kromě toho údajně upozornil Německo na dluh ve výši 400 miliard dolarů za neplacení obranných výdajů.

"Mimochodem, NATO je mrtvé a my z něj odejdeme, vystoupíme z NATO. A mimochodem, dlužíte mi 400 miliard dolarů, protože jste neplatili, vy Němci, co jste měli platit na obranu," dodal Trump podle Bretona.

Breton tyto informacě sdělil na diskusním panelu Obnovme Evropu v Bruselu. Zástupce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové odmítl komentovat, zda se její vzpomínky na Trumpova slova shodují s Bretonovými.

Doporučené články

"Máme zásadu, že předsedkyně NIKDY neprozrazuje, co její účastníci rozhovoru řeknou na schůzkách za zavřenými dveřmi. Takže ani toto nebudeme komentovat," napsal mluvčí v e-mailu.

Trump, který je favoritem na republikánskou nominaci v prezidentských volbách v roce 2024, se ve funkci prezidenta opakovaně dostával do sporů se spojenci a vyvolával obavy svou nejednoznačnou zahraniční politikou.

"Myšlenka, že opustí naše spojence, pokud se mu v něčem nevyhoví, jen zdůrazňuje to, co už o Donaldu Trumpovi dobře víme: jediný člověk, na kterém mu záleží, je on sám," uvedl mluvčí volebního týmu stávajícího prezidenta Spojených států Joea Bidena. Trumpův volební tým zatím na žádost o odpověď nereagoval.

Na podzim loňského roku Trump prohlásil, že že může ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou do 24 hodin, pokud bude znovu zvolen v roce 2024. Pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se osobně přijel seznámit s rozsahem ruské invaze na Ukrajině, ale následně odmítl.

Doporučené články

"Respektuji prezidenta Zelenského, ale myslím si, že v této době by nebylo vhodné jet na Ukrajinu," napsal Trump podle serveru Newsweek ve stanovisku pro americký konzervativní zpravodajský web Newsmax.

Dále uvedl, že vztahy s Ukrajinou má nyní na starosti administrativa Joea Bidena "a já bych nechtěl vyvolat střet zájmů". V polovině září Trump tvrdil, že pokud bude znovuzvolen prezidentem USA, válku na Ukrajině může ukončit do 24 hodin. Jak by to udělal nekonkretizoval.

Zelenskyj v rozhovoru pro Meet the Press, který byl odvysílán v listopadu, pozval Donalda Trumpa na návštěvu Ukrajiny a řekl, že pokud Trump přijede do Kyjeva, za 24 minut mu vysvětlí, "že tuto válku nemůže zvládnout."

"Bývalý prezident Trump řekl, že (za) asi 24 hodin dokáže ukončit válku. Za mě...co k tomu říci? Je velmi vítán. Prezident Biden tu byl a myslím, že rozuměl některým detailům, kterým můžete porozumět, jen když jste tady," řekl.

Doporučené články

Prezident Zelenskyj také varoval, že pokud Rusko porazí Ukrajinu, zaútočí na země NATO, takže do konfliktu v Evropě budou zataženi i američtí vojáci. Zopakoval, že jeho země je závislá na americké vojenské pomoci, proti které je Trump a mnozí opoziční republikáni.

Zelenskyj se přitom obává, že rétorika Washingtonu v obdobím před příštími prezidentskými volbami může oslabit americkou pomoc pro Ukrajinu. Šéf diplomacie EU Josep Borrell upozornil, že pokud politické spory ve Spojených státech podkopou podporu Washingtonu pro Kyjev, Evropa nebude schopna tuto mezeru vyplnit. 

Zelenskyj přitom otevřeně přiznává, že délka války s Ruskem a vítězství v ní bude záviset na podpoře, kterou Ukrajina obdrží od svých spojenců. Uvedl to server Guardian. Zdůraznil nutnost "neustále nových obranných a diplomatických, politických a integračních, ekonomických a sankčních kroků, které posílí naše společné pozice". Čím více bude takových kroků a aktivit, tím menší bude podle něj mít Rusko šanci přizpůsobit se tlaku.

"Čím více rázných a zásadových kroků společně podnikneme, tím dříve tato válka skončí," prohlásil Zelenskyj a vyjádřil přání na rozšíření sankčního režimu vůči Rusku a Íránu, který dodává ruské armádě útočné drony.

Doporučené články

Zelenskyj už dříve v rozhovoru pro americkou televizi CBS nastínil, co by se stalo, kdyby Ukrajina nevyhrála. "Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.

Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj. 

Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území. 

Zelenskyj už dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí, pokud bude docházet k nepřátelským akcím na ruském území. Na nedávnou otázku celostátní ukrajinské televize, zda by se válka měla přesunout na území Ruska, Zelenskyj odpověděl: "Existuje velké riziko, že zůstaneme definitivně sami." Dodal ale, že jakákoli válka, bez ohledu na to, kde je, s sebou nese ztráty a "se vším se musí počítat."

Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.

Související

Ilustrační foto

Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Bílém domě pojal své oznámení o rozsáhlém zrušení federální klimatické politiky jako politický triumf nad „radikální“ ekologickou agendou Demokratické strany. Tento krok, který patří k nejvýznamnějším v jeho druhém funkčním období, zrušil vědecké zjištění z roku 2009 z dob Baracka Obamy. To po dobu téměř sedmnácti let sloužilo jako právní základ pro snižování emisí z automobilů a elektráren s odůvodněním, že znečištění poškozuje veřejné zdraví.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

„Největší deregulace v americké historii.“ Trump zrušil vědecké rozhodnutí omezující plyny oteplující planetu

Americký prezident Donald Trump přistoupil k zásadnímu kroku a zrušil vědecké rozhodnutí z éry Baracka Obamy, které tvořilo základ pro veškerá federální opatření omezující plyny oteplující planetu. Takzvaný „endangerment finding“ neboli zjištění o ohrožení z roku 2009 konstatovalo, že řada skleníkových plynů představuje hrozbu pro veřejné zdraví. Toto rozhodnutí se stalo právním pilířem snah o snižování emisí, zejména v oblasti motorových vozidel.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) NATO

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Keir Starmer (labouristi)

Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích

Britský premiér Keir Starmer v pondělí dopoledne v Londýně oznámil rozsáhlý zásah proti sociálním sítím a technologickým gigantům. Ve svém projevu zdůraznil, že současný stav je neudržitelný a legislativa zaostává za překotným vývojem technologií příliš dlouho. Starmer představil plány na nová omezení a posílení pravomocí státu, které mají zajistit vyšší bezpečnost v online prostoru, zejména u dětí a mladistvých.

před 51 minutami

Žloutenka

V Praze opět roste počet případů žloutenky

Hygienická stanice hlavního města Prahy zveřejnila aktuální data o výskytu hepatitidy A, podle kterých bylo v metropoli od začátku letošního roku vykázáno celkem 119 případů tohoto onemocnění. Z tohoto počtu se 19 nakažených týkalo dětí, přičemž v souvislosti s infekcí nebyla zaznamenána žádná úmrtí.

před 1 hodinou

Google, ilustrační fotografie

Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí

Společnost Google čelí ostré kritice za to, že ohrožuje zdraví svých uživatelů bagatelizováním varování u lékařských rad generovaných umělou inteligencí. Vyšetřování deníku The Guardian ukázalo, že technologický gigant neuvádí bezpečnostní upozornění v momentě, kdy se uživateli poprvé zobrazí přehled vytvořený AI (tzv. AI Overviews). Tato funkce přitom v rámci vyhledávání nabízí odpovědi na citlivá zdravotní témata přímo na začátku stránky.

před 2 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.

před 3 hodinami

Následky ruského útoku na výškový obytný dům

Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl

Počet civilních obětí způsobených výbuchy na Ukrajině vzrostl během roku 2025 o 26 %. Tento nárůst odráží intenzivnější ruské útoky na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Podle údajů monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) bylo v důsledku výbušného násilí hlášeno 2 248 mrtvých. Dalších 12 493 civilistů utrpělo podle médií zranění.

před 5 hodinami

Mrazivé ráno v Praze

Počasí přinese tento týden další silné mrazy, o víkendu se výrazně oteplí

Nadcházející týden v České republice nabídne velmi rozmanitou meteorologickou podívanou, ve které se vystřídají ledové dny s výrazným oteplením. Zatímco v pracovní dny bude počasí ovládat mráz, o víkendu se dočkáme citelné změny. Víkendový nárůst teplot by mohl teploměry vyhnat až k hranici deseti stupňů Celsia.

včera

včera

Filip Turek (Motoristé) na jednání vlády ČR (9.2.2026)

Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne

Vládní strana Motoristé sobě je připravena učinit zásadní ústupek v rámci vleklého sporu o obsazení postu ministra životního prostředí. Poslanec Filip Turek, který byl dosavadním a jediným kandidátem strany na tento úřad, v neděli vpodvečer oznámil, že hnutí nabídne premiéru Andreji Babišovi jiné jméno. Tímto krokem chtějí Motoristé vyřešit několik měsíců trvající patovou situaci.

včera

Lisa Vitozziová

Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10

Po mužském stíhacím závodě jeli svůj stíhací závod v rámci nedělního programu Zimních olympijských her i biatlonistky. Zatímco mezi muži nejlepší Češi uzavírali první dvacítku, v ženském závodě to vypadalo z českého pohledu po většinu času nadějněji, jelikož Tereza Voborníková byla blízko umístění v elitní desítce. To si ale odstřelila dvěma chybami na poslední střelecké položce a nakonec se musela spokojit s 18. místem. Pro nečekané italské zlato si dojela střelecky bezchybná Lisa Vitozziová, která tak pro svou zemi získala první italské olympijské zlato z tohoto sportu.

včera

Eva Adamczyková

Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále

Stalo se zvykem díky posledním Zimním olympijským hrám očekávat cenné kovy pro české sportovce i ze snowboardových disciplín a to především zásluhou Evy Adamczykové a Ester Ledecké. Proto možná mnohé pohledy českých fanoušků směřovaly v neděli i na svah v Livignu v době, kdy se tam jel týmový závod ve snowboardcrossu. Aby také ne, jelikož poprvé v historii nasadila česká výprava do tohoto závodu hned dva páry – Kryštof Choura-Eva Adamczyková a Radek Houser-Karolína Hrůšová. Tentokrát ale naděje třeba i finále s dvojím českým zastoupením zhasly už po čtvrtfinálových jízdách.

včera

včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář oznámil na sociální síti X ambiciózní plán uspořádat 21. března masivní shromáždění na pražské Letné. Tato akce je podmíněna získáním jednoho milionu podpisů pod výzvu „Stojíme za prezidentem“, k čemuž má spolek aktuálně velmi blízko. K dnešnímu dni se pod petici podepsalo již téměř 770 000 občanů, což organizátory naplňuje optimismem ohledně dosažení stanoveného cíle.

včera

Michal Krčmář

Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku

Vzhledem k tomu, že ve sprinterském závodě mužů byl nejlepším Čechem až dvacátý Vítězslav Hornig a další Češi do nedělního stíhacího závodu vystartovali až ze zadních pozic, nedalo se bohužel ani v tomto závodě čekat, že se čeští fanoušci získají na této olympiádě v Miláně a Cortině d´Ampezzo první české biatlonové medaile. Nakonec se museli spokojit s dvěma umístěními v elitní dvacítce, neboť nejlepším Čechem byl nakonec Michal Krčmář na 18. místě a jen o místo za ním se umístil Hornig. V tomto závodě byla přerušena francouzsko-norská dominance Švédem Martinem Ponsiluomou, který se ke zlatu vyšvihl ze sedmého místa.

včera

Český hokejový tým

České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení

Poslední zápas ve skupině A hokejového turnaje v rámci právě probíhajících Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo mezi Českem a Švýcarskem byl o tom, kdo z těchto týmů bude mít lehčí cestu k bojům o medaile. Bylo tak důležité ho zvládnout. Svěřenci Radima Rulíka začali dobře, když po první třetině vedli 1:0 po krásné akci zakončené Chlapíkem. V závěru druhé třetiny ale přišel podobný blackout jako v zápase s Francií a do třetiny třetiny tak vstupovali Švýcaři s vedením 2:1. Závěr zápasu se Češi snažili soupeře dotáhnout, na první vyrovnání ještě Švýcaři odpověděli, na to druhé v samotném závěru našli odpověď soupeři s helvetským křížem bohužel až v prodloužení. Znamená to tedy, že Češi budou mít složitější cestu k případným medailím.

včera

Česko mohutně demonstruje na podporu Pavla

Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla

V neděli odpoledne se Česká republika opět stala dějištěm rozsáhlých občanských protestů. Lidé vyšli do ulic ve více než 400 lokalitách, od velkých krajských metropolí až po ty nejmenší vesnice, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi. Akce, kterou inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii, plynule navázala na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kde se sešlo na 90 tisíc občanů.

včera

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky

Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři

V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.

Aktualizováno včera

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.

včera

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou

Mnichovská bezpečnostní konference se v sobotu večer stala dějištěm mimořádně ostrého diplomatického střetu. V rámci panelové diskuze o rozkolu západní společnosti proti sobě stanuli český ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Debata se rychle stočila od bezpečnosti k hlubokému ideologickému sporu mezi konzervatismem a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech zcela ovládl západní veřejný prostor.

včera

EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři

Evropská unie není v tuto chvíli připravena nabídnout Ukrajině konkrétní datum vstupu do bloku. Shodli se na tom lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během bezpečnostní konference v Mnichově. Ačkoliv oba zdůrazňují, že Ukrajina do Evropy patří, proces naráží na potřebu vyřešit širší geopolitické souvislosti a vnitřní připravenost členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy