Bývalý prezident USA Donald Trump informoval evropské představitele, že v případě napadení by Evropa nemohla počítat s pomocí Spojených států. Ještě jako prezident to řekl v Davosu předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Upozornil na to server Politico.
Trumpova slova citoval eurokomisař Thierry Breton. Výrok byl pronesen na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v lednu 2020. Podle Bretona Trump také prohlásil, že NATO je mrtvé, a že Spojené státy z něj odejdou.
"Musíte pochopit, že pokud Evropu někdo napadne, my vám rozhodně nepřijdeme na pomoc, nepodpoříme vás," měl pronést Trump. Kromě toho údajně upozornil Německo na dluh ve výši 400 miliard dolarů za neplacení obranných výdajů.
"Mimochodem, NATO je mrtvé a my z něj odejdeme, vystoupíme z NATO. A mimochodem, dlužíte mi 400 miliard dolarů, protože jste neplatili, vy Němci, co jste měli platit na obranu," dodal Trump podle Bretona.
Breton tyto informacě sdělil na diskusním panelu Obnovme Evropu v Bruselu. Zástupce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové odmítl komentovat, zda se její vzpomínky na Trumpova slova shodují s Bretonovými.
"Máme zásadu, že předsedkyně NIKDY neprozrazuje, co její účastníci rozhovoru řeknou na schůzkách za zavřenými dveřmi. Takže ani toto nebudeme komentovat," napsal mluvčí v e-mailu.
Trump, který je favoritem na republikánskou nominaci v prezidentských volbách v roce 2024, se ve funkci prezidenta opakovaně dostával do sporů se spojenci a vyvolával obavy svou nejednoznačnou zahraniční politikou.
"Myšlenka, že opustí naše spojence, pokud se mu v něčem nevyhoví, jen zdůrazňuje to, co už o Donaldu Trumpovi dobře víme: jediný člověk, na kterém mu záleží, je on sám," uvedl mluvčí volebního týmu stávajícího prezidenta Spojených států Joea Bidena. Trumpův volební tým zatím na žádost o odpověď nereagoval.
Na podzim loňského roku Trump prohlásil, že že může ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou do 24 hodin, pokud bude znovu zvolen v roce 2024. Pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby se osobně přijel seznámit s rozsahem ruské invaze na Ukrajině, ale následně odmítl.
"Respektuji prezidenta Zelenského, ale myslím si, že v této době by nebylo vhodné jet na Ukrajinu," napsal Trump podle serveru Newsweek ve stanovisku pro americký konzervativní zpravodajský web Newsmax.
Dále uvedl, že vztahy s Ukrajinou má nyní na starosti administrativa Joea Bidena "a já bych nechtěl vyvolat střet zájmů". V polovině září Trump tvrdil, že pokud bude znovuzvolen prezidentem USA, válku na Ukrajině může ukončit do 24 hodin. Jak by to udělal nekonkretizoval.
Zelenskyj v rozhovoru pro Meet the Press, který byl odvysílán v listopadu, pozval Donalda Trumpa na návštěvu Ukrajiny a řekl, že pokud Trump přijede do Kyjeva, za 24 minut mu vysvětlí, "že tuto válku nemůže zvládnout."
"Bývalý prezident Trump řekl, že (za) asi 24 hodin dokáže ukončit válku. Za mě...co k tomu říci? Je velmi vítán. Prezident Biden tu byl a myslím, že rozuměl některým detailům, kterým můžete porozumět, jen když jste tady," řekl.
Prezident Zelenskyj také varoval, že pokud Rusko porazí Ukrajinu, zaútočí na země NATO, takže do konfliktu v Evropě budou zataženi i američtí vojáci. Zopakoval, že jeho země je závislá na americké vojenské pomoci, proti které je Trump a mnozí opoziční republikáni.
Zelenskyj se přitom obává, že rétorika Washingtonu v obdobím před příštími prezidentskými volbami může oslabit americkou pomoc pro Ukrajinu. Šéf diplomacie EU Josep Borrell upozornil, že pokud politické spory ve Spojených státech podkopou podporu Washingtonu pro Kyjev, Evropa nebude schopna tuto mezeru vyplnit.
Zelenskyj přitom otevřeně přiznává, že délka války s Ruskem a vítězství v ní bude záviset na podpoře, kterou Ukrajina obdrží od svých spojenců. Uvedl to server Guardian. Zdůraznil nutnost "neustále nových obranných a diplomatických, politických a integračních, ekonomických a sankčních kroků, které posílí naše společné pozice". Čím více bude takových kroků a aktivit, tím menší bude podle něj mít Rusko šanci přizpůsobit se tlaku.
"Čím více rázných a zásadových kroků společně podnikneme, tím dříve tato válka skončí," prohlásil Zelenskyj a vyjádřil přání na rozšíření sankčního režimu vůči Rusku a Íránu, který dodává ruské armádě útočné drony.
Zelenskyj už dříve v rozhovoru pro americkou televizi CBS nastínil, co by se stalo, kdyby Ukrajina nevyhrála. "Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.
Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území.
Zelenskyj už dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí, pokud bude docházet k nepřátelským akcím na ruském území. Na nedávnou otázku celostátní ukrajinské televize, zda by se válka měla přesunout na území Ruska, Zelenskyj odpověděl: "Existuje velké riziko, že zůstaneme definitivně sami." Dodal ale, že jakákoli válka, bez ohledu na to, kde je, s sebou nese ztráty a "se vším se musí počítat."
Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.
Související
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , NATO
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
před 2 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
včera
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
včera
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
včera
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
včera
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
včera
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
včera
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
včera
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
včera
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
včera
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
včera
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
včera
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
včera
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
včera
IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?
včera
Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu
Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.
Zdroj: Libor Novák