NATO má nad Ruskem výraznou vojenskou převahu, ukázala analýza. Až na jednu oblast

Studie, kterou zpracovali odborníci Herbert Wulf a Christopher Steinmetz, byla zveřejněna v pondělí a přinesla analýzu vojenských kapacit NATO ve srovnání s Ruskem. Organizace TASR o těchto výsledcích informovala na základě zprávy agentury DPA.

Analýza přinesla závěr, že NATO má oproti Rusku výraznou vojenskou převahu v mnoha klíčových oblastech. Podle Wulfa a Steinmetze je jedinou oblastí, ve které jsou NATO a Rusko vyrovnány, nukleární arzenál. To podle nich znamená, že není důvod pro další eskalaci vojenských výdajů v rámci evropských zemí NATO, zejména v Německu. Autoři varují, že rostoucí vojenské rozpočty by mohly vést k omezení prostředků v oblastech, jako jsou sociální služby, vzdělávání či ochrana klimatu.

Výzkumníci srovnávali vojenský potenciál NATO a Ruska podle šesti různých kritérií, včetně výdajů na obranu. Podle jejich údajů NATO investuje do obrany desetinásobek toho, co Rusko: členské státy NATO ročně vynakládají na obranu 1,19 bilionu dolarů, zatímco Rusko pouze 127 miliard dolarů. I kdyby byly odečteny příspěvky Spojených států a zohledněny rozdíly v kupní síle, stále by měla Aliance nad Ruskem značnou převahu ve výši 430 miliard proti 300 miliardám dolarů.

Kromě finanční převahy má NATO náskok i v hlavních zbraňových systémech. Zatímco NATO disponuje 5406 bojovými letouny, z nichž 2073 operuje v Evropě, Rusko má jen 1026 letounů. V oblasti strategických bombardérů jsou čísla podobná: Spojené státy mají 140 bombardérů, zatímco Moskva jich má 129. Z toho vyplývá, že NATO má širokou škálu vojenské techniky, která zahrnuje nejen více strojů, ale také technologicky pokročilejší systémy.

Autoři studie dále upozorňují, že Rusko v současnosti výrazně zaostává za NATO v několika zbraňových oblastech a pravděpodobně nebude schopno tento deficit dohnat během následujícího desetiletí. Aliance má rovněž vyšší počet vojáků jak v aktivní službě, tak v záloze, což podtrhuje její vojenskou kapacitu. Tento náskok NATO nad Ruskem se projevuje i na globálním trhu se zbraněmi, kde země NATO dominují s podílem přesahujícím 70 %.

Vzhledem k této převaze se autoři studie domnívají, že by NATO mělo využít své současné vojenské kapacity jako příležitost k tomu, aby přistoupilo k revizi a kontrole zbrojní politiky, zejména na evropském kontinentu. Podle Wulfa a Steinmetze by se Aliance neměla zaměřovat na další eskalaci zbrojení, ale spíše na stabilizaci vojenských sil a hledání diplomatických cest k zajištění bezpečnosti.

Jedním z prvních kroků k tomu by měla být obnova smlouvy Nová dohoda START, která je poslední významnou smlouvou o kontrole jaderných zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem. Tato dohoda slouží jako klíčový prvek globální bezpečnosti a prevence nekontrolovaného zbrojení a její záchrana by přispěla k větší stabilitě nejen v Evropě, ale i na celém světě.