Nebezpečí nadcházejících eurovoleb? Sílí podpora protievropských stran

Evropský parlament (EP) po červnových eurovolbách může zaznamenat výrazné změny ve složení po nárůstu popularity protievropských populistických pravicových stran a značném poklesu podpory pro tradiční politické rodiny lidovců, socialistů a liberálů. Vyplývá to z prognóz, které si objednala Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR).

Evropská rada pro vnější vztahy (ECFR) varovala, že podle analýzy nazvané "Ostrý obrat doprava: prognóza voleb do Evropského parlamentu v roce 2024" od politologů Simona Hixe a Kevina Cunninghama se zdá být pravděpodobné, že populistické pravicové strany získají na popularitě, zatímco podpora pro mainstreamové politické skupiny klesne.

Podle studie by krajně pravicová skupina v EP Identita a demokracie (ID) s počtem kolem 100 křesel sesadila liberály z pozice třetí politické síly v zákonodárném sboru EU.

Předpovědi naznačují, že protievropské strany získají vysoké počty hlasů v devíti členských zemích - Belgie, České republiky, Francie, Nizozemska, Maďarska, Polska, Rakouska, Slovenska a Itálie. Dobré výsledky jsou také očekávány v Bulharsku, Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Německu, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku a Švédsku.

Překvapivě vysoký počet poslanců z těchto stran by mohl vést k vytvoření koalice populistické pravice (ID) s euroskeptickou frakcí Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která by dohromady získala 25 procent křesel v Evropském parlamentu, což by mohlo ohrozit tradiční rovnováhu mezi socialisty (S&D), lidovci (EPP) a liberály z frakce Obnovme Evropu (RE).

Podle studie by "super velká koalice" centristických skupin EPP, S&D a RE mohla ztratit svůj nynější podíl 60 procent a klesnout na 54 procent křesel. Tato situace by mohla mít dopad na legislativu v oblasti Evropské zelené dohody, podporu Ukrajiny a klíčová rozhodnutí v zahraniční politice a v otázkách právního státu.

Navzdory těmto prognózám se očekává, že EPP zůstane největší skupinou v Europarlamentu a udrží si většinu pravomocí při ovlivňování agendy a výběru budoucího předsedy Evropské komise.

Očekává se, že počet mandátů centristů z frakce RE klesne z 101 na 86 a také Zelení by mohli ztratit křesla (z 71 na 61). Blok extrémní levice by naopak mohl získat na zastoupení v EP (z 38 na 44 mandátů), ale vítězem voleb se nyní jeví populistická pravice, jejíž poslanci pravděpodobně posílí frakci Identita a demokracie (ID), která by se tak mohla stát třetí největší skupinou v novém parlamentu.

Volby do Evropského parlamentu jsou plánovány ve všech 27 členských státech EU v období od 6. do 9. června.

Související

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropský parlament

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 3 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 17 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy