Politico: Třetí světová válka už začala. Na Ukrajině zástupně válčí desítky zemí

Na začátku konfliktu bylo na frontových liniích slyšet především ukrajinštinu a ruštinu. Postupem času však přibyly další jazyky, jako španělština, nepálština, hindština, somálština, srbština a dokonce korejština, což naznačuje, jak hluboko se tento konflikt globalizoval.

V boji se používají zbraně a technologie z celého světa. Například íránské drony Shahed jsou sestřelovány americkými systémy protivzdušné obrany a německé dělostřelectvo soupeří s dělostřeleckými granáty z KLDR. Co začalo jako regionální konflikt, se nyní zdá být jedním z největších globálních střetů od studené války.

Ruská invaze v únoru 2022 byla původně zamýšlena jako blesková operace. Vladimir Putin doufal, že válka skončí během několika dní a že západní státy nebudou mít odvahu reagovat tvrději, podobně jako v případě jeho dřívějších vojenských akcí na Ukrajině, v Moldavsku nebo Gruzii. Odpor Ukrajiny však překvapil nejen Rusko, ale i samotný Západ, který rychle zareagoval poskytnutím vojenské pomoci.

Ukrajina i Rusko se během konfliktu staly závislými na zahraniční podpoře. Zatímco Ukrajina spoléhá na vojenskou a ekonomickou pomoc NATO, Rusko hledá pomoc u zemí jako Čína, Írán nebo Severní Korea. Ukrajina argumentuje, že brání demokracii, zatímco Rusko se snaží prosazovat vizi multipolárního světa, která oslovila zejména země globálního Jihu.

Rusko obdrželo od Severní Koreje miliony dělostřeleckých granátů a balistických raket. Írán zase poskytl své drony, zatímco Čína hraje klíčovou roli při obcházení sankcí a dodávkách technologií. Podpora ze strany Číny je pro Rusko nezbytná, zejména v ekonomické oblasti.

Naproti tomu NATO a Evropská unie investovaly do podpory Ukrajiny přes 220 miliard dolarů. Ukrajina získala nejen zbraně, ale také politickou podporu, například v podobě pokroku směrem k členství v EU. Bez této pomoci by Ukrajina konflikt nepřežila, což potvrzují analytici.

Nicméně podpora Západu není bezmezná. Vojenská pomoc je často dodávána opatrně, aby nedošlo k eskalaci konfliktu. Západní vůdci se obávají, že přílišná podpora Ukrajiny by mohla vyprovokovat Rusko k použití jaderných zbraní.

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou má potenciál přesáhnout hranice východní Evropy. Severokorejská podpora Ruska by mohla vyvolat reakci Jižní Koreje a dalších spojenců NATO v Indo-Pacifiku, což by znamenalo rozšíření konfliktu.

Dalšími rizikovými faktory jsou rostoucí vliv pravicových populistů v Evropě, kteří jsou skeptičtí k podpoře Ukrajiny, a případný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který by mohl přehodnotit americkou strategii.

Zatímco Ukrajina i Rusko trpí ztrátami na bojišti, konec války je stále v nedohlednu. O osudu konfliktu rozhodne především ochota Západu i Číny pokračovat v podpoře svých spojenců. Pokud by NATO přestalo podporovat Ukrajinu, její obrana by se zhroutila. Stejně tak by omezení čínské podpory Rusku mohlo znamenat konec jeho ofenzivy.

Analytici varují, že dokud konflikt pokračuje, existuje neustálé riziko další eskalace a zapojení dalších zemí. Tento „moderní“ globální konflikt tak stále více připomíná válku opotřebovávací, kde je klíčem k vítězství nejen vojenská síla, ale i politická a ekonomická odolnost.