Polsko buduje nejsilnější armádu na kontinentu. Palebnou silou překoná čtyři největší evropské armády dohromady

Z polské armády se do deseti let může stát nejsilnější armáda na evropském kontinentu. Pokud jeho mohutné investice a plány vyjdou, palebnou silou překoná britskou, francouzskou, německou a italskou armádu dohromady. Navíc chce do roku 2035 rozšířit počet aktivních vojáků na 300 tisíc. 

S analýzou, jestli mohou Poláci vybudovat nejsilnější armádu v Evropě, přišel server Euronews. „Polská armáda musí být tak silná, aby nemusela bojovat jen díky své síle,“ prohlásil loni v listopadu při oslavách rozpadu komunistického režimu premiér země Mateuzs Morawiecki.

Souhlasil s ním i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. „Chceme mír, a pokud ho chceme, musíme se připravit na válku – v souvislosti s tím posilujeme polskou armádu na rozdíl od těch, kteří vládli do roku 2015,“ poznamenal.

V současnosti jsou nejsilnějšími armádami (po Rusku) britská, francouzská a italská. Polsko se v žebříčku Global Firepower pro rok 2023 umístilo na pátém místě. „Pozice Spojeného království je dána především jeho živou silou a letectvem, zatímco Francie se může spolehnout na silnou vrtulníkovou flotilu a několik torpédoborců. Itálie disponovala k lednu letošního roku 404 vrtulníky a dvěma letadlovými loděmi,“ uvádí Euronews.

Varšava už má plán, jak nejsilnější armády Evropy dosáhnout. „Polsko se nachází ve stavu přechodu, učinilo objednávky na stovky amerických, německých a jihokorejských vozidel a rozšířilo své výdaje na obranu na více než 3 % HDP,“ vyjmenoval bývalý britský vojenský důstojník Frank Ledwidge. Má zkušenosti z Balkánu, Iráku a Afghánistánu.

Loni navíc prezident země Andrzej Duda podepsal zákon umožňující vládě vynakládat na obranu právě tři procenta HDP. Je to o celý procentní bod více než Severoatlantická aliance od svých členů vyžaduje. Vicepremiér země Jarosław Kaczyński se ještě navíc snaží prosadit postupné zvýšení obranných výdajů na 5 % hrubého domácího produktu v příštím desetiletí.

Mezitím se například Berlín snaží dosáhnout alespoň této dvouprocentní hranice. Nejvíce na obranu prozatím vynakládali Řekové (2,8 % HDP), Lotyši (2,3 %), Estonci (2 %), Rumuni (1,9 %), Francouzi, Kypřané a Litevci (všichni 1,8 %). Finsko coby nový člen NATO plánuje od roku 2024 plnit své závazky poctivě a vynakládat na obranu 2,3 % HDP.

Jak chce Polsko posílit?

Polsko chce do roku 2035 posílit armádu o 150 tisíc vojáků. Ze současných 128 tisíc aktivních příslušníků a 36 tisíc bojovníků územní obrany by se tak stala mohutná síla o velikosti 300 tisíc vojáků. Noví vojáci mají mimo jiné vytvořit šest obrněných divizí. Pro srovnání: Francie a Německo mají po dvou; Velká Británie má pouze jednu. Polsko rovněž investovalo 9,2 miliardy eur do 468 raketometů HIMARS.

Varšava rovněž nakoupila přes tisíc nových tanků, a to především z Jižní Koreje a Spojených států. „Díky nim bude palebná síla země větší než palebná síla Spojeného království, Francie, Německa a Itálie dohromady,“ uvádějí Euronews.

Už v červenci polská armáda obdržela 33 nových amerických tanků M1 Abrams v rámci objednávky 250 kusů za 4,5 miliardy eur. Od jihokorejské armády Poláci odkoupili bezmála tisícovku hlavních bojových tanků K2 Black Panther, kterých zatím obdrželi 10 kusů. Do roku 2025 Polsko získá od Soulu dalších asi 180 tanků K2. A dalších 820 kusů se vyrobí přímo v Polsku na základě obdržené licence.

Jak silné Polsko pomůže Evropě?

Bývalý vojenský důstojník Ledwidge má jasno. „Polsko jako nejsilnější armáda v Evropě bude více než schopné bránit sebe a pobaltské státy s tím, co dostane, za předpokladu, že se investice uskuteční. Motivace k tomu, aby se to uskutečnilo, jsou jak politické, tak strategické. Polsko potřebuje mít velmi silnou armádu, protože se stalo oporou NATO,“ shrnul.

Polsko jako mocnost by znamenalo ránu pro Velkou Británii. „Je velmi pravděpodobné, že Polsko se pak stane buď primární, nebo sekundární kontinentální evropskou mocností po Francii. A to bude znamenat, že Spojené království časem ztratí roli druhého velitele NATO, což by pro zemi byla velká rána, ale zasloužená,“ dodal Ledwidge.

„Nové postavení Polska v rámci NATO a Evropy bude tlačit země jako Spojené království nebo Francie k tomu, aby si položily otázku, zda vůbec stojí za to mít své pozemní síly jako prioritu, nebo zda by se místo toho neměly obrátit ke své přirozené specializaci, kterou je pro Spojené království být námořní velmocí – což se teď vytrácí, protože se snažíme dělat všechno najednou,“ doplnil.

Související

Taktická jaderná puma B61

Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy, aby přesunuly jaderné zbraně na území Polska jako ochranu proti možné budoucí ruské agresi. Tuto možnost podle svých slov nedávno projednával se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, Keithem Kelloggem. Informoval o tom The Guardian.

Více souvisejících

Polsko armáda Polsko

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Mike Waltz

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

včera

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

včera

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

včera

OSN

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Aktualizováno včera

Rusko, Kreml

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

včera

Putin přikázal bojovat, Patrušev varuje před hrozbou z Pobaltí. Rusové slovo „mír“ absolutně ignorují

Zatímco americká snaha o dojednání příměří mezi Ruskem a Ukrajinou naráží na neochotu Kremlu, ruský vůdce Vladimir Putin se ve středu vydal do Kurské oblasti. Poprvé od začátku takzvané „speciální vojenské operace“ se před veřejností objevil v zelené vojenské uniformě.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy