Polsko buduje nejsilnější armádu na kontinentu. Palebnou silou překoná čtyři největší evropské armády dohromady

Z polské armády se do deseti let může stát nejsilnější armáda na evropském kontinentu. Pokud jeho mohutné investice a plány vyjdou, palebnou silou překoná britskou, francouzskou, německou a italskou armádu dohromady. Navíc chce do roku 2035 rozšířit počet aktivních vojáků na 300 tisíc. 

S analýzou, jestli mohou Poláci vybudovat nejsilnější armádu v Evropě, přišel server Euronews. „Polská armáda musí být tak silná, aby nemusela bojovat jen díky své síle,“ prohlásil loni v listopadu při oslavách rozpadu komunistického režimu premiér země Mateuzs Morawiecki.

Souhlasil s ním i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. „Chceme mír, a pokud ho chceme, musíme se připravit na válku – v souvislosti s tím posilujeme polskou armádu na rozdíl od těch, kteří vládli do roku 2015,“ poznamenal.

V současnosti jsou nejsilnějšími armádami (po Rusku) britská, francouzská a italská. Polsko se v žebříčku Global Firepower pro rok 2023 umístilo na pátém místě. „Pozice Spojeného království je dána především jeho živou silou a letectvem, zatímco Francie se může spolehnout na silnou vrtulníkovou flotilu a několik torpédoborců. Itálie disponovala k lednu letošního roku 404 vrtulníky a dvěma letadlovými loděmi,“ uvádí Euronews.

Varšava už má plán, jak nejsilnější armády Evropy dosáhnout. „Polsko se nachází ve stavu přechodu, učinilo objednávky na stovky amerických, německých a jihokorejských vozidel a rozšířilo své výdaje na obranu na více než 3 % HDP,“ vyjmenoval bývalý britský vojenský důstojník Frank Ledwidge. Má zkušenosti z Balkánu, Iráku a Afghánistánu.

Loni navíc prezident země Andrzej Duda podepsal zákon umožňující vládě vynakládat na obranu právě tři procenta HDP. Je to o celý procentní bod více než Severoatlantická aliance od svých členů vyžaduje. Vicepremiér země Jarosław Kaczyński se ještě navíc snaží prosadit postupné zvýšení obranných výdajů na 5 % hrubého domácího produktu v příštím desetiletí.

Mezitím se například Berlín snaží dosáhnout alespoň této dvouprocentní hranice. Nejvíce na obranu prozatím vynakládali Řekové (2,8 % HDP), Lotyši (2,3 %), Estonci (2 %), Rumuni (1,9 %), Francouzi, Kypřané a Litevci (všichni 1,8 %). Finsko coby nový člen NATO plánuje od roku 2024 plnit své závazky poctivě a vynakládat na obranu 2,3 % HDP.

Jak chce Polsko posílit?

Polsko chce do roku 2035 posílit armádu o 150 tisíc vojáků. Ze současných 128 tisíc aktivních příslušníků a 36 tisíc bojovníků územní obrany by se tak stala mohutná síla o velikosti 300 tisíc vojáků. Noví vojáci mají mimo jiné vytvořit šest obrněných divizí. Pro srovnání: Francie a Německo mají po dvou; Velká Británie má pouze jednu. Polsko rovněž investovalo 9,2 miliardy eur do 468 raketometů HIMARS.

Varšava rovněž nakoupila přes tisíc nových tanků, a to především z Jižní Koreje a Spojených států. „Díky nim bude palebná síla země větší než palebná síla Spojeného království, Francie, Německa a Itálie dohromady,“ uvádějí Euronews.

Už v červenci polská armáda obdržela 33 nových amerických tanků M1 Abrams v rámci objednávky 250 kusů za 4,5 miliardy eur. Od jihokorejské armády Poláci odkoupili bezmála tisícovku hlavních bojových tanků K2 Black Panther, kterých zatím obdrželi 10 kusů. Do roku 2025 Polsko získá od Soulu dalších asi 180 tanků K2. A dalších 820 kusů se vyrobí přímo v Polsku na základě obdržené licence.

Jak silné Polsko pomůže Evropě?

Bývalý vojenský důstojník Ledwidge má jasno. „Polsko jako nejsilnější armáda v Evropě bude více než schopné bránit sebe a pobaltské státy s tím, co dostane, za předpokladu, že se investice uskuteční. Motivace k tomu, aby se to uskutečnilo, jsou jak politické, tak strategické. Polsko potřebuje mít velmi silnou armádu, protože se stalo oporou NATO,“ shrnul.

Polsko jako mocnost by znamenalo ránu pro Velkou Británii. „Je velmi pravděpodobné, že Polsko se pak stane buď primární, nebo sekundární kontinentální evropskou mocností po Francii. A to bude znamenat, že Spojené království časem ztratí roli druhého velitele NATO, což by pro zemi byla velká rána, ale zasloužená,“ dodal Ledwidge.

„Nové postavení Polska v rámci NATO a Evropy bude tlačit země jako Spojené království nebo Francie k tomu, aby si položily otázku, zda vůbec stojí za to mít své pozemní síly jako prioritu, nebo zda by se místo toho neměly obrátit ke své přirozené specializaci, kterou je pro Spojené království být námořní velmocí – což se teď vytrácí, protože se snažíme dělat všechno najednou,“ doplnil.

Související

Z Prahy se dnes poprvé vydal na cestu Baltic express.

Poprvé vyjel Baltic express. Cestující dopraví až k Baltskému moři v Polsku

V Česku začal platit nový jízdní řád na železnici a v neděli tak poprvé vyjely vlaky na nové mezinárodní lince, která spojuje Prahu s polskou Gdyní. Denně na cestu vyrazí 4 páry vlaků nazývaných Baltic express. Vlaky podle Českých drah nabídnou cestování moderními vozy s klimatizací, zásuvkami, občerstvením a komfortními sedačkami.

Více souvisejících

Polsko armáda Polsko

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Vlastimil Válek

Válek je v nemocnici a ruší program do konce týdne

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je jen pár dní před Vánocemi hospitalizován v pražské Fakultní nemocnici v Motole. Informoval o tom ve středu odpoledne na sociální síti. Válek zrušil pracovní program do konce týdne, komplikace podle jeho slov nejsou zásadní.  

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Severní Korea

Kim poslal do Ruska to nejlepší, co má k dispozici. Proti Ukrajincům stojí elitní jednotky Storm Corps

Daleko od svých domovů v jedné z nejuzavřenějších a nejvíce izolovaných zemí světa, se zhruba 11 000 severokorejských vojáků ocitá přímo uprostřed největšího evropského konfliktu od konce druhé světové války. Tyto jednotky, vyslané do Ruska, hrají roli v probíhajících bojích na Ukrajině, které již přinesly obrovské lidské i materiální ztráty na obou stranách.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

V Praze proběhla tisková konference s českým astronautem Alešem Svobodou. (18.12.2024) Prohlédněte si galerii

Český astronaut Aleš Svoboda má za sebou první fázi výcviku

Český astronaut Aleš Svoboda se ve středu na tiskové konferenci v Praze podělil o zážitky z první fáze výcviku. Svoboda je prvním Čechem, který se tohoto výcviku účastní. Před dvěma lety si armádního pilota vybrala Evropská kosmická agentura (ESA). 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

Rusové zadrželi podezřelého z útoku na generála Kirillova. Terorismus, tvrdí Moskva

Rusko pokročilo s vyšetřováním bombového útoku na generála Igora Kirillova a jeho asistenta v Moskvě. Tajné služby oznámily, že v souvislosti s případem zadržely devětadvacetiletého Uzbeka. Rusové tvrdí, že podezřelého ke splnění úkolu najaly ukrajinské tajné služby, napsala BBC s odvoláním na ruské státní zpravodajské agentury. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Hofmann ve filmu Vlny.

Vlny Jiřího Mádla jsou v užším výběru na prestižního Oscara

Česká kinematografie má po letech zase svého zástupce v užším výběru 15 kandidátů na Oscara za nejlepší zahraniční film. Vyplývá to z tiskové zprávy americké Akademie filmového umění a věd. Česko nominovalo do boje o nejvěhlasnější filmovou cenu snímek Vlny režiséra Jiřího Mádla. 

včera

Mekka, Saúdská Arábie

FIFA rozhodla o dalších pořadatelích MS. Po šesti zemích má následovat Saúdská Arábie

Jeden z největších sportovních svátků, tedy fotbalové mistrovství světa, se v příštích letech rozprostře do šesti zemí a taktéž zase zavítá do Arábie. On-line kongres Mezinárodní fotbalové federace FIFA během minulého týdne rozhodl, že světový šampionát v roce 2030 se nebude konat jen ve Španělsku, Portugalsku a Maroku, ale vzhledem ke stoletému výročí fotbalového MS i v Uruguayi, Argentině a Paraguayi. O čtyři roky později se pak šampionát představí opět v Arábii. Poté, co se předloni konal v Kataru, se v roce 2034 bude konat v Saúdské Arábii.

včera

včera

včera

První český PPP projekt je hotový. Dálnici D4 prodloužil o desítky kilometrů

Česko si dnes odškrtlo další kolonku, co se týká investic. Politici totiž zahájili provoz klíčového úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, což je první úspěšný PPP projekt, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Pásku přestřihávali premiér Petr Fiala (ODS) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy