Polsko buduje nejsilnější armádu na kontinentu. Palebnou silou překoná čtyři největší evropské armády dohromady

Z polské armády se do deseti let může stát nejsilnější armáda na evropském kontinentu. Pokud jeho mohutné investice a plány vyjdou, palebnou silou překoná britskou, francouzskou, německou a italskou armádu dohromady. Navíc chce do roku 2035 rozšířit počet aktivních vojáků na 300 tisíc. 

Deník Shopaholičky

S analýzou, jestli mohou Poláci vybudovat nejsilnější armádu v Evropě, přišel server Euronews. „Polská armáda musí být tak silná, aby nemusela bojovat jen díky své síle,“ prohlásil loni v listopadu při oslavách rozpadu komunistického režimu premiér země Mateuzs Morawiecki.

Souhlasil s ním i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. „Chceme mír, a pokud ho chceme, musíme se připravit na válku – v souvislosti s tím posilujeme polskou armádu na rozdíl od těch, kteří vládli do roku 2015,“ poznamenal.

V současnosti jsou nejsilnějšími armádami (po Rusku) britská, francouzská a italská. Polsko se v žebříčku Global Firepower pro rok 2023 umístilo na pátém místě. „Pozice Spojeného království je dána především jeho živou silou a letectvem, zatímco Francie se může spolehnout na silnou vrtulníkovou flotilu a několik torpédoborců. Itálie disponovala k lednu letošního roku 404 vrtulníky a dvěma letadlovými loděmi,“ uvádí Euronews.

Varšava už má plán, jak nejsilnější armády Evropy dosáhnout. „Polsko se nachází ve stavu přechodu, učinilo objednávky na stovky amerických, německých a jihokorejských vozidel a rozšířilo své výdaje na obranu na více než 3 % HDP,“ vyjmenoval bývalý britský vojenský důstojník Frank Ledwidge. Má zkušenosti z Balkánu, Iráku a Afghánistánu.

Loni navíc prezident země Andrzej Duda podepsal zákon umožňující vládě vynakládat na obranu právě tři procenta HDP. Je to o celý procentní bod více než Severoatlantická aliance od svých členů vyžaduje. Vicepremiér země Jarosław Kaczyński se ještě navíc snaží prosadit postupné zvýšení obranných výdajů na 5 % hrubého domácího produktu v příštím desetiletí.

Mezitím se například Berlín snaží dosáhnout alespoň této dvouprocentní hranice. Nejvíce na obranu prozatím vynakládali Řekové (2,8 % HDP), Lotyši (2,3 %), Estonci (2 %), Rumuni (1,9 %), Francouzi, Kypřané a Litevci (všichni 1,8 %). Finsko coby nový člen NATO plánuje od roku 2024 plnit své závazky poctivě a vynakládat na obranu 2,3 % HDP.

Jak chce Polsko posílit?

Polsko chce do roku 2035 posílit armádu o 150 tisíc vojáků. Ze současných 128 tisíc aktivních příslušníků a 36 tisíc bojovníků územní obrany by se tak stala mohutná síla o velikosti 300 tisíc vojáků. Noví vojáci mají mimo jiné vytvořit šest obrněných divizí. Pro srovnání: Francie a Německo mají po dvou; Velká Británie má pouze jednu. Polsko rovněž investovalo 9,2 miliardy eur do 468 raketometů HIMARS.

Varšava rovněž nakoupila přes tisíc nových tanků, a to především z Jižní Koreje a Spojených států. „Díky nim bude palebná síla země větší než palebná síla Spojeného království, Francie, Německa a Itálie dohromady,“ uvádějí Euronews.

Už v červenci polská armáda obdržela 33 nových amerických tanků M1 Abrams v rámci objednávky 250 kusů za 4,5 miliardy eur. Od jihokorejské armády Poláci odkoupili bezmála tisícovku hlavních bojových tanků K2 Black Panther, kterých zatím obdrželi 10 kusů. Do roku 2025 Polsko získá od Soulu dalších asi 180 tanků K2. A dalších 820 kusů se vyrobí přímo v Polsku na základě obdržené licence.

Jak silné Polsko pomůže Evropě?

Bývalý vojenský důstojník Ledwidge má jasno. „Polsko jako nejsilnější armáda v Evropě bude více než schopné bránit sebe a pobaltské státy s tím, co dostane, za předpokladu, že se investice uskuteční. Motivace k tomu, aby se to uskutečnilo, jsou jak politické, tak strategické. Polsko potřebuje mít velmi silnou armádu, protože se stalo oporou NATO,“ shrnul.

Polsko jako mocnost by znamenalo ránu pro Velkou Británii. „Je velmi pravděpodobné, že Polsko se pak stane buď primární, nebo sekundární kontinentální evropskou mocností po Francii. A to bude znamenat, že Spojené království časem ztratí roli druhého velitele NATO, což by pro zemi byla velká rána, ale zasloužená,“ dodal Ledwidge.

„Nové postavení Polska v rámci NATO a Evropy bude tlačit země jako Spojené království nebo Francie k tomu, aby si položily otázku, zda vůbec stojí za to mít své pozemní síly jako prioritu, nebo zda by se místo toho neměly obrátit ke své přirozené specializaci, kterou je pro Spojené království být námořní velmocí – což se teď vytrácí, protože se snažíme dělat všechno najednou,“ doplnil.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Polsko armáda Polsko

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy