Polsko buduje nejsilnější armádu na kontinentu. Palebnou silou překoná čtyři největší evropské armády dohromady

Z polské armády se do deseti let může stát nejsilnější armáda na evropském kontinentu. Pokud jeho mohutné investice a plány vyjdou, palebnou silou překoná britskou, francouzskou, německou a italskou armádu dohromady. Navíc chce do roku 2035 rozšířit počet aktivních vojáků na 300 tisíc. 

S analýzou, jestli mohou Poláci vybudovat nejsilnější armádu v Evropě, přišel server Euronews. „Polská armáda musí být tak silná, aby nemusela bojovat jen díky své síle,“ prohlásil loni v listopadu při oslavách rozpadu komunistického režimu premiér země Mateuzs Morawiecki.

Souhlasil s ním i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. „Chceme mír, a pokud ho chceme, musíme se připravit na válku – v souvislosti s tím posilujeme polskou armádu na rozdíl od těch, kteří vládli do roku 2015,“ poznamenal.

V současnosti jsou nejsilnějšími armádami (po Rusku) britská, francouzská a italská. Polsko se v žebříčku Global Firepower pro rok 2023 umístilo na pátém místě. „Pozice Spojeného království je dána především jeho živou silou a letectvem, zatímco Francie se může spolehnout na silnou vrtulníkovou flotilu a několik torpédoborců. Itálie disponovala k lednu letošního roku 404 vrtulníky a dvěma letadlovými loděmi,“ uvádí Euronews.

Varšava už má plán, jak nejsilnější armády Evropy dosáhnout. „Polsko se nachází ve stavu přechodu, učinilo objednávky na stovky amerických, německých a jihokorejských vozidel a rozšířilo své výdaje na obranu na více než 3 % HDP,“ vyjmenoval bývalý britský vojenský důstojník Frank Ledwidge. Má zkušenosti z Balkánu, Iráku a Afghánistánu.

Loni navíc prezident země Andrzej Duda podepsal zákon umožňující vládě vynakládat na obranu právě tři procenta HDP. Je to o celý procentní bod více než Severoatlantická aliance od svých členů vyžaduje. Vicepremiér země Jarosław Kaczyński se ještě navíc snaží prosadit postupné zvýšení obranných výdajů na 5 % hrubého domácího produktu v příštím desetiletí.

Mezitím se například Berlín snaží dosáhnout alespoň této dvouprocentní hranice. Nejvíce na obranu prozatím vynakládali Řekové (2,8 % HDP), Lotyši (2,3 %), Estonci (2 %), Rumuni (1,9 %), Francouzi, Kypřané a Litevci (všichni 1,8 %). Finsko coby nový člen NATO plánuje od roku 2024 plnit své závazky poctivě a vynakládat na obranu 2,3 % HDP.

Jak chce Polsko posílit?

Polsko chce do roku 2035 posílit armádu o 150 tisíc vojáků. Ze současných 128 tisíc aktivních příslušníků a 36 tisíc bojovníků územní obrany by se tak stala mohutná síla o velikosti 300 tisíc vojáků. Noví vojáci mají mimo jiné vytvořit šest obrněných divizí. Pro srovnání: Francie a Německo mají po dvou; Velká Británie má pouze jednu. Polsko rovněž investovalo 9,2 miliardy eur do 468 raketometů HIMARS.

Varšava rovněž nakoupila přes tisíc nových tanků, a to především z Jižní Koreje a Spojených států. „Díky nim bude palebná síla země větší než palebná síla Spojeného království, Francie, Německa a Itálie dohromady,“ uvádějí Euronews.

Už v červenci polská armáda obdržela 33 nových amerických tanků M1 Abrams v rámci objednávky 250 kusů za 4,5 miliardy eur. Od jihokorejské armády Poláci odkoupili bezmála tisícovku hlavních bojových tanků K2 Black Panther, kterých zatím obdrželi 10 kusů. Do roku 2025 Polsko získá od Soulu dalších asi 180 tanků K2. A dalších 820 kusů se vyrobí přímo v Polsku na základě obdržené licence.

Jak silné Polsko pomůže Evropě?

Bývalý vojenský důstojník Ledwidge má jasno. „Polsko jako nejsilnější armáda v Evropě bude více než schopné bránit sebe a pobaltské státy s tím, co dostane, za předpokladu, že se investice uskuteční. Motivace k tomu, aby se to uskutečnilo, jsou jak politické, tak strategické. Polsko potřebuje mít velmi silnou armádu, protože se stalo oporou NATO,“ shrnul.

Polsko jako mocnost by znamenalo ránu pro Velkou Británii. „Je velmi pravděpodobné, že Polsko se pak stane buď primární, nebo sekundární kontinentální evropskou mocností po Francii. A to bude znamenat, že Spojené království časem ztratí roli druhého velitele NATO, což by pro zemi byla velká rána, ale zasloužená,“ dodal Ledwidge.

„Nové postavení Polska v rámci NATO a Evropy bude tlačit země jako Spojené království nebo Francie k tomu, aby si položily otázku, zda vůbec stojí za to mít své pozemní síly jako prioritu, nebo zda by se místo toho neměly obrátit ke své přirozené specializaci, kterou je pro Spojené království být námořní velmocí – což se teď vytrácí, protože se snažíme dělat všechno najednou,“ doplnil.

Související

Polsko, ilustrační foto

Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste

Polsko zažívá nebývalý nápor aktivit cizích rozvědek, který svou intenzitou překonává vše, co kontrarozvědka řešila v posledních třech dekádách. Podle aktuálních dat Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) se země stala hlavním terčem hybridních útoků. Klíčovými aktéry jsou tajné služby Ruska a Běloruska, v těsném závěsu se však objevuje také vliv Číny.

Více souvisejících

Polsko armáda Polsko

Aktuálně se děje

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

včera

Petrohrad

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

včera

včera

bosna a hercegovina

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety

Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.

včera

5. června 2026 22:00

5. června 2026 21:11

Ilustrační fotografie.

Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti

Než česká fotbalová reprezentace odletěla do zámoří, kde se od 11. června účastní letošního světového šampionátu, musel velezkušený fotbalový stratég Miroslav Koubek rozhodnout, kteří tři čeští reprezentanti přijdou o start na velké fotbalové akci. Jednalo se o nejtěžší moment v jeho bohaté trenérské kariéře, jak sám říkal. Nakonec se rozhodl, že s sebou do USA a Mexika nevezme záložníky Pavla Buchu a Tomáše Ladru a útočníka Christopha Kabonga. Češi už jsou od pondělí v Americe a nejenže stihli trénink, ale také navštívili baseballový zápas či generální konzulát v New Yorku, kde se představitelé reprezentace setkali s českým velvyslancem Miloslavem Staškem.

5. června 2026 20:28

5. června 2026 19:42

5. června 2026 18:59

5. června 2026 18:15

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1

Česká fotbalová reprezentace se navnadila na blížící se světový šampionát nejlepším možným způsobem. Ve svém posledním přípravném zápase v New Jersey totiž přehrála Guatemalu 3:1. Svěřenci kouče Miroslava Koubka šli jako první do vedení, když se už po jedenácti minutách hry trefil Schick. Na poločasovou pauzu se sice šlo do kabin za nerozhodného stavu 1:1, ale o vítěznou trefu se postaralo duo slávistických hříšníků Douděra-Chorý, aby jistotu výhry zpečetil svým presinkem při rozehrávce Guatemalců Višinský.

5. června 2026 17:37

5. června 2026 16:53

Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí

Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy