Z polské armády se do deseti let může stát nejsilnější armáda na evropském kontinentu. Pokud jeho mohutné investice a plány vyjdou, palebnou silou překoná britskou, francouzskou, německou a italskou armádu dohromady. Navíc chce do roku 2035 rozšířit počet aktivních vojáků na 300 tisíc.
S analýzou, jestli mohou Poláci vybudovat nejsilnější armádu v Evropě, přišel server Euronews. „Polská armáda musí být tak silná, aby nemusela bojovat jen díky své síle,“ prohlásil loni v listopadu při oslavách rozpadu komunistického režimu premiér země Mateuzs Morawiecki.
Souhlasil s ním i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. „Chceme mír, a pokud ho chceme, musíme se připravit na válku – v souvislosti s tím posilujeme polskou armádu na rozdíl od těch, kteří vládli do roku 2015,“ poznamenal.
V současnosti jsou nejsilnějšími armádami (po Rusku) britská, francouzská a italská. Polsko se v žebříčku Global Firepower pro rok 2023 umístilo na pátém místě. „Pozice Spojeného království je dána především jeho živou silou a letectvem, zatímco Francie se může spolehnout na silnou vrtulníkovou flotilu a několik torpédoborců. Itálie disponovala k lednu letošního roku 404 vrtulníky a dvěma letadlovými loděmi,“ uvádí Euronews.
Varšava už má plán, jak nejsilnější armády Evropy dosáhnout. „Polsko se nachází ve stavu přechodu, učinilo objednávky na stovky amerických, německých a jihokorejských vozidel a rozšířilo své výdaje na obranu na více než 3 % HDP,“ vyjmenoval bývalý britský vojenský důstojník Frank Ledwidge. Má zkušenosti z Balkánu, Iráku a Afghánistánu.
Loni navíc prezident země Andrzej Duda podepsal zákon umožňující vládě vynakládat na obranu právě tři procenta HDP. Je to o celý procentní bod více než Severoatlantická aliance od svých členů vyžaduje. Vicepremiér země Jarosław Kaczyński se ještě navíc snaží prosadit postupné zvýšení obranných výdajů na 5 % hrubého domácího produktu v příštím desetiletí.
Mezitím se například Berlín snaží dosáhnout alespoň této dvouprocentní hranice. Nejvíce na obranu prozatím vynakládali Řekové (2,8 % HDP), Lotyši (2,3 %), Estonci (2 %), Rumuni (1,9 %), Francouzi, Kypřané a Litevci (všichni 1,8 %). Finsko coby nový člen NATO plánuje od roku 2024 plnit své závazky poctivě a vynakládat na obranu 2,3 % HDP.
Jak chce Polsko posílit?
Polsko chce do roku 2035 posílit armádu o 150 tisíc vojáků. Ze současných 128 tisíc aktivních příslušníků a 36 tisíc bojovníků územní obrany by se tak stala mohutná síla o velikosti 300 tisíc vojáků. Noví vojáci mají mimo jiné vytvořit šest obrněných divizí. Pro srovnání: Francie a Německo mají po dvou; Velká Británie má pouze jednu. Polsko rovněž investovalo 9,2 miliardy eur do 468 raketometů HIMARS.
Varšava rovněž nakoupila přes tisíc nových tanků, a to především z Jižní Koreje a Spojených států. „Díky nim bude palebná síla země větší než palebná síla Spojeného království, Francie, Německa a Itálie dohromady,“ uvádějí Euronews.
Už v červenci polská armáda obdržela 33 nových amerických tanků M1 Abrams v rámci objednávky 250 kusů za 4,5 miliardy eur. Od jihokorejské armády Poláci odkoupili bezmála tisícovku hlavních bojových tanků K2 Black Panther, kterých zatím obdrželi 10 kusů. Do roku 2025 Polsko získá od Soulu dalších asi 180 tanků K2. A dalších 820 kusů se vyrobí přímo v Polsku na základě obdržené licence.
Jak silné Polsko pomůže Evropě?
Bývalý vojenský důstojník Ledwidge má jasno. „Polsko jako nejsilnější armáda v Evropě bude více než schopné bránit sebe a pobaltské státy s tím, co dostane, za předpokladu, že se investice uskuteční. Motivace k tomu, aby se to uskutečnilo, jsou jak politické, tak strategické. Polsko potřebuje mít velmi silnou armádu, protože se stalo oporou NATO,“ shrnul.
Polsko jako mocnost by znamenalo ránu pro Velkou Británii. „Je velmi pravděpodobné, že Polsko se pak stane buď primární, nebo sekundární kontinentální evropskou mocností po Francii. A to bude znamenat, že Spojené království časem ztratí roli druhého velitele NATO, což by pro zemi byla velká rána, ale zasloužená,“ dodal Ledwidge.
„Nové postavení Polska v rámci NATO a Evropy bude tlačit země jako Spojené království nebo Francie k tomu, aby si položily otázku, zda vůbec stojí za to mít své pozemní síly jako prioritu, nebo zda by se místo toho neměly obrátit ke své přirozené specializaci, kterou je pro Spojené království být námořní velmocí – což se teď vytrácí, protože se snažíme dělat všechno najednou,“ doplnil.
Související
Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel
Polsko má dalšího hrdinu sobotního útoku. Zachránil život policistovi, který zneškodnil střelce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 3 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 6 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák