Polsko buduje nejsilnější armádu na kontinentu. Palebnou silou překoná čtyři největší evropské armády dohromady

Z polské armády se do deseti let může stát nejsilnější armáda na evropském kontinentu. Pokud jeho mohutné investice a plány vyjdou, palebnou silou překoná britskou, francouzskou, německou a italskou armádu dohromady. Navíc chce do roku 2035 rozšířit počet aktivních vojáků na 300 tisíc. 

S analýzou, jestli mohou Poláci vybudovat nejsilnější armádu v Evropě, přišel server Euronews. „Polská armáda musí být tak silná, aby nemusela bojovat jen díky své síle,“ prohlásil loni v listopadu při oslavách rozpadu komunistického režimu premiér země Mateuzs Morawiecki.

Souhlasil s ním i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. „Chceme mír, a pokud ho chceme, musíme se připravit na válku – v souvislosti s tím posilujeme polskou armádu na rozdíl od těch, kteří vládli do roku 2015,“ poznamenal.

V současnosti jsou nejsilnějšími armádami (po Rusku) britská, francouzská a italská. Polsko se v žebříčku Global Firepower pro rok 2023 umístilo na pátém místě. „Pozice Spojeného království je dána především jeho živou silou a letectvem, zatímco Francie se může spolehnout na silnou vrtulníkovou flotilu a několik torpédoborců. Itálie disponovala k lednu letošního roku 404 vrtulníky a dvěma letadlovými loděmi,“ uvádí Euronews.

Varšava už má plán, jak nejsilnější armády Evropy dosáhnout. „Polsko se nachází ve stavu přechodu, učinilo objednávky na stovky amerických, německých a jihokorejských vozidel a rozšířilo své výdaje na obranu na více než 3 % HDP,“ vyjmenoval bývalý britský vojenský důstojník Frank Ledwidge. Má zkušenosti z Balkánu, Iráku a Afghánistánu.

Loni navíc prezident země Andrzej Duda podepsal zákon umožňující vládě vynakládat na obranu právě tři procenta HDP. Je to o celý procentní bod více než Severoatlantická aliance od svých členů vyžaduje. Vicepremiér země Jarosław Kaczyński se ještě navíc snaží prosadit postupné zvýšení obranných výdajů na 5 % hrubého domácího produktu v příštím desetiletí.

Mezitím se například Berlín snaží dosáhnout alespoň této dvouprocentní hranice. Nejvíce na obranu prozatím vynakládali Řekové (2,8 % HDP), Lotyši (2,3 %), Estonci (2 %), Rumuni (1,9 %), Francouzi, Kypřané a Litevci (všichni 1,8 %). Finsko coby nový člen NATO plánuje od roku 2024 plnit své závazky poctivě a vynakládat na obranu 2,3 % HDP.

Jak chce Polsko posílit?

Polsko chce do roku 2035 posílit armádu o 150 tisíc vojáků. Ze současných 128 tisíc aktivních příslušníků a 36 tisíc bojovníků územní obrany by se tak stala mohutná síla o velikosti 300 tisíc vojáků. Noví vojáci mají mimo jiné vytvořit šest obrněných divizí. Pro srovnání: Francie a Německo mají po dvou; Velká Británie má pouze jednu. Polsko rovněž investovalo 9,2 miliardy eur do 468 raketometů HIMARS.

Varšava rovněž nakoupila přes tisíc nových tanků, a to především z Jižní Koreje a Spojených států. „Díky nim bude palebná síla země větší než palebná síla Spojeného království, Francie, Německa a Itálie dohromady,“ uvádějí Euronews.

Už v červenci polská armáda obdržela 33 nových amerických tanků M1 Abrams v rámci objednávky 250 kusů za 4,5 miliardy eur. Od jihokorejské armády Poláci odkoupili bezmála tisícovku hlavních bojových tanků K2 Black Panther, kterých zatím obdrželi 10 kusů. Do roku 2025 Polsko získá od Soulu dalších asi 180 tanků K2. A dalších 820 kusů se vyrobí přímo v Polsku na základě obdržené licence.

Jak silné Polsko pomůže Evropě?

Bývalý vojenský důstojník Ledwidge má jasno. „Polsko jako nejsilnější armáda v Evropě bude více než schopné bránit sebe a pobaltské státy s tím, co dostane, za předpokladu, že se investice uskuteční. Motivace k tomu, aby se to uskutečnilo, jsou jak politické, tak strategické. Polsko potřebuje mít velmi silnou armádu, protože se stalo oporou NATO,“ shrnul.

Polsko jako mocnost by znamenalo ránu pro Velkou Británii. „Je velmi pravděpodobné, že Polsko se pak stane buď primární, nebo sekundární kontinentální evropskou mocností po Francii. A to bude znamenat, že Spojené království časem ztratí roli druhého velitele NATO, což by pro zemi byla velká rána, ale zasloužená,“ dodal Ledwidge.

„Nové postavení Polska v rámci NATO a Evropy bude tlačit země jako Spojené království nebo Francie k tomu, aby si položily otázku, zda vůbec stojí za to mít své pozemní síly jako prioritu, nebo zda by se místo toho neměly obrátit ke své přirozené specializaci, kterou je pro Spojené království být námořní velmocí – což se teď vytrácí, protože se snažíme dělat všechno najednou,“ doplnil.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni

Ukrajinská vláda připravuje nové kroky v diplomatických vztazích s Polskem, které se zaměří na citlivé historické otázky spojené s volyňskou tragédií z 20. století. Prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání o polské politice oznámil, že klíčovými prioritami v Evropě zůstávají sousedské, rovné a oboustranně výhodné vztahy založené na vzájemném respektu. V rámci dohodnutých opatření dojde k plnému otevření archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Vnější zpravodajské služby, jež obsahují materiály k těmto historickým událostem. 
Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

Více souvisejících

Polsko armáda Polsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy