Z polské armády se do deseti let může stát nejsilnější armáda na evropském kontinentu. Pokud jeho mohutné investice a plány vyjdou, palebnou silou překoná britskou, francouzskou, německou a italskou armádu dohromady. Navíc chce do roku 2035 rozšířit počet aktivních vojáků na 300 tisíc.
S analýzou, jestli mohou Poláci vybudovat nejsilnější armádu v Evropě, přišel server Euronews. „Polská armáda musí být tak silná, aby nemusela bojovat jen díky své síle,“ prohlásil loni v listopadu při oslavách rozpadu komunistického režimu premiér země Mateuzs Morawiecki.
Souhlasil s ním i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. „Chceme mír, a pokud ho chceme, musíme se připravit na válku – v souvislosti s tím posilujeme polskou armádu na rozdíl od těch, kteří vládli do roku 2015,“ poznamenal.
V současnosti jsou nejsilnějšími armádami (po Rusku) britská, francouzská a italská. Polsko se v žebříčku Global Firepower pro rok 2023 umístilo na pátém místě. „Pozice Spojeného království je dána především jeho živou silou a letectvem, zatímco Francie se může spolehnout na silnou vrtulníkovou flotilu a několik torpédoborců. Itálie disponovala k lednu letošního roku 404 vrtulníky a dvěma letadlovými loděmi,“ uvádí Euronews.
Varšava už má plán, jak nejsilnější armády Evropy dosáhnout. „Polsko se nachází ve stavu přechodu, učinilo objednávky na stovky amerických, německých a jihokorejských vozidel a rozšířilo své výdaje na obranu na více než 3 % HDP,“ vyjmenoval bývalý britský vojenský důstojník Frank Ledwidge. Má zkušenosti z Balkánu, Iráku a Afghánistánu.
Loni navíc prezident země Andrzej Duda podepsal zákon umožňující vládě vynakládat na obranu právě tři procenta HDP. Je to o celý procentní bod více než Severoatlantická aliance od svých členů vyžaduje. Vicepremiér země Jarosław Kaczyński se ještě navíc snaží prosadit postupné zvýšení obranných výdajů na 5 % hrubého domácího produktu v příštím desetiletí.
Mezitím se například Berlín snaží dosáhnout alespoň této dvouprocentní hranice. Nejvíce na obranu prozatím vynakládali Řekové (2,8 % HDP), Lotyši (2,3 %), Estonci (2 %), Rumuni (1,9 %), Francouzi, Kypřané a Litevci (všichni 1,8 %). Finsko coby nový člen NATO plánuje od roku 2024 plnit své závazky poctivě a vynakládat na obranu 2,3 % HDP.
Jak chce Polsko posílit?
Polsko chce do roku 2035 posílit armádu o 150 tisíc vojáků. Ze současných 128 tisíc aktivních příslušníků a 36 tisíc bojovníků územní obrany by se tak stala mohutná síla o velikosti 300 tisíc vojáků. Noví vojáci mají mimo jiné vytvořit šest obrněných divizí. Pro srovnání: Francie a Německo mají po dvou; Velká Británie má pouze jednu. Polsko rovněž investovalo 9,2 miliardy eur do 468 raketometů HIMARS.
Varšava rovněž nakoupila přes tisíc nových tanků, a to především z Jižní Koreje a Spojených států. „Díky nim bude palebná síla země větší než palebná síla Spojeného království, Francie, Německa a Itálie dohromady,“ uvádějí Euronews.
Už v červenci polská armáda obdržela 33 nových amerických tanků M1 Abrams v rámci objednávky 250 kusů za 4,5 miliardy eur. Od jihokorejské armády Poláci odkoupili bezmála tisícovku hlavních bojových tanků K2 Black Panther, kterých zatím obdrželi 10 kusů. Do roku 2025 Polsko získá od Soulu dalších asi 180 tanků K2. A dalších 820 kusů se vyrobí přímo v Polsku na základě obdržené licence.
Jak silné Polsko pomůže Evropě?
Bývalý vojenský důstojník Ledwidge má jasno. „Polsko jako nejsilnější armáda v Evropě bude více než schopné bránit sebe a pobaltské státy s tím, co dostane, za předpokladu, že se investice uskuteční. Motivace k tomu, aby se to uskutečnilo, jsou jak politické, tak strategické. Polsko potřebuje mít velmi silnou armádu, protože se stalo oporou NATO,“ shrnul.
Polsko jako mocnost by znamenalo ránu pro Velkou Británii. „Je velmi pravděpodobné, že Polsko se pak stane buď primární, nebo sekundární kontinentální evropskou mocností po Francii. A to bude znamenat, že Spojené království časem ztratí roli druhého velitele NATO, což by pro zemi byla velká rána, ale zasloužená,“ dodal Ledwidge.
„Nové postavení Polska v rámci NATO a Evropy bude tlačit země jako Spojené království nebo Francie k tomu, aby si položily otázku, zda vůbec stojí za to mít své pozemní síly jako prioritu, nebo zda by se místo toho neměly obrátit ke své přirozené specializaci, kterou je pro Spojené království být námořní velmocí – což se teď vytrácí, protože se snažíme dělat všechno najednou,“ doplnil.
Související

Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně

Polsko hledá Ukrajině náhradu za Starlink. Buď zticha, náhrada neexistuje, vzkázal Sikorskemu Musk
Aktuálně se děje
před 33 minutami

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo
před 1 hodinou

Číňanům může pomoct, Kanaďané prokázali hrdost. Ekonomové Navrátil a Dedek o Trumpově agresivní politice
před 1 hodinou

Útok na Moskvu: Hlavním městem Ruska otřásly po náletech dronů exploze
před 2 hodinami

Rubio: Kyjev bude muset pro mír obětovat území. V žádném případě, reaguje Ukrajina
před 2 hodinami

Trump plánuje anexi Grónska. Myslím, že k tomu dojde, prohlásil
před 2 hodinami

Z Ruska zní další tvrdá kritika příměří. Putin se bojí říct Trumpovi pravdu, že mír nechce, míní Zelenskyj
před 4 hodinami

Předpověď počasí na víkend: V Česku může opět nasněžit
včera

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy
včera

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli
včera

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35
včera

Trump: Rusko nemá zájem o další invazi. Páky na něj mám, ale nepoužiju je
včera

Mírová jednání? Pro ukrajinské vojáky je to paralelní vesmír
včera

Putin: Ukrajina chce příměří využít k povolání vojáků a získání zbraní
včera

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde
včera

Witkoff bude v Kremlu přijat večer. Už nás nenachytají, řekl Lukašenko po schůzce s Putinem
včera

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde
včera

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili
včera

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci
Aktualizováno včera

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou
včera
Putin přikázal bojovat, Patrušev varuje před hrozbou z Pobaltí. Rusové slovo „mír“ absolutně ignorují
Zatímco americká snaha o dojednání příměří mezi Ruskem a Ukrajinou naráží na neochotu Kremlu, ruský vůdce Vladimir Putin se ve středu vydal do Kurské oblasti. Poprvé od začátku takzvané „speciální vojenské operace“ se před veřejností objevil v zelené vojenské uniformě.
Zdroj: Jakub Jurek