Polsko má zjednat nápravu kvůli zákonu o ruském vlivu, vyzval ho k tomu Brusel

Roztržka mezi Polskem a Evropskou komisí pokračuje. Vrcholný výkonný orgán Evropské unie poslal do Varšavy výzvu k odstranění pochybnosti. Teď vládě běží nedlouhá lhůta k odstranění chyb. Zákon o ruském vlivu, s nímž je Komise nespokojená, je trnem v oku řadě Poláků. O minulém víkendu se jich na demonstraci sešlo půl milionu. 

Evropská komise zahájila řízení pro porušení práva Evropské unie a zaslala Polsku výzvu k odstranění pochybení. Komise se domnívá, že nový zákon porušuje zásadu demokracie, právní jistoty, ochranu profesního tajemství a požadavky práva EU týkající se ochrany osobních údajů (GDPR).

Nový zákon podle Komise nepřiměřeně zasahuje do demokratického procesu. „Činnost výboru, například vyšetřování a veřejná slyšení, hrozí vážným poškozením pověsti kandidátů ve volbách a zjištěním, že osoba jednala pod ruským vlivem, by mohla omezit účinnost politických práv osob zvolených v demokratických volbách,“ píše Evropská komise v tiskové zprávě.

Zákon obsahuje velmi širokou a blíže nespecifikovanou definici „ruského vlivu“. Výbor v souvislosti s využitím svých velkých pravomocí totiž může uložit zákaz vykonávat funkce související s využíváním veřejných prostředků po dobu 10 let. „To je svou podobou podobné opatřením stanoveným v trestním zákoníku. Tyto sankce se vztahují i na jednání, které bylo ve své době legální. Tím zákon porušuje zásady legality a zákazu retroaktivity,“ podotýká komise. 

Navíc polská vláda v zákonu neurčila ani žádný právní základ pro zpracování GDPR ani nezbytné záruky pro zacházení s citlivými údaji. „To je neslučitelné s pravidly EU pro ochranu údajů,“ doplnila EK. 

Polsko dostalo 21 kalendářních dnů na odpověď. Pokud se stížnostmi ze strany Komise nebude zabývat, může tento výkonný orgán EU rozhodnout o zaslání odůvodněného stanoviska jako dalšího kroku v řízení o nesplnění povinnosti. 

Jestli polská vláda bude ve svém jednání pokračovat dál, dojde na sankce. Když je Evropská komise zavedla naposledy, platilo Polsko jeden milion eur denně, uvedly EuroZprávy.cz včera. Celkově má země čas na nápravu dva měsíce, než přijde na řadu peněžní trest. 

Problematický zákon zřizuje výbor s pravomocemi podobnými prokuratuře, který má činit dohled nad potenciálním šířením ruského vlivu jednotlivce. Následně ho může zbavit možnosti kandidovat do veřejných funkcí na dalších deset let, uvedl server Euronews. Polský prezident Andrzej Duda zákon podepsal, načež Evropská komise a ministerstvo zahraničí USA vydaly prohlášení, v němž vyjádřily obavy ohledně mandátu výboru a jeho možného zásahu do práva ucházet se o veřejné funkce.

Podpis prezidenta Dudy vyvolal v Polsku demonstrace, při nichž se do ulic vydalo až půl milionu Poláků a informovaly o něm i EuroZprávy.cz. Na podzim se totiž v zemi konají parlamentní volby a řada obyvatel je nespokojená se současnou politikou vládní strany Právo a Spravedlnost. Do čela protestů se postavil bývalý polský premiér a bývalý předseda Evropské komise Donald Tusk.

Související

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

Více souvisejících

Polsko evropská komise EU (Evropská unie) Rusko

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy