EU versus Polsko: Problém s mocným zákonem o potírání ruského vlivu míří k soudu

Zákon zřizuje výbor s pravomocemi podobnými prokuratuře, který má činit dohled nad potenciálním šířením ruského vlivu jednotlivce. Následně ho může zbavit možnosti kandidovat do veřejných funkcí na dalších deset let, uvedl server Euronews. Polský prezident Andrzej Duda zákon v pondělí podepsal, načež Evropská komise a ministerstvo zahraničí USA vydaly prohlášení, v němž vyjádřily obavy ohledně mandátu výboru a jeho možného zásahu do práva ucházet se o veřejné funkce.

Podpis prezidenta Dudy vyvolal v Polsku demonstrace, při nichž se do ulic vydalo až půl milionu Poláků a informovaly o něm i EuroZprávy.cz. Na podzim se totiž v zemi konají parlamentní volby a řada obyvatel je nespokojená se současnou politikou vládní strany Právo a Spravedlnost. Do čela protestů se postavil bývalý polský premiér a bývalý předseda Evropské komise Donald Tusk. 

Ještě v pondělí Evropský soudní dvůr (ECJ) zrušil další prvky rozsáhlé reformy polského soudnictví. Ty údajně porušují demokratické zásady bloku. Podle ECJ zveřejňování prohlášení o členství soudců ve spolcích, neziskových nadacích nebo politických stranách porušuje jejich právo na soukromí a může být zneužito k jejich ovlivňování.

Reuters upozornila, že největší bývalá komunistická země EU ztratila od nástupu strany PiS k moci v tvrdých bojích s liberálním Západem o právní stát svou pověst „plakátového dítěte demokratické transformace“. S touto pověstí ztratila i přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie. 

„Polská reforma justice z prosince 2019 porušuje právo EU. Hodnota právního státu je nedílnou součástí samotné identity Evropské unie,“ uvedl soud v prohlášení. Žalobu podala Evropská komise, která disponuje rozpočtem EU a má za úkol prosazovat společné zákony ve všech 27 členských státech. Podle Reuters žalobu podpořily Belgie, Finsko, Dánsko, Švédsko a Nizozemsko. 

Další problém pro ECJ znamenal systém policejního dohledu nad polskými soudci, který zavedla právě vládní strana PiS. Nakonec uložil Varšavě denní pokutu ve výši 1 milionu eur za to, že tento systém ve vymezené době nerozpustila. Loni v dubnu ECJ denní sazbu snížil na 500 tisíc eur po učinění částečné nápravy. 

Problémy Evropské unie s přístupem Polska k jejím základním hodnotám jsou dlouhodobějšího rázu. Už v roce 2021 Evropská komise uváděla, že polský ústavní soud porušil unijní právní předpisy. Podle Bruselu nebyly soudy v Polsku nezávislé. Tehdy o situaci informoval server Deutsche Welle.  

Další zásadní problémy vidí Brusel i v ohledech svobody médií. Polská vláda pod vedením PiS totiž provedla několik reforem, které mohou ovlivnit nezávislost médií a pluralitu informací. Konzervativní vláda čelí i podezřením z porušování lidských práv, zejména v tématech spojených s potratovou politikou a práv LGBT+ komunity. Polsko také dlouhodobě odmítá přijímat kvóty na přerozdělování uprchlíků.