PŮVODNÍ ZPRÁVA | Polsko ohledně Sýrie spoléhá na EU. Mohlo by ale mít ambici zasáhnout Rusko tam, kde to nečeká

Polsko sleduje situaci v Sýrii s velkou pozorností, avšak svou roli v regionu deleguje na Evropskou unii. Zatímco Varšava posiluje své vojenské kapacity kvůli ruské hrozbě, v syrské otázce spoléhá na jednotný postup EU. Méně omezené diplomatické ambice na Blízkém východě by přitom mohly Polákům v boji proti ruské hrozbě velmi pomoct. 

Polský resort diplomacie pro EuroZprávy.cz potvrdil, že země sleduje vývoj v Sýrii s velkou pozorností. „Podporujeme mírový a inkluzivní přechod, usmíření Syřanů a obnovu země,“ informoval. 

Varšava stojí za jednotným postupem. „Neustále vedeme konzultace s našimi partnery a domníváme se, že Evropská unie by měla ohledně našeho postoje k novému syrskému vedení vystupovat jednotně,“ doplnilo ministerstvo pro EuroZprávy.cz.

Polsko zachovává podobný postoj jako Česká republika. „Povstalce, kteří svrhli režim, posuzujeme vzhledem k jejich minulosti velmi opatrně. Mnoho napoví složení chystaného přechodného vládního orgánu. Islamisté z HTS jsou klasifikovaní Evropskou unií i OSN jako teroristická organizace,“ popsal pro EuroZprávy.cz šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Poláci chtějí řešit syrskou situaci na úrovni EU, patrně protože sami potřebují posilovat vlastní kapacity kvůli Ruské federaci. Za poslední roky Varšava masivně rozšiřuje ozbrojené síly a připravuje se na válku, o čemž informovaly i EuroZprávy.cz.

Koncem loňského roku měla polská armáda zhruba 190 tisíc vojáků a během několika let plánuje tento počet zvýšit na 300 tisíc. Na východní hranici Polska bylo ještě v červenci aktivních 6000 vojáků, tento počet se má zvýšit o dva tisíce. Dalších 9000 vojáků je připraveno k nasazení do 48 hodin. 

Tento trend ukazuje na to, že Polsko vnímá hrozbu na východní hranici, nicméně se necítí natolik silné, aby dokázalo vést nezávislejší politiku vůči Blízkému východu podobným způsobem, jako to dělají jiné evropské mocnosti v čele s Francií nebo Velkou Británií. Proto ji takovýmto způsobem „deleguje“ na Evropskou unii. 

Za tímto postojem může stát historické zaměření Polska na východní hrozby, které pramení nejen z ruské agrese vůči Ukrajině, ale i z dlouhé historie konfliktů s Ruskem. 

Sýrie však představuje prostor, kde by Polsko mohlo usilovat o rozšíření vlivu a tím lépe čelit ruské hrozbě. Právě v Sýrii má totiž ruský vliv na Blízkém východě své hluboké kořeny.

Diplomaticky se Polsko snaží postupovat jako důvěryhodný partner v rámci EU, a tím si upevnit svou roli v evropské zahraniční politice. Hlubší aktivita by ale mohla Polsku přinést silnější pozici nejen vůči Rusku, ale i v rámci evropského bloku, kde by si mohlo budovat obraz spolehlivého spojence a aktéra s širšími diplomatickými ambicemi.

Namísto toho Varšava svou roli v syrské otázce spíše deleguje na Evropskou unii. Tento přístup odráží nejen historický fokus Polska na východní hrozby a omezené diplomatické kapacity mimo svou tradiční sféru, ale také pragmatickou snahu využít sílu jednotného evropského postupu.

Varšava se tak spoléhá na EU jako na nástroj, který jí umožňuje nepřímo čelit ruskému vlivu na Blízkém východě, aniž by se sama musela aktivně angažovat v komplikovaných diplomatických jednáních.

Související

traktor

Polským zemědělcům už leze Ukrajina krkem. Zákon vzali do vlastních rukou

Téměř tři roky po začátku války na Ukrajině odhalují protesty polských farmářů hluboké sociální a politické trhliny v kdysi neotřesitelné alianci mezi Varšavou a Kyjevem. Zemědělci se rozhodli vzít zákon do vlastních rukou a na hraničních přechodech kontrolují dokonce i sanitní vozy, píše Politico.
Elon Musk Analýza

Muskova podpora AfD rozzuřila Poláky. Krajní pravice v EU roste navzdory historické zkušenosti

Krajně pravicové strany v Evropě dále posilují a získávají moc v zemích jako Itálie, Finsko či Slovensko. V Německu mezitím usiluje o větší vliv nacionalistická Alternativa pro Německo (AfD), která během kampaně před únorovými parlamentními volbami obdržela podporu od Elona Muska. Ten vyzval Němce, aby se odpoutali od pocitu viny spojeného s druhou světovou válkou, čímž vyvolal ostrou kritiku zejména v Polsku.

Více souvisejících

Polsko EU (Evropská unie) Sýrie Rusko Jan Lipavský ministerstvo zahraničí armáda Polsko

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřijme přítomnost vojenských jednotek NATO na Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody. Tato slova pronesl po jednáních s americkými představiteli v Saúdské Arábii, kde se obě strany dohodly na zahájení vyjednávání o ukončení války.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Sídlo Evropského parlamentu

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

před 7 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington a Moskva se dohodly na vytvoření vysoce postaveného vyjednávacího týmu, který bude hledat možnosti ukončení války na Ukrajině. Kromě toho mají USA a Rusko zahájit jednání o ekonomické spolupráci a postupně obnovit personální obsazení ambasád.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 12 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 13 hodinami

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy