Polsko sleduje situaci v Sýrii s velkou pozorností, avšak svou roli v regionu deleguje na Evropskou unii. Zatímco Varšava posiluje své vojenské kapacity kvůli ruské hrozbě, v syrské otázce spoléhá na jednotný postup EU. Méně omezené diplomatické ambice na Blízkém východě by přitom mohly Polákům v boji proti ruské hrozbě velmi pomoct.
Polský resort diplomacie pro EuroZprávy.cz potvrdil, že země sleduje vývoj v Sýrii s velkou pozorností. „Podporujeme mírový a inkluzivní přechod, usmíření Syřanů a obnovu země,“ informoval.
Varšava stojí za jednotným postupem. „Neustále vedeme konzultace s našimi partnery a domníváme se, že Evropská unie by měla ohledně našeho postoje k novému syrskému vedení vystupovat jednotně,“ doplnilo ministerstvo pro EuroZprávy.cz.
Polsko zachovává podobný postoj jako Česká republika. „Povstalce, kteří svrhli režim, posuzujeme vzhledem k jejich minulosti velmi opatrně. Mnoho napoví složení chystaného přechodného vládního orgánu. Islamisté z HTS jsou klasifikovaní Evropskou unií i OSN jako teroristická organizace,“ popsal pro EuroZprávy.cz šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Poláci chtějí řešit syrskou situaci na úrovni EU, patrně protože sami potřebují posilovat vlastní kapacity kvůli Ruské federaci. Za poslední roky Varšava masivně rozšiřuje ozbrojené síly a připravuje se na válku, o čemž informovaly i EuroZprávy.cz.
Koncem loňského roku měla polská armáda zhruba 190 tisíc vojáků a během několika let plánuje tento počet zvýšit na 300 tisíc. Na východní hranici Polska bylo ještě v červenci aktivních 6000 vojáků, tento počet se má zvýšit o dva tisíce. Dalších 9000 vojáků je připraveno k nasazení do 48 hodin.
Tento trend ukazuje na to, že Polsko vnímá hrozbu na východní hranici, nicméně se necítí natolik silné, aby dokázalo vést nezávislejší politiku vůči Blízkému východu podobným způsobem, jako to dělají jiné evropské mocnosti v čele s Francií nebo Velkou Británií. Proto ji takovýmto způsobem „deleguje“ na Evropskou unii.
Za tímto postojem může stát historické zaměření Polska na východní hrozby, které pramení nejen z ruské agrese vůči Ukrajině, ale i z dlouhé historie konfliktů s Ruskem.
Sýrie však představuje prostor, kde by Polsko mohlo usilovat o rozšíření vlivu a tím lépe čelit ruské hrozbě. Právě v Sýrii má totiž ruský vliv na Blízkém východě své hluboké kořeny.
Diplomaticky se Polsko snaží postupovat jako důvěryhodný partner v rámci EU, a tím si upevnit svou roli v evropské zahraniční politice. Hlubší aktivita by ale mohla Polsku přinést silnější pozici nejen vůči Rusku, ale i v rámci evropského bloku, kde by si mohlo budovat obraz spolehlivého spojence a aktéra s širšími diplomatickými ambicemi.
Namísto toho Varšava svou roli v syrské otázce spíše deleguje na Evropskou unii. Tento přístup odráží nejen historický fokus Polska na východní hrozby a omezené diplomatické kapacity mimo svou tradiční sféru, ale také pragmatickou snahu využít sílu jednotného evropského postupu.
Varšava se tak spoléhá na EU jako na nástroj, který jí umožňuje nepřímo čelit ruskému vlivu na Blízkém východě, aniž by se sama musela aktivně angažovat v komplikovaných diplomatických jednáních.
Související
Může boj s extrémním počasím fungovat? Stačilo málo a nedaleký stát zachránil tisíce lidských životů
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Polsko , EU (Evropská unie) , Sýrie , Rusko , Jan Lipavský , ministerstvo zahraničí , armáda Polsko
Aktuálně se děje
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
včera
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
včera
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
16. března 2026 22:03
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
16. března 2026 21:27
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
16. března 2026 20:52
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
16. března 2026 20:08
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub