PŮVODNÍ ZPRÁVA | Polsko ohledně Sýrie spoléhá na EU. Mohlo by ale mít ambici zasáhnout Rusko tam, kde to nečeká

Polsko sleduje situaci v Sýrii s velkou pozorností, avšak svou roli v regionu deleguje na Evropskou unii. Zatímco Varšava posiluje své vojenské kapacity kvůli ruské hrozbě, v syrské otázce spoléhá na jednotný postup EU. Méně omezené diplomatické ambice na Blízkém východě by přitom mohly Polákům v boji proti ruské hrozbě velmi pomoct. 

Polský resort diplomacie pro EuroZprávy.cz potvrdil, že země sleduje vývoj v Sýrii s velkou pozorností. „Podporujeme mírový a inkluzivní přechod, usmíření Syřanů a obnovu země,“ informoval. 

Varšava stojí za jednotným postupem. „Neustále vedeme konzultace s našimi partnery a domníváme se, že Evropská unie by měla ohledně našeho postoje k novému syrskému vedení vystupovat jednotně,“ doplnilo ministerstvo pro EuroZprávy.cz.

Polsko zachovává podobný postoj jako Česká republika. „Povstalce, kteří svrhli režim, posuzujeme vzhledem k jejich minulosti velmi opatrně. Mnoho napoví složení chystaného přechodného vládního orgánu. Islamisté z HTS jsou klasifikovaní Evropskou unií i OSN jako teroristická organizace,“ popsal pro EuroZprávy.cz šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Poláci chtějí řešit syrskou situaci na úrovni EU, patrně protože sami potřebují posilovat vlastní kapacity kvůli Ruské federaci. Za poslední roky Varšava masivně rozšiřuje ozbrojené síly a připravuje se na válku, o čemž informovaly i EuroZprávy.cz.

Koncem loňského roku měla polská armáda zhruba 190 tisíc vojáků a během několika let plánuje tento počet zvýšit na 300 tisíc. Na východní hranici Polska bylo ještě v červenci aktivních 6000 vojáků, tento počet se má zvýšit o dva tisíce. Dalších 9000 vojáků je připraveno k nasazení do 48 hodin. 

Tento trend ukazuje na to, že Polsko vnímá hrozbu na východní hranici, nicméně se necítí natolik silné, aby dokázalo vést nezávislejší politiku vůči Blízkému východu podobným způsobem, jako to dělají jiné evropské mocnosti v čele s Francií nebo Velkou Británií. Proto ji takovýmto způsobem „deleguje“ na Evropskou unii. 

Za tímto postojem může stát historické zaměření Polska na východní hrozby, které pramení nejen z ruské agrese vůči Ukrajině, ale i z dlouhé historie konfliktů s Ruskem. 

Sýrie však představuje prostor, kde by Polsko mohlo usilovat o rozšíření vlivu a tím lépe čelit ruské hrozbě. Právě v Sýrii má totiž ruský vliv na Blízkém východě své hluboké kořeny.

Diplomaticky se Polsko snaží postupovat jako důvěryhodný partner v rámci EU, a tím si upevnit svou roli v evropské zahraniční politice. Hlubší aktivita by ale mohla Polsku přinést silnější pozici nejen vůči Rusku, ale i v rámci evropského bloku, kde by si mohlo budovat obraz spolehlivého spojence a aktéra s širšími diplomatickými ambicemi.

Namísto toho Varšava svou roli v syrské otázce spíše deleguje na Evropskou unii. Tento přístup odráží nejen historický fokus Polska na východní hrozby a omezené diplomatické kapacity mimo svou tradiční sféru, ale také pragmatickou snahu využít sílu jednotného evropského postupu.

Varšava se tak spoléhá na EU jako na nástroj, který jí umožňuje nepřímo čelit ruskému vlivu na Blízkém východě, aniž by se sama musela aktivně angažovat v komplikovaných diplomatických jednáních.

Související

Donald Tusk

Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk

Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že podle dosud shromážděných důkazů byla raketa, která během nočního ruského masivního náletu na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, ruská střela s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády zdůraznil, že polské ozbrojené síly i piloti reagovali na situaci velmi rychle a efektivně. Armáda byla podle jeho slov v plné pohotovosti a připravena objekt okamžitě sestřelit, pokud by v letu nad polským územím pokračoval.

Více souvisejících

Polsko EU (Evropská unie) Sýrie Rusko Jan Lipavský ministerstvo zahraničí armáda Polsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy