Kreml v čele s prezidentem Vladimirem Putinem čelí nebývalé výzvě – snaží se převzít impérium Jevgenije Prigožina poté, co koncem června rozpoutal se svými wagnerovci ozbrojenou vzpouru. Prigožin v současné době přišel o většinu zakázek, které s Kremlem měl. Obrovská struktura společností, kterou kontroluje, ho ale do velké míry chrání.
Že se Kreml snaží provést akvizici Prigožinova impéria psaly EuroZprávy.cz nedávno. Již tehdy byla jasná náročnost tohoto úkolu, a to zejména pro Putina. Ten pomocí převzetí podniků může ukázat kontrolu, jakou má nad systémem vybudovaným během 23 let své vlády.
Putin postupně svěřoval část práce, kterou by normálně dostával stát, síti společností, které vedl Prigožin. Ten se postupně stal dodavatelem jídla, jemuž Putin důvěřoval. Jinak má totiž obavy, že může být otrávené.
Předtím než Prigožin přišel o přízeň Kremlu, vybudoval západními zeměmi těžce sankcionovanou pavučinu stovek společností v Rusku a jiných jurisdikcích, které často vyplácely svým zaměstnancům, žoldákům, kuchařům nebo „trollům“ na sociálních médiích hotovost.
Nicméně v současné chvíli už je Prigožinova mediální společnost nefunkční poté, co ji zavřel Kreml. Navíc Prigožin přišel o smlouvy na stravování, poradenství a stavební práce. Podle amerického resortu financí Kreml prostřednictvím takovýchto zakázek dotoval Wagnerovu skupinu miliardami dolarů.
Server listu Wall Street Journal nově zdůraznil, že některé z těchto společností zajišťují bezpečnost vládních představitelů v Sýrii a po celé Africe. Konkrétně zde provozují zlaté a diamantové doly, a navíc působí coby neformální diplomatická odnož ruské vlády.
Tu je nyní velice složité vést k zodpovědnosti prostřednictvím uvalovaných sankcí, jelikož má k dispozici rozsáhlou strukturu nastrčených společností, která zakrývá operace Wagnerovy skupiny mimo Rusko a zamlžuje její vazby na Kreml, píše WSJ.
Převzít Prigožinovo impérium se jeví jako složitější především kvůli tomu, že sám majitel wagnerovců není se sdílením svého výskytu velmi sdílný – většinou není vůbec známo, kde se nachází.
Světem polozapomenutá země
Stovky žoldnéřů opustily Středoafrickou republiku bezprostředně po vzpouře, nyní je nahradily desítky nových vojáků. Ti mají tamnímu prezidentovi zajistit referendum prodlužující jeho funkční období.
Prigožin v současné době tvrdí, že se jeho skupina zaměří na Afriku. Podle WSJ to sdělil z nové vojenské základny v Bělorusku.
Analýza WSJ ukazuje, že rozsáhlá působnost Prigožinových společností mu umožňuje navazovat silné zahraniční vztahy. Například na Madagaskaru mají wagnerovci společný podnik se státní těžební společností Midas Resources, která těží zlato ve Středoafrické republice.
Společnost Midas je od června sankciována Spojenými státy. Díky této společnosti Wagnerova skupina provozuje jediný průmyslový důl na zlato ve Středoafrické republice, WSJ předpokládá jeho zisky v řádu miliard dolarů jen pro příští desetiletí.
Společnost Sewa Security Services pak zaměstnává žoldáky, kteří takto působí mimo jiné jako ochranka prezidenta země. Středoafrická republika ale není jediná – zájem o služby žoldnéřské skupiny mají i jiné africké země. Sewa je navíc dceřinou společností firmy s několika těžebními koncesemi.
Klíčová Sýrie
WSJ píše, že jsou pro Putina extrémně důležité a lukrativní operace wagnerovců v Sýrii. Společnosti Prigožina kontrolují těžbu ropy a plynu na téměř 10 tisících čtverečních kilometrech syrského území – tedy zhruba na osmině území České republiky.
Ruský prezident se tyto bojovníky v arabské zemi snaží kontrolovat, oficiální armáda zde má rovněž vysokou přítomnost. Jenže situace je o to komplikovanější, že v Sýrii působí společnost Evro Polis, kterou si sama vláda najímá na ochranu ropných a plynových polí.
Související
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
Putin odvolal den před Vánoci ruského velvyslance v Česku. Nahradí ho Ponomarjovová
Rusko , Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) , Jevgenij Prigožin
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 2 hodinami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 5 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 7 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 11 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák