Prezidentské volby v Ruské federaci, původně plánované na příští rok, se možná nebudou konat. Upozornil na to nezávislý ruský server Moscow Times. Oficiálně se mají konat dne 17. března 2024, uvedla ruská agentura RBC.
Vlivný mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil ve smyslu, že o volbách rozhoduje prezident země. „Ruský prezident Vladimir Putin se může rozhodnout, že příští rok nebude pořádat prezidentské volby, protože zřejmě vyhraje,“ připustil.
Vítězstvím Putina si je jistý. „Ačkoli jsou volby požadavkem demokracie a Putin se sám rozhodl je uspořádat, teoreticky je možné je neuskutečnit, protože už teď je zřejmé, že Putin bude zvolen. Jde o naprosto osobní názor,“ dodal Peskov. „O tom, že Putin bude zvolen, jsem osobně přesvědčen na základě úrovně konsolidace společnosti kolem Putina,“ uvedl pro RBC.
Zmínil příliš velkou byrokracii. „Naše prezidentské volby ve skutečnosti nejsou demokracií, ale nákladnou byrokracií. Pan Putin bude příští rok znovu zvolen s více než devadesáti procenty hlasů,“ vyčíslil.
Roku 2020, dva roky po minulých volbách, proběhla novela ústavy, která umožnila hlavě státu vykonávat funkci po dvě volební období. Zároveň tato novela stanovila „nulové funkční období“ pro stávající hlavu státu a jeho předchůdce. To znamená, že veškerá dosud podstoupená funkční období jsou anulována – jako by nikdy neproběhla. Celková doba prezidentství byla prodloužena na šest let.
Letos v září se navíc napříč celým Ruskem budou konat volby v desítkách regionů. Očekává se také, že Kreml uspořádá hlasování ve čtyřech anektovaných ukrajinských územích, které prohlásil za své téměř před rokem.
Související
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
Rusko , volby v Rusku , Vladimír Putin , Dmitrij Peskov
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 2 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 3 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 5 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 6 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 9 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 10 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 11 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 12 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 13 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák