Putin poprvé od začátku války přijede do členské země NATO. Zatykač ICC v ní ale neplatí

Rádio Svobodná Evropa jako pravděpodobné datum zmiňuje 12. února, ale úřad prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana to zatím nepotvrdil. Pokud návštěva proběhne, Turecko se stane prvním členem NATO, který Putin navštíví od začátku války na Ukrajině v únoru 2022.

Poslední osobní setkání Putina s Erdoganem se konalo v září 2023 v Soči, od té doby však oba lídři často komunikovali telefonicky. Ministr Fidan uvedl, že během návštěvy by se měly projednat témata jako energetika, situace v palestinském Pásmu Gazy, černomořské obchodní cesty a situace v Sýrii.

Návštěvy ruského prezidenta Putina byly omezeny od března roku 2023, kdy na něj Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli deportaci ukrajinských dětí. Turecko ale Římský statut ICC neratifikovalo, a proto nemá povinnost Putina zadržet.

V otázce války v Sýrii stojí Rusko a Turecko na opačných stranách konfliktu, zejména v otázce kurdských sil na severovýchodě Sýrie. V roce 2019 dosáhly Ankara a Moskva dohody o zastavení turecké ofenzívy a vytvoření 30kilometrové nárazníkové zóny mezi tureckými silami a kurdskými povstalci. Turecko však obviňuje Rusko z porušení této dohody.

Právníci v oblasti lidských práv mezi tím spolupracující s Úřadem generálního prokurátora Ukrajiny připravují spis válečných zločinů k předložení ICC. Obviňují Rusko z úmyslného hladomoru během války proti Ukrajině.

Jejich cílem je zdokumentovat případy, kdy ruští okupanti použili hlad jako válečnou zbraň, a poskytnout ICC důkazy k zahájení prvního stíhání proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Právník z advokátní společnosti Global Rights Compliance (GRC) Yousuf Syed Khan podle serveru Guardian tvrdí, že použití hladu jako válečné zbraně proběhlo ve třech fázích, počínaje počáteční invazí, kdy byla obléhána ukrajinská města a omezeny zásoby potravin.

Jedním ze zdokumentovaných incidentů bylo například zabití 20 civilistů v Černihivu dne 16. března 2022, kdy ruské tříštivé bomby explodovaly před supermarketem v době, kdy Ukrajinci stáli ve frontě na chleba a jídlo.

Vyšetřovatelé se také zaměřují na obléhání Mariupolu. Dodávky potravin do města byly omezeny a koridory humanitární pomoci byly zablokovány nebo bombardovány, což zoufalým, hladovějícím civilistům ztížilo nebo znemožnilo útěk.

Druhá fáze zahrnuje zničení zásob potravin a vody a energetických zdrojů po celé Ukrajině. Ty právník označil za "předměty nezbytné pro přežití civilního obyvatelstva." Podle něj byly útoky na tyto oblasti "úmyslným zločinem", protože došlo k odstranění "předmětů, které civilisté potřebují, jako je energetická infrastruktura během zimy."

Jako příklad uvádí měst Mykolajiv na jihu země, které zůstalo od počátku konfliktu bez pitné vody poté, co ruské síly dobyly čerpací stanici, která ji zásobovala. 

Třetí fáze využití hadu coby zbraně jsou ruské pokusy zabránit nebo omezit vývoz ukrajinských potravin. "Viděli Rusko útočit na obilná zařízení na Dunaji a zapojilo se do akcí na Černém moři," řekl Khan s odkazem na zprávy ukrajinských představitelů, že koncem července a začátkem srpna bylo zničeno 270 000 tun potravin.

GRC spolupracuje s ukrajinskými žalobci na sestavení spisu, který by umožnil třetím stranám zasílat informace o údajných válečných zločinech žalobci ICC. O dalším postupu by pak rozhodl státní zástupce v Haagu. Součástí snahy právníků také je identifikovat pachatele a zjistit, zda je možné vyzvat k obžalobě Putina, jako se stalo v březnu, kdy ICC vydal zatykač na prezidenta za dohled nad "nezákonnou deportací" ukrajinských dětí do Ruska z okupovaných území. 

"Putin by mohl nést odpovědnost za to, že spáchal tyto činy přímo, společně s ostatními a/nebo prostřednictvím jiných," uvedl právník s tím, že na Putinovi také leží neschopnost vykonávat řádnou kontrolu nad ruskou armádou nebo další obvinění z trestných činů.

ICC v Haagu už téměř před rokem vydal zatykač na Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Důvodem jsou únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Západní státy včetně Česka i Ukrajina krok ICC označily za historický a přivítaly ho.

Rusko jurisdikci ICC neuznává a Kreml uvedl, že zatykač nemá právní základ. Únosy dětí z Ukrajiny do Ruska označuje Lvovová-Bělovová za humanitární činnost. Stíhání bude mít podle odborníků pro Putina jen omezené důsledky.

"Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost," stojí v prohlášení soudu, který týmiž slovy okomentoval i zatykač vydaný na Lvovovou-Bělovovou.

Hlavní prokurátor ICC Karim Khan řekl, že z ukrajinského území byly do ruských sirotčinců a dětských domovů odvezeny stovky dětí. "Domníváme se, že mnoho z nich bylo poté předáno k adopci v Rusku," dodal Khan.