Rozsáhlé zelené lesy nejsou hezké, ale nebezpečné, varují experti. Bruselu předkládají návod, jak zmírnit požáry

Odborníci navíc varují, že se těmto požárům nedá vyhnout. „Požáry jsou důkazem toho, že nevynakládáme dostatečné úsilí na správu půdy,“ uvedl italský hasič a zástupce odporů v Neapoli Raffaele Cozzolino.

Evropská unie sice buduje stálou flotilu hasičských letadel, ale věnuje jen málo pozornosti prevenci – mezi tu patří i aktivní správa lesů, píše Politico. „Za problémem pouze zaostáváme. EU zatím vynakládá prostředky téměř výhradně na reaktivní opatření vůči požárům,“ upozornila německá poslankyně Evropského parlamentu za Zelené Anna Deparnay-Grunenbergová. „Je nejvyšší čas, aby Brusel a vlády EU přijaly preventivní opatření, jako je například opětovné zavlažování půdy a ukončení kácení lesů,“ dodala.

„Potřebujeme staré lesy s relativně omezenou rozlohou. Nechceme mít plné hory nedotčených lesů,“ poznamenal ředitel Institutu středmořských lesních ekosystémů Gavriil Xanthopoulos.

Evropané vnímají neporušené plochy zeleně jako přírodu v ideálním stavu. „Myslíme si, že je to divočina, že je to hezké. Ve skutečnosti je to něco opravdu nebezpečného,“ zdůraznil expert Víctor Resco de Dios.

Rozsáhlé lesy ale šíření požárů pomáhají. „Recept na nebezpečný požár se skládá ze zdroje zapálení, povětrnostních podmínek, které napomáhají šíření plamenů, a – co je nejdůležitější – velkého množství paliva, což znamená nepřerušené úseky suché vegetace,“ popsal profesor lesnictví Resco de Dios ze španělské univerzity v Lleidě.

Většinu požárů založí sám člověk, ať už úmyslně či nedbalostí nebo nehodou. Pohromu může způsobit třeba špatně uhašený nedopalek cigarety. „Nemělo by jít však pouze o prevenci, protože požár může vzniknout i v důsledku přírodních jevů, jako je blesk,“ doplnil Dios.

„Lesní požáry jsou velmi velký býložravec, který se nikdy nenasytí. Čím více vegetace má, tím více vegetace spotřebuje. A čím je vegetace sušší, tím je chutnější,“ poznamenal španělský profesor.

Podle neapolského hasiče Cozzoliniho to může mít katastrofální následky na okrajích měst. „Jsou tam obrovské plochy půdy, které se prostě neobhospodařují, a ty mohou podnítit katastrofální požár,“ řekl.

Vhodné by tedy bylo strategické kácení stromů. „Je nepravděpodobné, že by to byla populární politika. Máme Bambiho jako mentální rámec pro to, jaká by příroda měla být, takže existuje velmi silný společenský odpor proti lesnímu hospodaření. Kácení stromů ale není totéž, co odlesňování,“ zdůraznil Dios.

Fakticky se v Evropě rozloha lesních porostů v posledních dekádách zvýšila, jelikož zemědělci opouštějí půdu a žijí ve městech. „Bez pravidelného mýcení porostu zemědělci a jejich zvířaty lesy zdivočely a zhoustly, což přispělo k hromadění hořlavé biomasy. Lesní požáry jsou do značné míry důsledkem našeho moderního způsobu života,“ vysvětlil Xanthopoulos.