V Evropě vstupujeme do období, ve kterém vzrostla hrozba použití jaderných zbraní; Musíme brát všechny hrozby a akce ze strany Ruska vážně, ne je odsuzovat jako vtipy, řekla v Helsinkách Jessica Coxová, šéfka jaderné politiky NATO. Píše PolsatNews.
"Důležité je udržovat politiku jaderného odstrašování NATO, aby se vyrovnalo s rizikem, že Rusko případně sáhne po této zbrani," zdůraznila.
A dodala: "Skutečně nebezpečným scénářem, by bylo použití jaderných zbraní, poprvé za 70 let, ke změně průběhu války a dosažení příznivých výsledků."
Měřeno současnými událostmi, to však podle ní nevypadá pravděpodobně, i když ruské jaderné síly zůstávají stále v nejvyšší pohotovosti.
Pokud Rusko vyhraje válku a zároveň bude hrozit jadernými zbraněmi, byla by to také „nebezpečná lekce“, z níž by mohla těžit Čína nebo Severní Korea, poznamenala.
Coxová, která dříve působila jako ředitelka pro kontrolu zbrojení v Radě národní bezpečnosti USA, byla také dotázána, zda by jaderné zbraně měly být umístěny v jiných zemích v Evropě. Odpověděla, že zatím žádné takové plány neexistují a americké hlavice byly dříve rozmístěny na vhodných místech. Zdůraznila, že NATO samo nemá jediný kus tohoto typu zbraní, zatímco USA, Velká Británie a Francie mají každý své arzenály.
NATO pořádá každý podzim cvičení jaderného odstrašení „Steadfast Noon“. Přesný termín a místo, kde se budou konat, však zatím nebyly oznámeny. Loni se konaly v Belgii, Velké Británii a Severním moři.
Těchto cvičení by se podle Coxové mohlo zúčastnit i Finsko, které bylo do Aliance přijato v dubnu, a to dokonce jako pozorovatel, ale každá země dobrovolně vyjadřuje ochotu se zúčastnit.
Rusko opakovaně naznačovalo Západu možnost použití jaderných zbraní nebo mu připomínalo existenci těchto zbraní. Například na konci srpna Lavrov uvedl, že Spojené státy a spojenci v NATO, kteří podporují Ukrajinu v boji proti Rusku, čelí riziku "situace přímé ozbrojené konfrontace mezi jadernými mocnostmi".
Tato výroky byly interpretovány jako hrozby jaderného použití. V červenci také bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv uvedl, že Moskva bude nucena použít jaderné zbraně, pokud bude ukrajinská protiofenzíva proti ruským jednotkám úspěšná.
Související
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
Ruský politik Mironov navrhl, aby se Orešnikem zaútočilo na Británii
Rusko , NATO , Jessica Coxová
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
včera
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
včera
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
včera
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
včera
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
včera
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
včera
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
včera
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
včera
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
včera
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
21. srpna 2026 21:38
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Zdroj: Matěj Bílý