Rusko upozornilo, že případné rozhodnutí Arménie podepsat Římský statut zřizující Mezinárodní trestní soud (ICC), který na jaře letošního roku vydal zatýkací rozkaz na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s nelegálními deportacemi ukrajinských dětí, by vnímalo jako "mimořádně nepřátelský krok".
"Rozhodnutí takového druhu jsou z našeho pohledu mimořádně nepřátelská," prohlásil podle médií mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na to, že legislativní výbor arménského parlamentu schválil návrh zákona o ratifikaci Římského statutu ICC. Dokument byl zařazen do programu příští schůze arménského parlamentu, která začne 3. října.
Arménský premiér Nikol Pašinjan opakovaně avizoval, že Jerevan ratifikuje Římský statut v plném rozsahu. Pašinjan přitom upozorňoval, že ratifikace tohoto dokumentu nemá žádnou souvislost se vztahy mezi Arménií a Ruskem, ale souvisí s bezpečností Arménie.
Pašinjan navíc v neděli nepřímo kritizoval dlouholetého spojence, Rusko, když označil současný systém arménské zahraniční politiky za neefektivní. "Systém vnější bezpečnosti, do kterého je Arménie zapojena, je neefektivní v souvislosti s ochranou naší bezpečnosti a arménských zájmů," uvedl Pašinjan několik dní poté, co Ázerbájdžán dosáhl vítězství ve sporném regionu Náhorní Karabach.
Pašinjan tak signalizoval odklon od Ruska v rámci změny ve směřování zahraniční politiky. Arménie je přitom součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), která se skládá ze šesti postsovětských zemí a dominuje jí Rusko.
To ale odmítlo přijít Arménii na pomoc v nejnovějším konfliktu v Náhorním Karabachu. Moskva navíc uvedla, že samotný Jerevan uznává, že toto sporné území je částí Ázerbájdžánu.
"Všem je jasné, že nástroje OZKB a nástroje arménsko-ruské vojensko-politické spolupráce jsou neefektivní pro ochranu vnější bezpečnosti Arménie, " uvedl Pašinjan. "Musíme transformovat a rozšířit nástroje vnější a vnitřní bezpečnosti Arménie ve spolupráci se všemi partnery, kteří jsou připraveni na oboustranně výhodné kroky,“ řekl arménský premiér.
Dodal, že Arménie by měla ratifikovat tzv. Římský statut, kterým byl založen Mezinárodní trestní soud (ICC) Rusko přitom není jeho součástí a ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.
"Toto rozhodnutí není mířeno přímo proti OZKB a Rusku. Souvisí se zájmy naší země a její vnější bezpečností. Přijímání takových rozhodnutí je naším svrchovaným právem,“ dodal Pašinjan.
Baku minulé úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.
Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.
Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění.
Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.
Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.
Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.
Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.
Související
Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
Rusko , arménie , ICC (Mezinárodní trestní soud) , Dmitrij Peskov
Aktuálně se děje
včera
Hlasování o financování ČT bude ve 4:36 ráno. Nebudeme platit to, co pracuje proti mým zájmům, řekl Okamura
včera
Pavel Novotný se vrací do vedení městské části. Dohodl se s ANO a TOP 09
včera
Policie našla tělo pohřešované u řeky. Muž je podezřelý z vraždy
včera
Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu
včera
Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi
včera
Bude stávka, oznámili lidé z ČT a ČRo. Může za to dnešní vývoj ve Sněmovně
včera
Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady
včera
Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat
včera
Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?
včera
Trump si vyhradil právo potřetí kandidovat na prezidenta. Zvažuje i čtvrtou kandidaturu
včera
Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj
včera
Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici
včera
Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval
včera
Začíná velké omezení na příjezdu do Prahy. Práce potrvají do prosince
včera
SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach
včera
Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí
včera
Trump oznámil, že Musk Ukrajině plně obnovil přístup ke Starlinku
včera
Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel
včera
Počasí i u nás ovlivní Austen a Boelo. Meteorologové řekli, jak se projeví
22. října 2026 22:00
Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Zdroj: Jan Hrabě