"Mimořádně nepřátelský krok." Rusko varuje Arménii před připojením se k ICC

Rusko upozornilo, že případné rozhodnutí Arménie podepsat Římský statut zřizující Mezinárodní trestní soud (ICC), který na jaře letošního roku vydal zatýkací rozkaz na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s nelegálními deportacemi ukrajinských dětí, by vnímalo jako "mimořádně nepřátelský krok".

"Rozhodnutí takového druhu jsou z našeho pohledu mimořádně nepřátelská," prohlásil podle médií mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na to, že legislativní výbor arménského parlamentu schválil návrh zákona o ratifikaci Římského statutu ICC. Dokument byl zařazen do programu příští schůze arménského parlamentu, která začne 3. října.

Arménský premiér Nikol Pašinjan opakovaně avizoval, že Jerevan ratifikuje Římský statut v plném rozsahu. Pašinjan přitom upozorňoval, že ratifikace tohoto dokumentu nemá žádnou souvislost se vztahy mezi Arménií a Ruskem, ale souvisí s bezpečností Arménie.

Pašinjan navíc v neděli nepřímo kritizoval dlouholetého spojence, Rusko, když označil současný systém arménské zahraniční politiky za neefektivní. "Systém vnější bezpečnosti, do kterého je Arménie zapojena, je neefektivní v souvislosti s ochranou naší bezpečnosti a arménských zájmů," uvedl Pašinjan několik dní poté, co Ázerbájdžán dosáhl vítězství ve sporném regionu Náhorní Karabach.

Pašinjan tak signalizoval odklon od Ruska v rámci změny ve směřování zahraniční politiky. Arménie je přitom součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), která se skládá ze šesti postsovětských zemí a dominuje jí Rusko. 

Doporučené články

To ale odmítlo přijít Arménii na pomoc v nejnovějším konfliktu v Náhorním Karabachu. Moskva navíc uvedla, že samotný Jerevan uznává, že toto sporné území je částí Ázerbájdžánu.

"Všem je jasné, že nástroje OZKB a nástroje arménsko-ruské vojensko-politické spolupráce jsou neefektivní pro ochranu vnější bezpečnosti Arménie, " uvedl Pašinjan. "Musíme transformovat a rozšířit nástroje vnější a vnitřní bezpečnosti Arménie ve spolupráci se všemi partnery, kteří jsou připraveni na oboustranně výhodné kroky,“ řekl arménský premiér.

Dodal, že Arménie by měla ratifikovat tzv. Římský statut, kterým byl založen Mezinárodní trestní soud (ICC) Rusko přitom není jeho součástí a ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.

"Toto rozhodnutí není mířeno přímo proti OZKB a Rusku. Souvisí se zájmy naší země a její vnější bezpečností. Přijímání takových rozhodnutí je naším svrchovaným právem,“ dodal Pašinjan.

Doporučené články

Baku minulé úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.

Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.

Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění. 

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

Doporučené články

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.

Související

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

Více souvisejících

Rusko arménie ICC (Mezinárodní trestní soud) Dmitrij Peskov

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného

Podle amerických zpravodajských služeb není pravděpodobné, že prezident Ruska Vladimir Putin osobně nařídil útok na opozičního vůdce Alexeje Navalného. Uvedl to deník The Wall Street Journal (WSJ). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy