"Mimořádně nepřátelský krok." Rusko varuje Arménii před připojením se k ICC

Rusko upozornilo, že případné rozhodnutí Arménie podepsat Římský statut zřizující Mezinárodní trestní soud (ICC), který na jaře letošního roku vydal zatýkací rozkaz na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s nelegálními deportacemi ukrajinských dětí, by vnímalo jako "mimořádně nepřátelský krok".

"Rozhodnutí takového druhu jsou z našeho pohledu mimořádně nepřátelská," prohlásil podle médií mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na to, že legislativní výbor arménského parlamentu schválil návrh zákona o ratifikaci Římského statutu ICC. Dokument byl zařazen do programu příští schůze arménského parlamentu, která začne 3. října.

Arménský premiér Nikol Pašinjan opakovaně avizoval, že Jerevan ratifikuje Římský statut v plném rozsahu. Pašinjan přitom upozorňoval, že ratifikace tohoto dokumentu nemá žádnou souvislost se vztahy mezi Arménií a Ruskem, ale souvisí s bezpečností Arménie.

Pašinjan navíc v neděli nepřímo kritizoval dlouholetého spojence, Rusko, když označil současný systém arménské zahraniční politiky za neefektivní. "Systém vnější bezpečnosti, do kterého je Arménie zapojena, je neefektivní v souvislosti s ochranou naší bezpečnosti a arménských zájmů," uvedl Pašinjan několik dní poté, co Ázerbájdžán dosáhl vítězství ve sporném regionu Náhorní Karabach.

Pašinjan tak signalizoval odklon od Ruska v rámci změny ve směřování zahraniční politiky. Arménie je přitom součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), která se skládá ze šesti postsovětských zemí a dominuje jí Rusko. 

Doporučené články

To ale odmítlo přijít Arménii na pomoc v nejnovějším konfliktu v Náhorním Karabachu. Moskva navíc uvedla, že samotný Jerevan uznává, že toto sporné území je částí Ázerbájdžánu.

"Všem je jasné, že nástroje OZKB a nástroje arménsko-ruské vojensko-politické spolupráce jsou neefektivní pro ochranu vnější bezpečnosti Arménie, " uvedl Pašinjan. "Musíme transformovat a rozšířit nástroje vnější a vnitřní bezpečnosti Arménie ve spolupráci se všemi partnery, kteří jsou připraveni na oboustranně výhodné kroky,“ řekl arménský premiér.

Dodal, že Arménie by měla ratifikovat tzv. Římský statut, kterým byl založen Mezinárodní trestní soud (ICC) Rusko přitom není jeho součástí a ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.

"Toto rozhodnutí není mířeno přímo proti OZKB a Rusku. Souvisí se zájmy naší země a její vnější bezpečností. Přijímání takových rozhodnutí je naším svrchovaným právem,“ dodal Pašinjan.

Doporučené články

Baku minulé úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.

Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.

Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění. 

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

Doporučené články

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.

Související

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.
Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

Více souvisejících

Rusko arménie ICC (Mezinárodní trestní soud) Dmitrij Peskov

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

včera

Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla

Maďarské parlamentní volby, v nichž došlo k sesazení dlouholetého premiéra Viktora Orbána, se sice konaly již minulý víkend, ale výsledky se měnily ještě v uplynulých hodinách. Vítězná Tisza příštího předsedy vlády Pétera Magyara získala další mandáty. Aktuálně má jistých 141 křesel. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy