Rusko upozornilo, že případné rozhodnutí Arménie podepsat Římský statut zřizující Mezinárodní trestní soud (ICC), který na jaře letošního roku vydal zatýkací rozkaz na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s nelegálními deportacemi ukrajinských dětí, by vnímalo jako "mimořádně nepřátelský krok".
"Rozhodnutí takového druhu jsou z našeho pohledu mimořádně nepřátelská," prohlásil podle médií mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na to, že legislativní výbor arménského parlamentu schválil návrh zákona o ratifikaci Římského statutu ICC. Dokument byl zařazen do programu příští schůze arménského parlamentu, která začne 3. října.
Arménský premiér Nikol Pašinjan opakovaně avizoval, že Jerevan ratifikuje Římský statut v plném rozsahu. Pašinjan přitom upozorňoval, že ratifikace tohoto dokumentu nemá žádnou souvislost se vztahy mezi Arménií a Ruskem, ale souvisí s bezpečností Arménie.
Pašinjan navíc v neděli nepřímo kritizoval dlouholetého spojence, Rusko, když označil současný systém arménské zahraniční politiky za neefektivní. "Systém vnější bezpečnosti, do kterého je Arménie zapojena, je neefektivní v souvislosti s ochranou naší bezpečnosti a arménských zájmů," uvedl Pašinjan několik dní poté, co Ázerbájdžán dosáhl vítězství ve sporném regionu Náhorní Karabach.
Pašinjan tak signalizoval odklon od Ruska v rámci změny ve směřování zahraniční politiky. Arménie je přitom součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), která se skládá ze šesti postsovětských zemí a dominuje jí Rusko.
To ale odmítlo přijít Arménii na pomoc v nejnovějším konfliktu v Náhorním Karabachu. Moskva navíc uvedla, že samotný Jerevan uznává, že toto sporné území je částí Ázerbájdžánu.
"Všem je jasné, že nástroje OZKB a nástroje arménsko-ruské vojensko-politické spolupráce jsou neefektivní pro ochranu vnější bezpečnosti Arménie, " uvedl Pašinjan. "Musíme transformovat a rozšířit nástroje vnější a vnitřní bezpečnosti Arménie ve spolupráci se všemi partnery, kteří jsou připraveni na oboustranně výhodné kroky,“ řekl arménský premiér.
Dodal, že Arménie by měla ratifikovat tzv. Římský statut, kterým byl založen Mezinárodní trestní soud (ICC) Rusko přitom není jeho součástí a ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.
"Toto rozhodnutí není mířeno přímo proti OZKB a Rusku. Souvisí se zájmy naší země a její vnější bezpečností. Přijímání takových rozhodnutí je naším svrchovaným právem,“ dodal Pašinjan.
Baku minulé úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.
Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.
Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění.
Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.
Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.
Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.
Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.
Související
Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády
Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance
Rusko , arménie , ICC (Mezinárodní trestní soud) , Dmitrij Peskov
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Pátrání po exmanželce bývalého prince Andrewa je u konce. Našli ji v zahraničí
před 55 minutami
Klempíř prozradil, co si myslí o StarDance v ČT. Argumenty ministra ale pokulhávají
před 1 hodinou
Trumpovi dochází trpělivost. Írán opět varoval před ničivými americkými útoky
před 2 hodinami
Výročí nejznámějšího pochodu. Mezi Prahou a Prčicemi se chodí již 60 let
před 3 hodinami
Nebezpečná výživa je i v Česku, přiznala firma. Hygienici varovali rodiče
před 4 hodinami
Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Dva tankery se přes Íránce nedostaly
před 4 hodinami
Vystrčil nemůže letět armádním letounem na Tchajwan, rozhodla vláda
před 5 hodinami
V Rakousku se objevila nebezpečná dětská výživa. Případ se řeší i v Česku
před 6 hodinami
Šestá osoba je ve vazbě kvůli teroristickému útoku v Pardubicích
před 7 hodinami
Tragédie v Kyjevě. Muž zastřelil několik lidí, zlikvidovala ho policejní zásahovka
před 8 hodinami
Nedělní počasí bude deštivé i bouřlivé, upozornili meteorologové
před 8 hodinami
Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán
Aktualizováno včera
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Lodě hlásí, že se dostávají pod palbu
včera
Zbývá poslední jméno. StarDance odhalila již devět profesionálních tanečníků
včera
Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa
včera
USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu
včera
Írán hodlá kontrolovat průliv až do konce války. Ozval se i Chameneí
včera
Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka
včera
Pohřeb Jana Potměšila bude veřejný. Proběhne ve známém pražském kostele
včera
Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla
Maďarské parlamentní volby, v nichž došlo k sesazení dlouholetého premiéra Viktora Orbána, se sice konaly již minulý víkend, ale výsledky se měnily ještě v uplynulých hodinách. Vítězná Tisza příštího předsedy vlády Pétera Magyara získala další mandáty. Aktuálně má jistých 141 křesel.
Zdroj: Lucie Podzimková