Rusko upozornilo, že případné rozhodnutí Arménie podepsat Římský statut zřizující Mezinárodní trestní soud (ICC), který na jaře letošního roku vydal zatýkací rozkaz na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s nelegálními deportacemi ukrajinských dětí, by vnímalo jako "mimořádně nepřátelský krok".
"Rozhodnutí takového druhu jsou z našeho pohledu mimořádně nepřátelská," prohlásil podle médií mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na to, že legislativní výbor arménského parlamentu schválil návrh zákona o ratifikaci Římského statutu ICC. Dokument byl zařazen do programu příští schůze arménského parlamentu, která začne 3. října.
Arménský premiér Nikol Pašinjan opakovaně avizoval, že Jerevan ratifikuje Římský statut v plném rozsahu. Pašinjan přitom upozorňoval, že ratifikace tohoto dokumentu nemá žádnou souvislost se vztahy mezi Arménií a Ruskem, ale souvisí s bezpečností Arménie.
Pašinjan navíc v neděli nepřímo kritizoval dlouholetého spojence, Rusko, když označil současný systém arménské zahraniční politiky za neefektivní. "Systém vnější bezpečnosti, do kterého je Arménie zapojena, je neefektivní v souvislosti s ochranou naší bezpečnosti a arménských zájmů," uvedl Pašinjan několik dní poté, co Ázerbájdžán dosáhl vítězství ve sporném regionu Náhorní Karabach.
Pašinjan tak signalizoval odklon od Ruska v rámci změny ve směřování zahraniční politiky. Arménie je přitom součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), která se skládá ze šesti postsovětských zemí a dominuje jí Rusko.
To ale odmítlo přijít Arménii na pomoc v nejnovějším konfliktu v Náhorním Karabachu. Moskva navíc uvedla, že samotný Jerevan uznává, že toto sporné území je částí Ázerbájdžánu.
"Všem je jasné, že nástroje OZKB a nástroje arménsko-ruské vojensko-politické spolupráce jsou neefektivní pro ochranu vnější bezpečnosti Arménie, " uvedl Pašinjan. "Musíme transformovat a rozšířit nástroje vnější a vnitřní bezpečnosti Arménie ve spolupráci se všemi partnery, kteří jsou připraveni na oboustranně výhodné kroky,“ řekl arménský premiér.
Dodal, že Arménie by měla ratifikovat tzv. Římský statut, kterým byl založen Mezinárodní trestní soud (ICC) Rusko přitom není jeho součástí a ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s konfliktem na Ukrajině.
"Toto rozhodnutí není mířeno přímo proti OZKB a Rusku. Souvisí se zájmy naší země a její vnější bezpečností. Přijímání takových rozhodnutí je naším svrchovaným právem,“ dodal Pašinjan.
Baku minulé úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.
Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.
Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění.
Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.
Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.
Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.
Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.
Související
Putin zkritizoval „agresivní“ Ukrajinu. Obhajoval válku, tvrdě se pustil do NATO
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
Rusko , arménie , ICC (Mezinárodní trestní soud) , Dmitrij Peskov
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Stojí USA opravdu o dohodu? Vždy, když je na stole, rozhodnete se jinak, zní z Íránu
před 3 hodinami
Evropské státy zahájily rozsáhlou operaci na záchranu občanů z lodi MV Hondius
před 4 hodinami
Nervozita stoupá. Starmer čelí po drtivé volební porážce Labouristické strany rostoucímu tlaku na rezignaci
před 5 hodinami
Orbánova vláda definitivně skončila. Péter Magyar se stal premiérem Maďarska
před 6 hodinami
Co odhalily zveřejněné dokumenty o UFO? Posádky misí Apollo hlásily nevysvětlitelná pozorování
před 8 hodinami
Putin zkritizoval „agresivní“ Ukrajinu. Obhajoval válku, tvrdě se pustil do NATO
před 9 hodinami
Fico se v Moskvě sešel s Putinem. Vojenské přehlídky se nezúčastnil
před 10 hodinami
Hrozí NATO rozpad? Bývalý generální tajemník vystoupil s rázným varováním
před 11 hodinami
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
před 13 hodinami
Na vině je počasí. Hantavirus se kvůli klimatickým změnám šíří rychleji než v minulosti
před 14 hodinami
Počasí: Teploty se o víkendu vrátí na téměř letní úroveň
včera
Trump vyhlásil třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou
včera
Provoz na letišti v Praze narušil dron. Policie majitele zadržela
včera
Historický krok: Pentagon zveřejnil první sérii utajovaných dokumentů o UFO
včera
Rubio: Írán by se měl ještě dnes vyjádřit k mírovému návrhu USA
včera
Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní
včera
Místo omluvy naštvání. Nejsem jeho podřízený, komentuje Babiš pozdní příchod za Pavlem
včera
Je třeba se obávat hantaviru? Ročně se jím nakazí 100 tisíc lidí, současný kmen je ale extrémně vzácný
včera
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
včera
Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem
Americký lékař Stephen Kornfeld z Oregonu se vydal na palubu lodi MV Hondius v naději, že prožije životní dobrodružství při zkoumání Antarktidy a pozorování velryb. Místo zasloužené dovolené se však nečekaně stal hlavním zdravotníkem plavidla, které zasáhla smrtící nákaza hantaviru. Epidemie, která se na lodi rozšířila, vyřadila z provozu i oficiálního lodního lékaře a vyžádala si již tři oběti.
Zdroj: Libor Novák