SBU: Ruští agenti, kteří stáli za Vrběticemi, prováděli i sabotáže na Ukrajině

Ukrajinské bezpečnostní složky tvrdí, že mají důkazy o zapojení ruských zpravodajských služeb do několika výbuchů, včetně explozí v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, který sloužil k uchování zbraní pro Ukrajinu. Informaci přinesla agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské vyšetřovatele a tajnou službu SBU.

Podle ukrajinských vyšetřovatelů měli ruští agenti také na svědomí explozi skladu zbraní ve městě Svatove v Luhanské oblasti na Ukrajině. Teťjana Sapjanová, poradkyně šéfa ukrajinského Státního úřadu pro vyšetřování (SBI), uvedla, že bylo obviněno několik příslušníků ruských tajných služeb.

Mezi nimi byl Alexej Ďumin, někdejší osobní strážce ruského prezidenta Vladimira Putina, který v letech 2013 až 2015 vedl jednotky pro speciální operace ruské vojenské rozvědky GRU, a také Andrej Averjanov, velitel elitní jednotky GRU 29155.

Sapjanová uvedla, že Averjanov je nyní členem kruhu osob, kteří jsou Putinovi nejbližší, a často se objevuje na oficiálních akcích na nejvyšší úrovni.

Ukrajinská strana obvinila více než 25 organizátorů a pachatelů sabotážních akcí, včetně příslušníků Averjanovy elitní jednotky Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina, které čeští vyšetřovatelé považují za strůjce vrbětických explozí.

Sapjanová tvrdí, že společné vyšetřování s českými kolegy došlo k závěru, že "to byli ruští sabotéři, kdo vyhodili do povětří vojenský sklad" ve Vrběticích, přičemž Miškin a Čepiga hráli klíčovou roli.

Podle ukrajinských úřadů prováděli ruští agenti sabotáže na území Ukrajiny i v Evropské unii, a proto jsou dalších 50 příslušníků GRU podezřelých ze zapojení do těchto akcí.

Ukrinform cituje poradkyni šéfa SBI, která uvedla, že poskytnou EU a dalším partnerům informace o všech identifikovaných operativcích GRU, aby mohli ověřit, zda se v současnosti nacházejí na jejich území a podílejí se na dalších sabotážních akcích.

Související

Více souvisejících

Rusko výbuch ve Vrběticích na Zlínsku

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

WMO: Letošní počasí po sobě zanechalo stopu zkázy a zoufalství. Příští rok bude ještě horší

Letošní rok bude pravděpodobně tím nejteplejším v dějinách měření. Na okraj klimatického summitu COP28 to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve své nejnovější zprávě o stavu globálního klimatu. Z ní vyplývá, že lidstvo čekají častější záplavy, požáry, vlny veder a tání ledovců, a příští rok by navíc mohl ten letošní, rekordně teplý, překonat.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj míní, že osvobodit Krym bude oproti Donbasu jednodušší

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude jednodušší se opětovně zmocnit poloostrova Krym, nikoliv Donbasu. Řekl to na středečním setkání s vysokoškoláky. Zelenskyj se domnívá, že oblast Donbasu je silně militarizovaná a v části populace panují proruské nálady a postoje. 

Aktualizováno včera

Energetický regulační úřad

Rozhodnuto. ERÚ výrazně zdraží lidem regulovanou složku cen energií

V Česku výrazně vzroste výše regulované složky ceny energií, oznámil ve čtvrtek Energetický regulační úřad (ERÚ). U elektřiny půjde o nárůst o 65,7 procenta, u plynu pak o 38,8 procenta. Podle úřadu se však konečné ceny elektřiny příliš nezmění kvůli souběžnému poklesu tržních cen. V případě plynu mají ceny dokonce klesnout.

včera

včera

včera

včera

Sultan Al Jaber, prezident summitu COP28

"Historický okamžik." Státy na COP28 vytvořily fond ztrát a škod, posílají do něj stamiliony dolarů. USA a Světová banka čelí kritice

Účastníci klimatické konference COP 28 se dohodli na vytvoření fondu ztrát a škod, aby pomohli chudším zemím vypořádat se s dopady zhroucení klimatu. Podle dohody bude do fondu do roku 2030 přibývat nejméně 100 miliard dolarů ročně, rozvojové země ale uvádějí, že skutečné potřeby se již blíží 400 miliardám dolarů ročně. 

včera

včera

včera

včera

Karel Schwarzenberg: Přátelé přichystali rozloučení pro veřejnost v Lucerně

Česko se rozloučí se zesnulým exministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem během druhého prosincového víkendu. Kromě posledního rozloučení v katedrále svatého Víta se chystá i akce pro veřejnost v prostorách paláce Lucerna. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy