Rusko ani Ukrajina nedokážou pohnout s frontou. Moskva už letos nové území nezíská, tvrdí experti

Rusko už v nadcházejících měsících nezvládne dosáhnout významných územních zisků. Stojí za tím špatně vycvičené síly, které se snaží prorazit západní munici posílenou ukrajinskou obranu. Experti se shodují na tom, že cestou k udržení obranné linie je silnější integrace Ukrajiny do západních struktur v čele s NATO a EU. 

Obě válčící strany se podle celkové podoby bojů nacházejí na pokraji sil. „Ukrajinské síly jsou napjaté a čekají je těžké měsíce bojů, ale zásadní ruský průlom je nyní nepravděpodobný,“ míní bezpečnostní expert Michael Kofman z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. 

Přední americký list New York Times navíc upozornil na plánované oznámení další mnohamiliardové pomoci Ukrajině ze strany účastníků summitu NATO ve Washingtonu. To může ruské armádě v ofenzivní snaze zavařit ještě víc. 

Případná další pomoc ale spíše posílí ukrajinskou obranyschopnost, než aby ji podpořila v protiofenzívě. „Během posledních 18 měsíců se ukázalo, že ani Rusko, ani Ukrajina nemají schopnosti výrazně změnit bojovou linii,“ připomněl Eric Ciaramella, někdejší pracovník zpravodajských služeb a Kofmanův spolupracovník z Carnegie Endowment.  

Ciaramella zdůraznil, že Spojené státy chtějí „demokratickou, prosperující, evropskou a bezpečnost Ukrajiny“ a společně se spojenci hodlají dlouhodobě investovat, aby umožnily Ukrajině držet linii. „To je stále velmi nestabilní scénář. Proto se západní představitelé musí také skutečně zaměřit na začlenění Ukrajiny do evropských a transatlantických bezpečnostních struktur,“ dodal někdejší zpravodajec. 

Poměrně paradoxně byl vstup Ukrajiny do Evropské unie a Severoatlantické aliance před ruskou agresí velice vzdálený scénář. Od té doby ale napadená země podala přihlášku do obou bloků. „Ačkoli NATO ještě není připraveno pozvat Ukrajinu ke vstupu, alianční lídři mají tento týden schválit formulaci, která Kyjevu téměř slibuje, že se stane součástí aliance,“ píší NY Times. 

V integraci do Evropské unie Kyjev došel dokonce tak daleko, že s ním EU zahájila přístupová jednání. Ukrajina musí své zákony a standardy sladit s těmi v EU, což zahrnuje 35 kapitol právních předpisů v oblastech jako volný pohyb zboží, rybolov, daně, energetiku, životní prostředí a bezpečnost. K otevření nebo uzavření těchto kapitol je nutný jednomyslný souhlas všech 27 členských zemí EU, které mohou v průběhu jednání vyjádřit své připomínky nebo požadovat další opatření či odklad přístupového řízení. 

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal označil zahájení jednání za historický den a nový začátek ve vztazích mezi Ukrajinou a EU. Delegaci Ukrajiny v Lucemburku vedla místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanyšinová.

Ukrajina získala status kandidátské země v červnu 2022, zhruba tři měsíce po začátku ruské invaze. V listopadu 2022 Evropská komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou i Moldavskem, což bylo následně schváleno Evropskou radou v prosinci.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Armáda Ukrajina ,  Ruská armáda ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 1 hodinou

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 1 hodinou

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách

Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy