Rusku hrozí po pádu Chersonu kolaps. Svět by ztratil přehled o jeho jaderných zbraních, varuje expert

Rozpad vidí jako nevyhnutelný. „Před pár měsíci o rozpadu Ruska nemluvil skoro nikdo. Teď už o tom mluví všichni a začínají se konstruovat velmi realistické scénáře. Budeme se na to muset opravdu připravovat, protože nás to pochopitelně těžce zasáhne, už jen kvůli migraci a proliferaci jaderných zbraní a dalších věcí,” nastínil Visingr.

„Rusko je navíc v situaci, kdy není schopno vyrobit ani jeden vagón nebo lokomotivu. Železniční podvozky vyráběly tři firmy, všechny spolupracovaly se západními firmami. Ani jedna už nevyrábí. Rusové každý měsíc vyřadí několik tisíc nefunkčních vagónů. Pak jim celá železniční síť začne kolabovat, protože po nich nebude mít co jezdit,” varoval.

Podle něj je rozpad federace nejvíce pravděpodobný scénář. Dnešní Rusko vnímá jako pokračovatele carského režimu ještě z období před první světovou válkou. „Rusko k tomu směřuje. Půjde o třetí vlnu rozpadu carského Ruska. V letech 1917-1919 se odtrhlo Finsko a Polsko. V roce 1991, když se rozpadl Sovětský svaz, tak se odtrhla všechna okrajová území.”

Rusko je poslední koloniální impérium na světě, jak vysvětlil Visingr. „Teď se odtrhnou všechna ta území na Kavkaze, na Sibiři a podobně, protože Rusko není normální moderní stát. Rusko je poslední koloniální impérium na světě. Akorát nám to nedochází, protože ty kolonie nejsou v zámoří, ale sousedí s mateřským územím,” nastínil. Způsob, jakým carská armáda dobývala Sibiř, Kavkaz a podobně, se nijak neliší od dobývání území v Africe nebo v Asii ze strany západních zemí v koloniálním období z 19. století a dříve. „Teď se ta koloniální říše prostě nevyhnutelně rozpadne.”

Dny Ruska podle bezpečnostního analytika nebudou sečteny až po válce na Ukrajině. „Bude to probíhat současně. Rusko se začne rozpadat ještě v průběhu války na Ukrajině. Nabízí se scénář podobný podzimu 1918. Proč císařské Německo kapitulovalo? V půlce Německa začaly bolševické revoluce a císařská armáda musela kapitulovat, aby je mohla porazit,” vysvětlil Visingr. „Teď se může opakovat velmi podobný scénář. Rusko se začne rozpadat a začne stahovat své jednotky, aby zachránilo alespoň část své vlastní teritoriální integrity. Doněck a Luhansk jim budou ukradené, když budou řešit Tatarstán a Sibiř.”

Pokud se Rusko začne rozpadat ve svém jádru, všechna ostatní území, která si Putin a jiní nárokují, zmizí z jeho sféry zájmu. „I na Krymu jim přestane tolik záležet. V momentě, kdy tento scénář nastane – bližší košile než kabát – budou se snažit zachránit, co se dá. Co bude s Krymem dál, je těžké říct. Proruské nálady tam objektivně vždycky byly, tradičně a dlouhodobě. Nebudu zmiňovat historické nároky, jde o tyto nálady,” upozornil analytik. 

Rusko jako mršina pro supy

„Bude to akční a agresivní. Zapojí se i další mocnosti,” upozornil bezpečnostní analytik. Jakmile se začne rozpadat obrovská mocnost, jakou Ruská federace bezesporu je, tak se na ni vrhne ne jeden cizí stát. „Turecko tam má své zájmy, jelikož mnoho etnik v Rusku je turkických. Čína si bude dělat zálusk na kousky Sibiře. Číňané si totiž klidně můžou říct, že když Rusko přestává existovat, tak smlouva, kterou s ním mají o hranicích, už neplatí. Všechny takové věci nás možná potkají,” myslí si Visingr. 

Ten dodal, že na své si můžou přijít také Ukrajinci. „Možná si vzpomenou na to, že ve starém pochodu ukrajinské armády se zpívá, že jejich území sahá až po Kavkaz. Může to dojít k tomu, že ukrajinská armáda bude pokračovat směrem na jih k Rostovu a na Kavkaz.”

Rozpad Ruska podle Visingra nepotrvá dlouho. „Předpokládám, že takové věci můžou nastat v horizontu jednoho roku až tří let. Půjde to pravděpodobně velmi rychle. Nejdřív to tedy bude postupovat pomalu, ale pak se spirála roztočí strašně rychle. Tak, jako se rozpadl Sovětský svaz. V roce 1989 nebo 1990 by nikdo nevěřil, že za dva roky nebude po SSSR ani památky,” pokračoval s tím, že ne všechny předpoklady musí být správné. „Když se to později analyzuje zpětně, tak všechno dává smysl. Stejně jako se rozpadlo Rakousko-Uhersko velmi živelně,” popsal.

Rusům kolabují železnice, které jsou pro existenci největší země světa jako takové zcela zásadní. „Určitě i já, který to předvídám, míjím spoustu příznaků, které jsou už teď vidět. Jeden z příznaků, že se Rusko rozpadne, jsou železnice. Rusko je na železnicích stoprocentně závislé. Nejsou schopni bez železnic fungovat. Když se podíváme na mapě Ruska na železniční spojení, tak spojení evropské části Ruska se Sibiří bez železnice neexistuje,“ shrnul analytik Visingr. 

„Rusko je navíc v situaci, kdy není schopno vyrobit ani jeden vagón nebo lokomotivu. Železniční podvozky vyráběly tři firmy, všechny spolupracovaly se západními firmami. Ani jedna už nevyrábí. Rusové každý měsíc vyřadí několik tisíc nefunkčních vagónů. Pak jim celá železniční síť začne kolabovat, protože po nich nebude mít co jezdit,“ doplnil. Tyto oblasti budou následně odříznuté od Moskvy. „Taková země pak nemůže funkčně existovat,“ poznamenal.

Západ se o Putinovu odchodu nedozví pravdu 

Podle Visingra stačí ještě jedna nebo dvě takové porážky jako z Chersonu, a někdo z mocných si v Rusku už řekne dost. „Jednou ráno vstaneme, a třeba se dozvíme, že měl Putin infarkt nebo s ním spadla helikoptéra. Nebo jako se Stalinem – nejdříve řekli, že je nemocný. Dávkovali informaci o jeho smrti asi tři dny,“ přiblížil.

Nemyslí si ale, že by šlo o takzvaný ‚palácový převrat‘. „Muselo by jít o osamělého vlka, někoho, kdo bude jednat zkratkovitě. Nešlo by o spiknutí ve formátu Stauffenbergovy bomby,“ připomněl známý čin, kdy právě německý plukovník Stauffenberg umístil v bunkru vedle diktátora Adolfa Hitlera bombu. Exploze ale nepřinesla kýžený výsledek a plukovník byl popraven. „V určité chvíli ale někomu může přeskočit a Putina by bez jakékoliv dlouhé přípravy zastřelil. Spíše to považuji za pravděpodobnější scénář,” uvedl odborník.

Putin se může pokusit vydržet až do prezidentských voleb roku 2024. „Taky se může stát, že se Putin rozhodne někoho odvolat z úřadu, a ten někdo neposlechne. Nebo se taky může Putin snažit držet co nejdéle, aby mohl někoho jmenovat jako svého nástupce, a tomu to všechno spadne na hlavu. To mi ale přijde celkem nereálné, že by vydržel,“ uzavřel Visingr.