Sikorski: Doufám, že Putin nebude tak šílený, aby zaútočil na NATO

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski doufá, že ruský prezident Vladimir Putin nebude tak šílený a nezaútočí na Severoatlantickou alianci (NATO). Řekl to během živého streamování na sociálních sítích, uvedla agentura PAP.

"Doufám, že Putin nebude tak šílený a nebude napadat celou Severoatlantickou alianci," řekl Sikorski a dodal, že Polsko má podporu Evropské unie a Spojených států. "Toto je základní otázka, na kterou zná odpověď pouze případný útočník, jmenovitě Vladimir Putin," dodal.

Podle Sikorského se stát musí připravit na účinné zastrašení Putina od takového rozhodnutí. "Díky Bohu, tentokrát nebude Polsko bojovat samo a nebude ho odstrašovat samo, jak tomu bylo mnohdy v naší minulosti," uvedl Sikorski.

Podle něj má Západ možnost porazit Rusko, ať už to učiní na Ukrajině nebo na polských hranicích. V rozhovoru, který zveřejnil zpravodajský server Onet, varoval, že pokud by ruský prezident Vladimir Putin obsadil Ukrajinu, provedl by podle něj to, co Adolf Hitler s Československem - zmocnil by se průmyslu okupované země, mobilizoval by Ukrajince do ruské armády a poslal je bojovat dál na západ.

"Polovina německých tanků, které zaútočily na Polsko v roce 1939, byla ve skutečnosti česká. Tedy - jestli Putin získá Ukrajinu, bude silnější. A tehdy budeme mít větší problém," varoval Sikorski. Na otázku, zda by mělo smysl poslat pozemní vojska na Ukrajinu, odpověděl, že je lepší zastavit Putina na Ukrajině, 500 nebo 700 kilometrů na východ odtud.

Šéf polské diplomacie míní, že ruské rezervy nejsou neomezené a samo Rusko není neporazitelné. Sikorski připomněl, že války mohou končit i ekonomickým zhroucením jedné strany, podobně jako se to stalo Německu v první světové válce. Ukázal na to, že Rusko již utratilo polovinu svého rezervního fondu a ztratilo své nejvýnosnější trhy pro ropu a plyn, které nyní musí prodávat Indii a Číně se značnou slevou.

Polsko dlouhodobě varuje před hrozbou války v Evropě. Podle premiéra Donalda Tuska vstoupila Evropa opět do období předválečného napětí. Před tím, že by Rusko mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval už dříve i polský prezident Andrzej Duda.

Tusk pro evropská média uvedl, že válka již není pouhým pojmem z minulosti, ale je reálná a trvá již více než dva roky. Pozoruje podle svých slov změnu myšlení v Evropě, kdy nikdo již nezpochybňuje potřebu společné obrany.

Kritizoval také ruského prezidenta Vladimira Putina, který bez jakýchkoli důkazů viní Ukrajinu z útoků na koncertní halu na předměstí Moskvy a zdůvodňuje útoky na civilní cíle na Ukrajině. Upozornil též na ruské útoky na Kyjev hypersonickými střelami, které se odehrály poprvé za denního světla.

Podle Tuska bude Evropa - bez ohledu na výsledek amerických prezidentských voleb - pro Washington atraktivnějším partnerem, pokud se stane vojensky více soběstačnou. Vyzval také k urychlené pomoci pro Kyjev a upozornil, že příští dva roky války mohou o všem rozhodnout.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl už dříve Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Související

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

Více souvisejících

Rusko ,  Vladimír Putin ,  Radoslaw Sikorski

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Trump si předělal Bílý dům k obrazu svému. Teď to budoucím prezidentům zakázal

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.

před 1 hodinou

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Prohrají USA technologický závod s Čínou? Lidé odmítají budování nových datových center

Nedávné volby ve Spojených státech přinesly výrazný politický posun a vlnu odporu vůči budování nových datových center, což může zásadně ovlivnit dosavadní rekordní investiční boom. Demokratická vítězství napříč zemí a překvapivá změna v texaském guvernérském klání hrozí přibrzděním největšího výdajového trendu v moderní americké historii. Tato situace by mohla narušit klíčový motor hospodářského růstu, který letos podle odhadů ekonomů tvořil až čtvrtinu celkového růstu amerického HDP.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Soud zablokoval stavbu Trumpova obřího oblouku

Americká federální soudkyně zablokovala stavbu triumfálního oblouku prezidenta Donalda Trumpa na dobu čtrnácti dnů. Stalo se tak pouhou hodinu poté, co projekt obdržel finální schválení od federální komise. Rozhodnutí přichází v době ostrých sporů ohledně legálnosti a dopadů plánovaného památníku v hlavním městě USA.

před 3 hodinami

Jicchak Herzog

Blesk z čistého nebe, reagují Izraelci na Trumpovo oznámení o ukončení americké finanční pomoci

Americký prezident Donald Trump oznámil ukončení americké finanční pomoci Izraeli ještě v průběhu letošního roku, což vyvolalo značné překvapení na politické scéně a podle televize CNN Izraelce šokovalo. Izraelský prezident Isaac Herzog označil toto prohlášení za blesk z čistého nebe a varoval před dopady na bilaterální vztahy. Rozhodnutí přichází navzdory platnému memorandu o porozumění, které mělo zajistit financování nákupu amerických zbraní až do roku 2028.

před 4 hodinami

včera

Oto Klempíř

Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi

Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

včera

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

včera

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

včera

včera

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

včera

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

včera

včera

Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám

První politické téma amerického prezidenta Donalda Trumpa po jasné porážce republikánů v listopadových kongresových volbách vás možná překvapí. Šéf Bílého domu se chce zasadit o to, aby ve Spojených státech amerických skončily pravidelné změny času. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy