Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski doufá, že ruský prezident Vladimir Putin nebude tak šílený a nezaútočí na Severoatlantickou alianci (NATO). Řekl to během živého streamování na sociálních sítích, uvedla agentura PAP.
"Doufám, že Putin nebude tak šílený a nebude napadat celou Severoatlantickou alianci," řekl Sikorski a dodal, že Polsko má podporu Evropské unie a Spojených států. "Toto je základní otázka, na kterou zná odpověď pouze případný útočník, jmenovitě Vladimir Putin," dodal.
Podle Sikorského se stát musí připravit na účinné zastrašení Putina od takového rozhodnutí. "Díky Bohu, tentokrát nebude Polsko bojovat samo a nebude ho odstrašovat samo, jak tomu bylo mnohdy v naší minulosti," uvedl Sikorski.
Podle něj má Západ možnost porazit Rusko, ať už to učiní na Ukrajině nebo na polských hranicích. V rozhovoru, který zveřejnil zpravodajský server Onet, varoval, že pokud by ruský prezident Vladimir Putin obsadil Ukrajinu, provedl by podle něj to, co Adolf Hitler s Československem - zmocnil by se průmyslu okupované země, mobilizoval by Ukrajince do ruské armády a poslal je bojovat dál na západ.
"Polovina německých tanků, které zaútočily na Polsko v roce 1939, byla ve skutečnosti česká. Tedy - jestli Putin získá Ukrajinu, bude silnější. A tehdy budeme mít větší problém," varoval Sikorski. Na otázku, zda by mělo smysl poslat pozemní vojska na Ukrajinu, odpověděl, že je lepší zastavit Putina na Ukrajině, 500 nebo 700 kilometrů na východ odtud.
Šéf polské diplomacie míní, že ruské rezervy nejsou neomezené a samo Rusko není neporazitelné. Sikorski připomněl, že války mohou končit i ekonomickým zhroucením jedné strany, podobně jako se to stalo Německu v první světové válce. Ukázal na to, že Rusko již utratilo polovinu svého rezervního fondu a ztratilo své nejvýnosnější trhy pro ropu a plyn, které nyní musí prodávat Indii a Číně se značnou slevou.
Polsko dlouhodobě varuje před hrozbou války v Evropě. Podle premiéra Donalda Tuska vstoupila Evropa opět do období předválečného napětí. Před tím, že by Rusko mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval už dříve i polský prezident Andrzej Duda.
Tusk pro evropská média uvedl, že válka již není pouhým pojmem z minulosti, ale je reálná a trvá již více než dva roky. Pozoruje podle svých slov změnu myšlení v Evropě, kdy nikdo již nezpochybňuje potřebu společné obrany.
Kritizoval také ruského prezidenta Vladimira Putina, který bez jakýchkoli důkazů viní Ukrajinu z útoků na koncertní halu na předměstí Moskvy a zdůvodňuje útoky na civilní cíle na Ukrajině. Upozornil též na ruské útoky na Kyjev hypersonickými střelami, které se odehrály poprvé za denního světla.
Podle Tuska bude Evropa - bez ohledu na výsledek amerických prezidentských voleb - pro Washington atraktivnějším partnerem, pokud se stane vojensky více soběstačnou. Vyzval také k urychlené pomoci pro Kyjev a upozornil, že příští dva roky války mohou o všem rozhodnout.
"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl už dříve Duda pro americkou televizi CNBC.
Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".
Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.
Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.
"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.
Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.
"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.
Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.
"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.
Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.
Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.
"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.
Související
Češi mají co vysvětlovat. Lotyši nechápou povolení pro Ficovu cestu do Moskvy
Rusové píší o českém zákazu pro Fica. Ministerstvo uvedlo věci na pravou míru
Rusko , Vladimír Putin , Radoslaw Sikorski
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
před 1 hodinou
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
před 1 hodinou
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
před 2 hodinami
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
před 3 hodinami
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
před 4 hodinami
Nové varování před požáry. Meteorologové rozšířili výstrahu
před 5 hodinami
Trump prozkoumá nový íránský mírový návrh. Dopředu ale naznačil, jak se zachová
před 5 hodinami
Babiš si prosadil dalšího zmocněnce. Landovský má dohlédnout na obranné výdaje
před 6 hodinami
Devět zraněných po nehodě horské dráhy v Hradci Králové. Případ řeší policie
před 7 hodinami
Rakouská policie zadržela muže v kauze otrávených dětských výživ
před 8 hodinami
Maraton omezí pražskou dopravu. Využijte metro, radí dopravce
před 8 hodinami
Sedm vrtulníků, posily z okolních krajů. Boj s požárem v Českém Švýcarsku pokračuje
před 10 hodinami
Dnešní počasí bude ještě teplejší, očekávají meteorologové
včera
Je třetí v pořadí na britský trůn. Princezna Charlotte oslavila narozeniny
včera
Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily
včera
Topolánek potěšil příznivce. Naznačil, že vážnou nemoc nejspíš překoná
Aktualizováno včera
Varování se naplnilo. Hoří v Českém Švýcarsku, platí zvláštní stupeň poplachu
včera
Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení
včera
Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela
včera
Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa
Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC.
Zdroj: Lucie Podzimková