Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

Ačkoliv se napříč internetem objevují zprávy o údajném hovoru Trumpa s Putinem, Bílý dům podle The Guardian objasnil, že to byl americký vyslanec Steve Witkoff, kdo hovořil s Putinem , a nikoli Trump.

Zmatek způsobil Trumpův dřívější příspěvek na sociálních sítích, ve kterém chválil diskuse s ruským vůdcem a řekl: „Důrazně jsem požádal prezidenta Putina“, což zní, jako by s Putinem mluvil osobně.

Zatímco Bílý dům pokračuje ve snaze vyjednat příměří, britská vláda kritizovala Rusko za jeho nejasné reakce na mírové iniciativy. Mluvčí britského premiéra Keira Starmera uvedl, že „intence Spojeného království jsou zcela jasné“ a že návrh příměří leží na stole, přičemž „míč je nyní na ruské straně hřiště“.

Starmer spolu s Francií a dalšími evropskými zeměmi představil plán na vytvoření tzv. „koalice ochotných“, která by měla podpořit diplomatická řešení konfliktu na Ukrajině. Londýn ovšem odmítá uvádět konkrétní termíny, kdy by mohl být tento plán předložen.

Mezitím se skupina G7 shodla na společném prohlášení, v němž vyzývá Rusko, aby přijalo příměří navržené Spojenými státy. Dokument, který schválili vyšší diplomaté Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojeného království a Spojených států, ještě musí být potvrzen ministry zahraničí jednotlivých zemí.

Prohlášení zdůrazňuje potřebu „robustních bezpečnostních opatření“ k zajištění trvalého míru a varuje Moskvu, že pokud nebude na příměří přistoupeno, může čelit dalším sankcím.

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Joly, která hostila jednání G7 v Québeku, potvrdila, že všechny členské státy podporují americký návrh příměří. „Prostřednictvím dlouhých diskusí jsme dokázali dosáhnout silné jednoty G7 v řadě otázek,“ uvedla Joly. Podle ní je nyní klíčové sledovat reakce Moskvy, přičemž dodala, že „míč je nyní na ruské straně hřiště“.

Spojené státy už dříve uvedly, že mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

Witkoff měl ve čtvrtek večer jednat v Kremlu s Putinem o americkém návrhu na příměří. Ukrajina již dříve souhlasila s plánem Trumpovy administrativy na 30denní přerušení bojů, pokud na něj přistoupí i Moskva. Putin ve čtvrtek sice prohlásil, že příměří podporuje, avšak jeho následné podmínky naznačovaly snahu o protahování jednání.

Ve čtvrtek v noci vystoupil Waltz v pořadu televize Fox News, kde uvedl, že „diplomatická jednání probíhají... Witkoff se snaží přinést zpět informace, které můžeme vyhodnotit.“

Nicméně stále není jasné, zda se Witkoff s Putinem skutečně setkal. Ruská ani americká média neposkytla žádné oficiální informace o průběhu schůzky. List Izvestija, kontrolovaný Kremlem, informoval, že Witkoffův konvoj byl spatřen v Moskvě a že vyslanec strávil asi hodinu na velvyslanectví USA, než jeho auto zamířilo na letiště. Zda byl na palubě odlétajícího letadla, není známo.

Waltz ve svém rozhovoru uvedl, že Ukrajina byla při jednáních v Saúdské Arábii „velmi vstřícná“ a že delegace během rozhovorů dokonce „vytáhla mapu a začala na ní kreslit možné scénáře ukončení války“.

Moderátor Fox News Sean Hannity se snažil získat podrobnosti o potenciálních podmínkách dohody, včetně možného nasazení evropských mírových sil na Ukrajině, odstoupení Ukrajiny od snahy vstoupit do NATO, postoupení části Donbasu a dalších území s proruským obyvatelstvem Rusku a uzavření dohody mezi USA a Ukrajinou o těžbě nerostných surovin.

Na otázku, zda jsou tato témata součástí probíhajících diskusí, Waltz odpověděl: „Nemýlíte se v ničem z toho... O těchto věcech jednáme s oběma stranami. Vedeme tyto rozhovory jak s našimi ruskými, tak ukrajinskými partnery a snažíme se je přiblížit k dohodě.“

Poradce pro národní bezpečnost dodal, že cílem Trumpovy administrativy je „trvalý mír“ s „evropským bezpečnostním vedením“ pro Ukrajinu.

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je přitom návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

Ušakov, jehož prohlášení citují ruské agentury RIA a TASS, uvedl jako důvod odmítnutí příměří několik klíčových bodů. Mezi ně patří například to, že "Rusko usiluje o dlouhodobé urovnání konfliktu, které zohlední jeho zájmy a obavy." Návrh příměří je navíc podle něj pouze krátkodobým oddechem pro ukrajinské síly.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti

Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.
Sklad Wildberries pod útokem

Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt

Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Donald Tusk

Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit

Polský premiér Donald Tusk navštívil místo dopadu střely, která během nočního masivního ostřelování Ukrajiny narušila vzdušný prostor země a zřítila se na jejím území. Podle prvotních závěrů vyšetřování šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády po obhlídce terénu potvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by Polsko bylo přímým cílem tohoto útoku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Další extrémní počasí je tady. Jak zvládnout vedra? Inspirujte se u obyvatel tropických států

Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.

před 1 hodinou

Indie, ilustrační foto

Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát

Ruské zbrojní a bezpečnostní firmy využívají dodavatelské řetězce v Indii k dovozu tisíců položek citlivé technologie pocházející z Evropy. Analýza společnosti Strider Technologies ukazuje, že od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 prošlo přes Indii do Ruska přibližně padesát tisíc položek regulovaného či citlivého zboží. Tento vývoj staví Spojené království i Evropskou unii do složité situace, neboť obě entity se s Novým Dillí snaží rozvíjet hlubší obchodní i bezpečnostní vztahy.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se vypravil do Polska. Restartoval vztahy s Tuskem

Návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Polsku a jeho setkání s tamním premiérem Donaldem Tuskem označil bývalý vysoký americký diplomat Daniel Fried za mimořádně zdařilý a strategicky významný krok. Obě země tímto jednáním vyslaly jasný signál k restartu vzájemných vztahů. Jednání se uskutečnilo v Lublinu po týdnech zvýšeného napětí, které pramenilo především z historických sporů i některých politických otázek týkajících se ukrajinských uprchlíků.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své nejnovější návštěvě Washingtonu zvolil vůči americké administrativě výrazně opatrnější přístup než v minulosti. Zatímco dříve otevřeně doporučoval konkrétní vojenské kroky a předkládal plány na rychlý pád teheránského režimu, tentokrát se omezil pouze na předávání informací a obecnější konzultace. Izraelská strana si je totiž dobře vědoma, že její pozice v Bílém domě i u americké veřejnosti v poslední době oslabila.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda

Záměr vytvořit trilaterální dohodu mezi Polskem, Spojenými státy a Ukrajinou o společné výrobě střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot má podle odborníků potenciál výrazně urychlit posilování evropské odolnosti. O významu tohoto plánu hovořila ve vysílání stanice TVP World analytička z amerického think-tanku Atlantic Council Myroslava Gongadzeová, podle níž je takový krok v jednoznačném zájmu všech tří zúčastněných stran.

před 5 hodinami

Požár

Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky

Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.

před 6 hodinami

Trosky rakety CH-101

Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela

Během nočního masivního útoku na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, které je členem Severoatlantické aliance, ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. O události informoval ukraińský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že jde o další jednoznačný důkaz krizové situace. Šéf ukrajinské diplomacie na sociální síti X zdůraznil, že posílení protivzdušné obrany jeho země je v současnosti zcela klíčové pro bezpečnost celého euroatlantického společenství.

před 6 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter

Dramatická noc na východě Polska přinesla narušení vzdušného prostoru a rozsáhlé bezpečnostní manévry. V reakci na masivní ruský letecký úder proti sousední Ukrajině se v Lublinu a Krasnymstawu před čtvrtou hodinou ranní rozezněly sirény podléhající systému včasné výstrahy. Alarmy byly spuštěny na základě pokynu vládního centra pro bezpečnost, jelikož ruské raketové útoky probíhaly v těsné blízkosti polských hranic. Obyvatelé měst slyšeli po několika minutách opětovný signál ohlašující odvolání hrozby, přičemž představitelé samospráv apelovali na zachování klidu a sledování oficiálních zpráv.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti

Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.

před 9 hodinami

Sucho

Tropické počasí prohloubí opakující se problém

Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé. 

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

včera

včera

Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové

V Česku začíná další vlna veder a není vyloučeno, že teploty opět překonají hranici 40 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle předpovědi se má sice na víkend ochladit, ale příští týden dorazí další oteplení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy