Sikorski řekl, která země může donutit Rusko ukončit válku na Ukrajině

Čína by mohla nejen hrát roli zprostředkovatele, ale také donutit Rusko, aby přijalo mírové řešení války na Ukrajině. V úterý večer to pro agenturu PAP uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Sikorski se v úterý zúčastnil zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, které se věnovalo ruské invazi na Ukrajinu. Na zasedání vystoupili také ministr zahraničních věcí Slovenska Juraj Blanár, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, americký ministr zahraničí Antony Blinken a čínský ministr zahraničí Wang I.

Wang ve svém projevu vyzval k uzavření míru, který by byl založen na územní celistvosti Ukrajiny a na „oprávněných bezpečnostních zájmech“ Ruska. Podle Sikorského by toto prohlášení mohlo být pro strany konfliktu podnětem k úvahám. Sikorski by si však chtěl od čínského ministra zahraničí ještě vyžádat dodatečné vysvětlení.

„Čína je země, která by mohla jednat nejen jako zprostředkovatel, ale také přimět Rusko k míru. Pokud by to měla být čínská definice (míru), podle mého názoru to vyžaduje jednání,“ prohlásil polský ministr.

I když podle něj Čína podporuje ruskou válečnou mašinérii prostřednictvím dodávek komponentů, materiálů a zařízení pro výrobu zbraní, zbraně samotné Rusku neposílá. „Čína je velmoc. Myslím, že bychom měli pozorně naslouchat, co říkají její představitelé,“ dodal Sikorski.

Brazílie a Čína už navrhly šestibodový plán na zahájení jednání mezi Ruskem a Ukrajinou s cílem ukončit jejich konflikt, oznámil v úterý brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Lula o tomto návrhu telefonicky diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během svého projevu při všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN však neodhalil konkrétní detaily plánu.

V úterním projevu prezident Lula také varoval, že konflikt v Pásmu Gazy se „nebezpečně rozšiřuje“ do Libanonu, a vyzval k okamžitému příměří. „Právo na obranu se proměnilo v právo na odplatu, což brání dohodám o propuštění rukojmí a oddaluje příměří,“ uvedl Lula.

Brazilský prezident také zopakoval svou výzvu k reformě Organizace spojených národů, kterou kritizoval za to, že nedokáže adekvátně reprezentovat světové společenství a zabránit válečným konfliktům. Lula poukázal na to, že každý rok se vynakládají desítky miliard dolarů na vojenské výdaje, které by podle něj měly být raději použity na boj s chudobou a změnou klimatu.

Lula rovněž vyzval k ráznějším opatřením v boji proti klimatické krizi a upozornil, že rok 2024 pravděpodobně bude nejteplejším rokem v moderní historii. Upozornil také na ničivé požáry v Brazílii, kde se nachází Amazonský prales, jak uvádí agentura DPA.

„Zastavení hladu je nejvyšší prioritou mé vlády,“ prohlásil Lula, který je prezidentem již potřetí.

Lula během svého projevu rovněž apeloval na revizi Charty OSN, aby posílil úlohu Valného shromáždění v prosazování míru a reforem mnohostranných institucí. „Vyloučení Latinské Ameriky a Afriky ze stálých míst v Radě bezpečnosti OSN je nepřijatelným dědictvím koloniální minulosti,“ zdůraznil.

Rada bezpečnosti OSN má pět stálých členů s právem veta: Británii, Čínu, Francii, Rusko a Spojené státy, jak připomíná agentura AFP.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.
Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Radoslaw Sikorski

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 1 hodinou

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy