Sovětská sonda se po 53 letech řítí na Zemi. Může dopadnout na Česko

Aktuální propočty předpokládají vstup sondy do atmosféry v 08:49 místního času, což je přibližně o dvacet minut dříve, než ukazovaly dřívější odhady. Zároveň bylo zpřesněno časové okno – z původních pěti hodin na rozptyl čtyř hodin. Vzhledem k tomu však stále není možné s jistotou určit, kde přesně sonda dopadne.

Sonda váží zhruba 500 kilogramů a při startu byla vybavena modulem určeným k přežití přistání na Venuši. Kvůli poruše raketového stupně se však nikdy nedostala mimo zemskou oběžnou dráhu. Většina její konstrukce již shořela v atmosféře v průběhu několika let po startu, ale přistávací modul – téměř metrová kovová koule – se na eliptické dráze kolem Země udržel celých 53 let.

Nizozemský expert na vesmírný odpad Marco Langbroek upozorňuje, že těleso může při dopadu dosáhnout rychlosti až 242 kilometrů za hodinu. I když riziko dopadu na obydlené oblasti není příliš vysoké, zcela ho nelze vyloučit. „Je to podobné, jako když spadne meteorit. Takové případy se stávají několikrát ročně. Pravděpodobnost, že vás trefí, je menší než že vás zasáhne blesk,“ řekl Langbroek deníku The Guardian.

Modul byl původně navržen tak, aby přežil průlet hustou atmosférou Venuše, což výrazně zvyšuje šanci, že přežije i návrat skrze zemskou atmosféru. Podle odborníků je ovšem otázkou, v jakém je po tolika letech stavu. Jeho tepelný štít mohl být během dlouhodobého pobytu na oběžné dráze poškozen. Pokud by zcela selhal, sonda shoří. Pokud ale odolá, mohlo by na Zemi dopadnout téměř půltunové kovové těleso.

Astrofyzik Jonathan McDowell z Harvard-Smithsonova centra uvedl, že z hlediska bezpečnosti by bylo vlastně lepší, kdyby se tepelný štít při vstupu do atmosféry rozpadl a sonda shořela. Pokud však kapsle přežije, mohla by dopadnout na pevninu, navíc zřejmě bez funkčního systému padáků, který by měl zpomalit její pád – ten už po 50 letech pravděpodobně nefunguje.

Podobné události už v minulosti nastaly. V roce 2018 například čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1 dopadla do Tichého oceánu a v roce 2022 dopadla na Zemi část čínské rakety Dlouhý pochod. Kosmos 482 tak představuje další případ nekontrolovaného návratu vesmírného tělesa, které už desítky let obíhá naši planetu.