Stoltenberg mluvil o jaderných zbraních. Ty ale podléhají rozhodnutím skutečných vlastníků, nikoli NATO

Napětí mezi Ruskem a Francií se v posledních dnech opět zvyšuje. Paříž podle mluvčí ruského ministerstva zahraniční Marije Zacharovové prohlubuje svou angažovanost v konfliktu na Ukrajině a zvyšuje riziko přímého střetu s Moskvou.

Problémem v ohledech jaderného zastrašování ze strany Severoatlantické aliance ale zůstává fakt, že jaderné zbraně přímo podléhají rozhodnutím zemí, které je vlastní. „Pokud by se protivník rozhodl zaútočit na NATO, musí se potýkat nejen s rozhodováním NATO, ale také si udělat úsudek o rozhodování vedoucích představitelů Spojených států, Spojeného království a Francie,“ píše NATO na svých webových stránkách.

Samotné NATO píše, že jaderné síly Spojeného království a Francie mají vlastní odstrašující úlohu a jsou nezávislé. „Samostatná rozhodovací centra těchto spojenců přispívají k odstrašení tím, že komplikují kalkulace případných protivníků,“ pokračuje NATO.

Pro Francii, Británii a Spojené státy tak existují dva paralelní světy. Prvním jsou jejich závazky vůči spojencům v rámci NATO, zároveň jde o jaderné velmoci se svrchovanými rozhodovacími pravomocemi o jejich jaderném arsenálu.

Podle mapky zveřejněné serverem Council on Foreign Relations jsou americké taktické jaderné zbraně rozmístěné v Nizozemí, Belgii, Německu, Itálii a Turecku. Žádná z těchto zemí ale nemůže sama o sobě jaderné zbraně použít, protože jsou pod kontrolou amerických úřadů. Podle dostupných údajů Američané na území NATO v Evropě rozmístili zhruba stovku jaderných zbraní.

Dříve byly americké zbraně hromadného ničení přítomné i ve francouzských a britských skladech, to je ale už minulostí. „Velká Británie a Francie mají vlastní jaderné síly a již nejsou hostiteli amerických zbraní,“ píše CFR. Od roku 1954 se jaderné zbraně nacházely ještě na území Řecka, odtud však byly staženy.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už během uplynulého týdne zdůraznil snahu aliance přizpůsobit svůj jaderný arzenál aktuálním bezpečnostním hrozbám, přičemž se odkazoval na nejnovější jadernou rétoriku a cvičení Ruska.

V rozhovoru s novináři označil jaderné zbraně NATO za „konečnou bezpečnostní záruku“ a prostředek k zachování míru. Reuters poznamenává, že i když je dobře známo, že USA rozmístily jaderné bomby na několika místech v Evropě, NATO o těchto zbraních veřejně mluví jen zřídka.

Stoltenberg v diskusi o „probíhající adaptaci“ jaderného arzenálu NATO uvedl, že Nizozemsko v červnu ohlásilo, že jeho stíhačky F-35 jsou připraveny nést jaderné zbraně a uvedl, že USA modernizují své jaderné zbraně v Evropě.

Upozornil také na rostoucí ruskou aktivitu ohledně svých jaderných schopností. „To, co jsme viděli v posledních letech a měsících, je nebezpečná jaderná rétorika z ruské strany,“ uvedl a upozornil na probíhající ruská jaderná cvičení.

Plány na společné cvičení Moskvy a Minsku potvrdilo běloruské ministerstvo obrany. „Cvičení jsou reakcí na neúspěšné pokusy zatáhnou Bělorusko do epidemie barevných revolucí a rozdrtit nás ekonomickými sankcemi a na plány některých západních zemí použít proti našemu státu vojenskou sílu,“ shrnul šéf tohoto resortu Viktor Chrenin podle serveru Politico.

Ruský prezident Vladimir Putin už loni v březnu ohlásil, že Rusko jaderné zbraně bude skladovat také na běloruském území. „Bělorusko tyto zbraně použije bez váhání, pokud bude naše země napadena,“ varoval o několik měsíců později běloruský lídr Alexandr Lukašenko. Jako největší hrozbu vnímá NATO a sousední Polsko, jak uvedl.

Že jsou hranice v Bělorusku Lukašenko potvrdil teprve na úplném závěru loňského roku. „Cílem není provokovat třetí země nebo kohokoli jiného, ale udržet náš střelný prach suchý,“ poznamenal Chrenin.