Strategií ruského prezidenta Vladimira Putina je válku na Ukrajině co nejvíce natáhnout a spojenci Kyjeva mu to musí překazit, uvedl v rozhovoru se stanicí Svobodná Evropa estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu. Spojenci by toho ale měli dosáhnout zvýšením dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu, nikoli vyvíjením tlaku na Kyjev, aby souhlasil s jednáním s Ruskem a dělal mu ústupky.
"Teď to vypadá, že Putinův strategický cíl, na který sází, je válku natáhnout. A my ji musíme ukončit dříve," řekl Reinsalu novinářům stanice v Bukurešti, kde jednají ministři zahraničí zemí NATO. "Ale ne tak, že budeme Ukrajinu nutit k pseudomírovým rozhovorům a ústupkům, ale že jí naopak poskytneme více těžkých zbraní včetně prostředků protivzdušné obrany, včetně raket dlouhého doletu, aniž bychom požadovali jakékoli politické záruky, včetně tanků," dodal.
Na otázku, zda vnímá tlak vyvíjený Západem na Ukrajinu, aby se vrátila k mírovým rozhovorům s Ruskem, odpověděl šéf estonské diplomacie záporně. "Ne, žádná oficiální vyjádření ze západních metropolí v tomto smyslu nebyla a doufám, že to tak i zůstane," řekl. Na jaře ale například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se francouzský prezident Emmanuel Macron snaží Putinovi pomoci zachovat si tvář za cenu ústupků ze strany Ukrajiny. Macron při své červnové návštěvě v Kyjevě řekl, že Západ Ukrajinu do kompromisů nutit nebude. Rusko-ukrajinská jednání o ukončení války na Ukrajině skončila na jaře, aniž by přinesla výsledky.
Západ by podle estonského ministra zahraničí měl pokračovat v izolování Ruska a pozorně naslouchat tomu, co říkají o válce s Ruskem ukrajinští lídři. "Zaprvé úplné osvobození celého ukrajinského území. Zadruhé odškodnění ze strany státu agresora všech způsobených ztrát. A zatřetí spravedlnost. Ti, co zodpovídají za tento akt agrese, musí stanout před tribunálem," dodal estonský ministr.
Reinsalu v pondělí společně se šesti dalšími ministry zahraničí z Pobaltí a Skandinávie navštívil Kyjev. V souvislosti s touto návštěvou řekl, že Evropská unie by měla zvýšit podporu Ukrajině, a namísto asi 0,2 procenta svého HDP vynakládat na vojenskou pomoc napadené zemi jedno procento.
Související
Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu
Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa
Vladimír Putin , válka na Ukrajině , estonsko
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
před 1 hodinou
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
před 3 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
včera
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
včera
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
včera
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
včera
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
včera
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
včera
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
včera
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
včera
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
včera
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
včera
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
včera
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
včera
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
včera
IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?
Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.
Zdroj: Libor Novák