Strategií ruského prezidenta Vladimira Putina je válku na Ukrajině co nejvíce natáhnout a spojenci Kyjeva mu to musí překazit, uvedl v rozhovoru se stanicí Svobodná Evropa estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu. Spojenci by toho ale měli dosáhnout zvýšením dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu, nikoli vyvíjením tlaku na Kyjev, aby souhlasil s jednáním s Ruskem a dělal mu ústupky.
"Teď to vypadá, že Putinův strategický cíl, na který sází, je válku natáhnout. A my ji musíme ukončit dříve," řekl Reinsalu novinářům stanice v Bukurešti, kde jednají ministři zahraničí zemí NATO. "Ale ne tak, že budeme Ukrajinu nutit k pseudomírovým rozhovorům a ústupkům, ale že jí naopak poskytneme více těžkých zbraní včetně prostředků protivzdušné obrany, včetně raket dlouhého doletu, aniž bychom požadovali jakékoli politické záruky, včetně tanků," dodal.
Na otázku, zda vnímá tlak vyvíjený Západem na Ukrajinu, aby se vrátila k mírovým rozhovorům s Ruskem, odpověděl šéf estonské diplomacie záporně. "Ne, žádná oficiální vyjádření ze západních metropolí v tomto smyslu nebyla a doufám, že to tak i zůstane," řekl. Na jaře ale například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se francouzský prezident Emmanuel Macron snaží Putinovi pomoci zachovat si tvář za cenu ústupků ze strany Ukrajiny. Macron při své červnové návštěvě v Kyjevě řekl, že Západ Ukrajinu do kompromisů nutit nebude. Rusko-ukrajinská jednání o ukončení války na Ukrajině skončila na jaře, aniž by přinesla výsledky.
Západ by podle estonského ministra zahraničí měl pokračovat v izolování Ruska a pozorně naslouchat tomu, co říkají o válce s Ruskem ukrajinští lídři. "Zaprvé úplné osvobození celého ukrajinského území. Zadruhé odškodnění ze strany státu agresora všech způsobených ztrát. A zatřetí spravedlnost. Ti, co zodpovídají za tento akt agrese, musí stanout před tribunálem," dodal estonský ministr.
Reinsalu v pondělí společně se šesti dalšími ministry zahraničí z Pobaltí a Skandinávie navštívil Kyjev. V souvislosti s touto návštěvou řekl, že Evropská unie by měla zvýšit podporu Ukrajině, a namísto asi 0,2 procenta svého HDP vynakládat na vojenskou pomoc napadené zemi jedno procento.
Související
Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech
Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 2 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 3 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 5 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 6 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
včera
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
včera
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
včera
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
včera
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
včera
Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska
včera
Trumpovi se nelíbí drony ze zahraničí. Uvalil na ně stoprocentní cla
včera
V chorvatském Omiši vypukl rozsáhlý požár, pomáhají i čeští policisté
včera
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.
Zdroj: Libor Novák