Talentovaný klavírista kritizoval před pěti sledujícími Rusko. Je po smrti

V ruském vězení zemřel protiválečný aktivista Pavel Kušnir, který měl kariéru klasického klavíristy. Stalo se tak již v červenci, kdy podlehl následkům suché hladovky. Ruský režim ho zadržel za kritiku kremelské agrese na Ukrajině.

Talentovaný klavírista z moskevské Čajkovské konzervatoře zaplatil životem za politický aktivismus. Kušnir kritizoval Putinův režim už od samotného začátku agrese proti Ukrajině z února 2022. Rozšiřoval plakáty odmítající válku, podstupoval dlouhé a tvrdé hladovky. Do vězení ho dostaly čtyři rozmazaná videa na platformě YouTube, kde hovořil proti válce a měl pět sledujících.

Sám povzbuzoval lidi k hladovkám, aby požadovali Putinovo odstoupení. „Rozhazujte letáky, vylepujte letáky, pište obrovské plakáty, vyvěšujte je na lavičky, někde je nechte, vylepujte je na zdi budov,“ hlásal ve videích.

Ruské soudy ho poslaly do vězení v Birobidžanu na daleké Sibiři. „Nemohli jsme dát dohromady peníze, abychom mu poslali právníka – prostě jsme to nevěděli. Nepsali jsme mu dopisy na podporu – nevěděli jsme to. Neodrazovali jsme ho od toho, aby se obětoval – nevěděli jsme to. Byl sám. Pojďme mu po jeho smrti alespoň symbolicky říct: ‚Odpusť nám a odpočívej v pokoji‘,“ vylíčila opoziční politička Světlana Kaverzinová.

Kušnir zemřel 27. července v trestanecké kolonii poté co ho režim podle serveru RFE/RL odsoudil za „ospravedlňování terorismu“. Podlehl hladovce, kterou držel během svého uvěznění ve vyšetřovací vazbě. Při té poslední totiž přestal pít i tekutiny, což ho stálo život.

„Byl to zábavný, talentovaný génius, který vynikal v různých druzích umění, které ho zajímaly,“ popsala jeho kamarádka, rovněž klavíristka, Olga Škrygunová.

Podle amerického listu New York Times existuje podezření, že ačkoli ruský vězeňský systém má ze zákona poskytnout lékařský dohled hladovkářům, u Kušnira se tak nestalo. „Určitě jsem si přála, aby se choval klidněji a aby se do politiky vůbec nepletl. Je mi velmi líto, že se vzdal svého života, zřejmě zbytečně,“ posteskla si jeho matka Irina Levinová.

Související

Více souvisejících

Rusko Pavel Kušnir

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Trumpovy nemístné výhrůžky. Exšéf NATO se ohradil, jde o Grónsko

Bývalý generální tajemník NATO a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném obsazení Grónska Spojenými státy. Jeho výhrůžky označil za hanebné a připomněl, že největší ostrov světa je součástí Severoatlantické aliance.

před 53 minutami

Donald Trump (21. února 2025).

Mimořádná zpráva Setkání, které vstoupí do historie. Trump možná poletí do Turecka na schůzku Putina se Zelenským

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že uvažuje o cestě do Turecka, kde by se ve čtvrtek 15. května mohlo uskutečnit historické setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, je možné, že tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump: Evropská unie je v mnoha ohledech hnusnější než Čína

Americký prezident Donald Trump označil Evropskou unii za „hnusnější“ než Čínu. Řekl to navzdory nedávné chvále na adresu šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové, kterou dokonce označil za „fantastickou“. Obchodní válka nad Atlantikem se tedy zřejmě teprve blíží. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Zelenskyj o jednání s Putinem nestál. Bojí se ale Trumpa

Požadavek Donalda Trumpa, aby Ukrajina „okamžitě“ zahájila mírová jednání s Ruskem, podle evropských diplomatů ohrozil dlouhodobě připravovaný plán EU přimět USA k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nich neměl na výběr a musel přijmout nabídku Vladimira Putina k jednání, aby Trumpa nerozzlobil.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy