Trump klimatickým změnám nevěří. Jak jeho zvolení ovlivní snahy o zastavení změn počasí?

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znamená pro klimatická opatření značné riziko. V krátkodobém horizontu očekávají odborníci zásadní negativní dopady na boj proti změně klimatu. Jaký vliv bude mít jeho politika v dlouhodobějším měřítku, však zůstává nejasné.

V době, kdy se světoví lídři scházejí na nejnovější klimatické konferenci OSN COP29, je Trumpovo vítězství vnímáno jako zásadní překážka pro snahy snižovat emise a podporovat financování ekologických projektů v rozvojových zemích.

Trump, známý svým skeptickým postojem ke klimatické krizi, se netají názorem, že podpora obnovitelných zdrojů energie je podvod. I přesto, že obnovitelné zdroje, jako větrná a solární energie, získaly v USA značnou podporu, Trumpova politika, která by upřednostňovala těžbu ropy a plynu, nemusí být tak účinná, jak by si přál.

I kdyby USA rychle odstoupily od Pařížské dohody, Trump zůstane vázán dalšími globálními úsilími v oblasti ochrany klimatu. Někteří jeho podporovatelé dokonce požadují, aby země zcela odstoupila od iniciativ OSN na ochranu klimatu. Usilují o to, aby nový prezident opustil Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, která slouží jako základ pro kolektivní boj proti globálním klimatickým hrozbám.

Tento krok by měl dalekosáhlé důsledky, jelikož úmluva byla v roce 1992 téměř jednomyslně ratifikována americkým Senátem. Právní odborníci sice nejsou přesvědčeni o možnosti úplného odstoupení, ale jakákoli snaha USA se od této dohody odtrhnout by znamenala vážný úder pro princip multilaterální spolupráce.

Vedle mezinárodních kroků očekává se, že nová Trumpova administrativa podpoří masivní rozšíření těžby ropy a plynu v USA, zruší některé environmentální regulace a zavede vysoká cla na elektromobily a solární panely dovážené z Číny.

„Čeká nás přístup ‚vrtejte, vrtejte, vrtejte‘,“ prohlásil podle BBC Dan Eberhart, generální ředitel společnosti Canary LLC zaměřené na těžební služby. Podle něj se chystá zrychlení prodeje nájemních pozemků pro těžbu offshore, rozšiřování ropovodů a zvýšený výskyt hydraulického frakování na federálních pozemcích s cílem snížit energetické náklady pro spotřebitele.

Tato politika již ovlivnila trhy – ve středu poklesly akcie výrobců větrných turbín, neboť se objevily obavy, že Trump zruší plánované větrné farmy v pobřežních oblastech USA.

V dlouhodobém horizontu však není jasné, zda nový prezident skutečně zastaví růst obnovitelných zdrojů nebo vrátí čas k fosilním palivům. Trump totiž čelí odporu – a to i ve své vlastní straně.

Bidenův zákon na podporu inflace, který může směřovat až bilion dolarů do zelené energetiky, byl velmi přínosný pro republikánské oblasti. Podle jedné analýzy šlo až 85 % z těchto investic právě do okresů, které volily republikány.

Zpráva Mezinárodní energetické agentury navíc uvádí, že globální investice do čistých technologií v roce 2024 dvojnásobně převyšují investice do uhlí, ropy a plynu. Nová americká vláda si možná rozmyslí, zda omezit tento typ investic, a tím riskovat, že se přesunou do jiných, na změnu připravenějších zemí.

Klimatičtí lídři i přes Trumpovo vítězství stále věří, že přechod na zelenou energii nebude vykolejen novou administrativou. „Výsledek této volby bude považován za těžkou ránu pro globální klimatická opatření,“ uvedla Christiana Figueresová, bývalá vedoucí klimatického oddělení OSN.

„Nemůže však zastavit probíhající změny zaměřené na dekarbonizaci ekonomiky a dosažení cílů Pařížské dohody,“ dodala Figueresová. 

Související

COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29) Donald Trump Počasí

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

Sjednocená Sýrie zůstává nesplněným snem. Pád Asada na tom nic nemění

Nedělní pád syrského diktátora Bašára Asada znamená zásadní zlom v moderní historii země. Asad, který vládl více než dvě desetiletí, spolu se svou rodinou údajně uprchl do Ruska. Jeho odchod otevřel dveře k novým možnostem pro miliony Syřanů, kteří uprchli během občanské války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy