Trump klimatickým změnám nevěří. Jak jeho zvolení ovlivní snahy o zastavení změn počasí?

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znamená pro klimatická opatření značné riziko. V krátkodobém horizontu očekávají odborníci zásadní negativní dopady na boj proti změně klimatu. Jaký vliv bude mít jeho politika v dlouhodobějším měřítku, však zůstává nejasné.

V době, kdy se světoví lídři scházejí na nejnovější klimatické konferenci OSN COP29, je Trumpovo vítězství vnímáno jako zásadní překážka pro snahy snižovat emise a podporovat financování ekologických projektů v rozvojových zemích.

Trump, známý svým skeptickým postojem ke klimatické krizi, se netají názorem, že podpora obnovitelných zdrojů energie je podvod. I přesto, že obnovitelné zdroje, jako větrná a solární energie, získaly v USA značnou podporu, Trumpova politika, která by upřednostňovala těžbu ropy a plynu, nemusí být tak účinná, jak by si přál.

I kdyby USA rychle odstoupily od Pařížské dohody, Trump zůstane vázán dalšími globálními úsilími v oblasti ochrany klimatu. Někteří jeho podporovatelé dokonce požadují, aby země zcela odstoupila od iniciativ OSN na ochranu klimatu. Usilují o to, aby nový prezident opustil Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, která slouží jako základ pro kolektivní boj proti globálním klimatickým hrozbám.

Tento krok by měl dalekosáhlé důsledky, jelikož úmluva byla v roce 1992 téměř jednomyslně ratifikována americkým Senátem. Právní odborníci sice nejsou přesvědčeni o možnosti úplného odstoupení, ale jakákoli snaha USA se od této dohody odtrhnout by znamenala vážný úder pro princip multilaterální spolupráce.

Vedle mezinárodních kroků očekává se, že nová Trumpova administrativa podpoří masivní rozšíření těžby ropy a plynu v USA, zruší některé environmentální regulace a zavede vysoká cla na elektromobily a solární panely dovážené z Číny.

„Čeká nás přístup ‚vrtejte, vrtejte, vrtejte‘,“ prohlásil podle BBC Dan Eberhart, generální ředitel společnosti Canary LLC zaměřené na těžební služby. Podle něj se chystá zrychlení prodeje nájemních pozemků pro těžbu offshore, rozšiřování ropovodů a zvýšený výskyt hydraulického frakování na federálních pozemcích s cílem snížit energetické náklady pro spotřebitele.

Tato politika již ovlivnila trhy – ve středu poklesly akcie výrobců větrných turbín, neboť se objevily obavy, že Trump zruší plánované větrné farmy v pobřežních oblastech USA.

V dlouhodobém horizontu však není jasné, zda nový prezident skutečně zastaví růst obnovitelných zdrojů nebo vrátí čas k fosilním palivům. Trump totiž čelí odporu – a to i ve své vlastní straně.

Bidenův zákon na podporu inflace, který může směřovat až bilion dolarů do zelené energetiky, byl velmi přínosný pro republikánské oblasti. Podle jedné analýzy šlo až 85 % z těchto investic právě do okresů, které volily republikány.

Zpráva Mezinárodní energetické agentury navíc uvádí, že globální investice do čistých technologií v roce 2024 dvojnásobně převyšují investice do uhlí, ropy a plynu. Nová americká vláda si možná rozmyslí, zda omezit tento typ investic, a tím riskovat, že se přesunou do jiných, na změnu připravenějších zemí.

Klimatičtí lídři i přes Trumpovo vítězství stále věří, že přechod na zelenou energii nebude vykolejen novou administrativou. „Výsledek této volby bude považován za těžkou ránu pro globální klimatická opatření,“ uvedla Christiana Figueresová, bývalá vedoucí klimatického oddělení OSN.

„Nemůže však zastavit probíhající změny zaměřené na dekarbonizaci ekonomiky a dosažení cílů Pařížské dohody,“ dodala Figueresová. 

Související

COP29

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů

Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.
COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29) Donald Trump Počasí

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 1 hodinou

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 8 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 12 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 15 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy