Ukrajina by nám měla vrátit 3,5 miliardy eur, navrhuje Slovensko

Ve svém video poselství nazvaném „Vrátí nám Ukrajinci naše peníze?“ Danko argumentoval, že pokud Spojené státy mohou požadovat navrácení finančních prostředků, Slovensko jako stát by mělo mít stejnou možnost. Zdůraznil přitom, že Evropská unie je slabá v jednáních, a proto by Slovensko nemělo nést následky rozhodnutí předchozích vlád.

Tento postoj podpořila i mluvčí jeho strany Zuzana Škopcová, která uvedla, že je nutné, aby Slovensko neplatilo za chyby předchozí vlády nebo sobecká rozhodnutí evropských politiků.

Změna v přístupu k Ukrajině přišla s nástupem nové vlády Roberta Fica v říjnu 2023. Po vítězství jeho pro-ruské strany Smer se Slovensko rozhodlo ukončit vojenskou pomoc Ukrajině. Toto rozhodnutí se potvrdilo 8. listopadu, kdy slovenská vláda neschválila čtrnáctý balíček vojenské pomoci ve výši 40,3 milionu eur, který byl připraven ještě předchozím kabinetem.

Danko není prvním slovenským politikem, který zpochybňuje pokračující podporu Ukrajině, ale jeho výzva k navrácení poskytnutých prostředků je zatím nejradikálnějším krokem v této debatě.

Podobné tendence se objevují i na mezinárodní scéně. Prezident Spojených států Donald Trump údajně požaduje, aby Ukrajina splácela americkou pomoc svými nerostnými surovinami, které jsou pro USA strategicky důležité.

Podle informací z amerických médií přivezl ministr financí USA Scott Bessent 12. února do Kyjeva návrh dohody o nerostných surovinách, který Washington očekával, že Ukrajina okamžitě podepíše. Prezident Volodymyr Zelenskyj však podpis odmítl s tím, že dohoda nechrání ukrajinské zájmy – neobsahovala žádné garance investic, zisku ani bezpečnosti.

„Dokument byl jasný pouze v jedné věci – musíme dát 50 % všeho, co je tam uvedeno,“ uvedl Zelenskyj.

Po tomto odmítnutí USA ještě zpřísnily podmínky dohody. Podle New York Times nyní Washington požaduje 100 % příjmů z přírodních zdrojů Ukrajiny, včetně minerálů, plynu, ropy, přístavů a další infrastruktury.

Jak uvádí Axios, návrh dohody neobsahuje žádné vojenské závazky USA. Dokument se zaměřuje na vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny, do něhož má Kyjev přispět 500 miliard dolarů, což je dvojnásobek amerického vkladu. Dohoda však nepočítá s tím, že by tato částka byla přímo převedena do USA.

Zatím není jasné, zda Slovensko skutečně učiní kroky k vymáhání poskytnuté pomoci a jak na Dankovu výzvu zareaguje ukrajinská vláda. Stejně tak není jisté, jak se vyvine tlak Spojených států na Ukrajinu ohledně jejího nerostného bohatství.

Jedno je však jasné – vztahy mezi evropskými zeměmi, USA a Ukrajinou jsou v období velkých geopolitických změn, které mohou výrazně ovlivnit další směřování konfliktu i obnovu Ukrajiny.