Ukrajina dostala první stíhačky F-16. Sestřelíme je, vyhrožuje Rusko

Stíhačky F-16 nejsou pro ukrajinskou armádu "všelékem" a ruské síly jsou připraveny je sestřelit, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že ruským vojákům byly nabídnuty odměny za zničení těchto letadel.

Peskov pro novináře prohlásil, že pokud se tato letadla objeví, jejich počet se bude postupně snižovat, protože budou sestřelena a zničena. Podle něj dodávky F-16 významně neovlivní vývoj situace na frontě.

Ukrajinská armáda, která se brání ruské invazi, se musí spoléhat na malou flotilu stíhaček z dob Sovětského svazu. Kyjev proto dlouhodobě žádá západní spojence o stíhačky F-16, které považuje za klíčové pro posílení svých vzdušných sil.

Několik zemí NATO Ukrajině přislíbilo dodání různých počtů těchto stíhaček. Ukrajinští piloti již několik měsíců podstupují výcvik k jejich ovládání.

Ve středu litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a nejmenovaný americký představitel podle agentury Reuters potvrdili, že Ukrajina již obdržela první várku těchto amerických stíhaček.

Analytici však uvádějí, že samotné stíhačky F-16 pravděpodobně nebudou znamenat rozhodující zlom ve válce na Ukrajině, která začala ruskou invazí v únoru 2022.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil. 

Související

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nová mise NATO. Na východ míří další stíhačky, pomáhá i česká armáda

Další členské země NATO se chystají přesunout své jednotky a především stíhačky k východní hranici aliance. Informovala o tom BBC. Jde o reakci na průnik nepřátelských dronů na území Polska, které je naprosto přesvědčeno, že šlo o ruské bezpilotní stoje. K nové misi na východním křídle se již připojili Dánové, Francouzi či Němci. 
stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Jak se vyhnout ruským balistickým raketám? Ukrajina vymyslela trik, kterým ochrání F-16

Ukrajinské stíhací letouny F-16 získaly významnou posilu v podobě nových mobilních modulů pro údržbu a provoz, které jim pomohou vyhýbat se ruským útokům balistickými raketami. Tyto komplexy, vyvinuté charitativní nadací "Come Back Alive" a ukrajinským ministerstvem obrany, obsahují vše potřebné pro údržbu a vybavení letadel, stejně jako pro provádění operačních činností.

Více souvisejících

F-16 Rusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

Dominik Duka

Duka odsloužil mši za Kirka. Před atentátem ho podle svých slov neznal

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Daniela Ostrá

"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá

Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.

před 3 hodinami

Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Filip Turek

Komunisté půjdou s kýmkoli, hlavně se vrátit k moci. Slovy o jejich podpoře se vybarvil i Turek

Pomyslný pakt o neútočení mezi SPD a koalicí Stačilo, stejně jako výrok lídra Motoristů Filipa Turka o možné vládě za podpory komunistů, ukazují, jak daleko jsou některé strany ochotny zajít v touze sesadit současnou vládu a shrábnout pro sebe pár poslaneckých mandátů. Komunisté se mezitím horečně snaží o návrat do Sněmovny, a to nikoliv s novou vizí, ale jako pasažéři v cizím voze. Jejich přestrojení za jakési podivné sociální demokraty však naráží na limity historické paměti i vlastní ideové vyprázdněnosti.

včera

Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

CNN: Češi se zatajeným dechem čekají na vyřešení dlouholeté záhady

Národní archiv se v pátek chystá otevřít obálku, ve které by se měla nacházet poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Poslední slova státníka údajně zapsal jeho syn Jan Masaryk těsně před otcovou smrtí v září roku 1937. Historici obálku zapečetili a uložili do archivu s podmínkou, že se může otevřít až po dvaceti letech.

včera

Izraelská armáda

Izraelské jednotky se probojovávají do centra Gazy. Vytlačují zbývající civilisty z domovů

Izraelské jednotky se snaží vytlačit zbývající civilisty z domovů v Gaze. Pozemní ofenzíva, která odstartovala brzy ráno v úterý, už zničila velké části největšího městského centra v Pásmu Gazy. Před zahájením pozemní operace provedly Izraelské obranné síly (IDF) 150 leteckých a dělostřeleckých útoků. Dvě armádní divize se pomalu probojovávají do centra města, kde se k nim v příštích dnech má připojit třetí.

včera

včera

včera

Evropská unie

Evropská komise navrhuje kvůli událostem v Gaze pozastavit část obchodní dohody s Izraelem

Evropská komise navrhla pozastavit část obchodní dohody s Izraelem z důvodu probíhající humanitární krize v Pásmu Gazy. Eurokomisař Maroš Šefčovič prohlásil, že ačkoliv EU lituje, že musí přistoupit k takovému kroku, považuje ho za „přiměřený a proporcionální“ vzhledem k naléhavé situaci. Evropská unie je pro Izrael nejdůležitějším obchodním partnerem, s celkovým objemem obchodu se zbožím 42,6 miliardy eur v roce 2024. .

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu chce mít z Izraele "super Spartu". Ve světě se ale mění ve vyvrhele

Pouhé hodiny před zahájením pozemní ofenzivy ve městě Gaza premiér Benjamin Netanjahu připravoval zemi na ekonomickou izolaci a vyzýval Izrael, aby se stal "super Spartou" Blízkého východu. Tato vize militarizované, částečně soběstačné společnosti, která se spoléhá na vlastní výrobu a omezené obchodní styky, vyvolala mezi Izraelci neklid. Mnoho z nich se totiž obává, že se jejich země stane vyvrhelem na mezinárodní scéně.

včera

Předvolební meeting koalice SPOLU v čele s Petrem Fialou v Brně (11.09.2025)

Fiala se konečně změnil z naškrobeného profesora ve zdatného politika. Pozdě

Premiér Petr Fiala se na sklonku svého mandátu snaží změnit způsob komunikace s veřejností a dohání, co v terénní kampani dlouho zanedbával. V kontrastu s agresivní mobilizací ze strany Andreje Babiše však působí spíše defenzivně. Otázkou zůstává, zda jeho pozdní obrat může ještě něco změnit, protože průzkumy naznačují, že premiérské křeslo mu utíká mezi prsty.

včera

Testy prokázaly, že Navalného ve vězení otrávili, tvrdí vdova

Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj, který zemřel 16. února 2024 ve věznici v Kharp, byl s největší pravděpodobností otráven. Testy vzorků jeho biologického materiálu, které se podařilo jeho týmu dostat do laboratoří dvou západních zemí, to potvrdily. Uvedla to vdova Julija Navalná.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy