Ukrajinská armáda čelí výzvám na ruském území. Kyjev se vojáků v těžké situaci zastává

Ukrajinská armáda se při okupaci ruských území snaží dodržovat válečná pravidla a chránit civilisty, zatímco ruská vojska pokračují v útocích na civilní objekty. Kyjev zdůrazňuje, že jeho vojáci nepropadají k rabování a drancování, čímž si chce získat mezinárodní podporu.

Přístup k ruským civilistům vylíčil například ukrajinský voják Vitalij. „Někteří z nich říkali, že mají na Ukrajině příbuzné, kteří sem často jezdili nakupovat, dokud se ti nahoře nerozhodli zahájit invazi. Dokonce uměli ukrajinsky lépe než já. Možná proto necítím žádnou touhu po pomstě za to, co jejich národ udělal Ukrajině,“ popsal podle serveru Politico. 

Upozornil, že ukrajinské vojáky na obsazených území rabování nezajímá. „Jejich věci pro nás nepředstavují žádnou hodnotu, jsou cizí. Místním ale dovolujeme vzít si z místních obchodů některé věci první potřeby, když o to požádají. Jen je žádáme, aby zůstali rozumní a vzali si jen to, co opravdu potřebují,“ vysvětlil voják.

Zřízení moci nad okupovanou oblastí upravuje článek 43 Haagského řádu z roku 1907. „Okupační síly přijmou veškerá opatření, která jsou v jejich moci, aby obnovily a zajistily, pokud je to možné, veřejný pořádek a bezpečnost.“

Ukrajina už zřídila své první vojenské velitelství v dobyté Sudži. „Je obtížné ověřit zřízení moci a schopnost vykonávat udržovací funkce, protože nemáme ověřené údaje, s výjimkou města Sudži, kde je zřejmé, že je pod kontrolou ukrajinské armády, což dokazují návštěvy novinářů,“ popsal advokát zaměřující se na lidská práva Andrij Jakovlev.

Kyjev se snaží prosazovat narativ, že ruští civilisté jsou v oblastech obsazených ukrajinskými jednotkami v bezpečí. „Je pro nás důležité, abychom nebyli jako ti, kteří k nám přivedli válku s drancováním a znásilňováním. Jsem velmi hrdý na naše vojáky, že nic takového nemáme,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle něj to změnilo postoj mezinárodního společenství k ukrajinskému vpádu na území Ruské federace. „Ovlivňuje to i postoj mezinárodního společenství k invazi. A vidíte postoj k této operaci, ačkoli partneři nevěděli, že k ní dojde. Je to proto, že se chováme jako lidé,“ dodal Zelenskyj. 

„Zásadní je, aby Ukrajina bojovala podle pravidel a aby byly uspokojeny humanitární potřeby v této oblasti. Tento ‚boj podle pravidel‘ hraje velkou roli při vytváření legitimity ukrajinského státu a pomáhá získávat vojenskou, diplomatickou, finanční a morální podporu od ostatních zemí,“ poznamenal ukrajinský prezident už v srpnu. 

Promluvil i o vojácích. „Má však také zásadní dopad na vojáky. Když jsou vojáci dobře vedeni a ve válce se chovají eticky, jakkoli to může být někdy brutální, zachovává to jejich lidskost i v těch nejstrašnějších podmínkách a chrání to také jejich duše,“ míní Zelenskyj. 

Ukrajinští vojáci se dle Politico nacházejí na tenkém ledě. „Cokoli, co je v rozporu s tímto narativem, představuje riziko. To znamená, že chybná ukrajinská raketa, která zasáhne ruskou školu, nebo voják, který zabije ruského civilistu, se může okamžitě obrátit ve prospěch Moskvy,“ píše. 

Kyjev podniká některé sporné akce, které by mohly tento obraz výrazně narušit. Například v neděli provedla několik útoků drony na elektrárny a rafinerie v Moskevské a Tverské oblasti, přičemž cílem byly i další oblasti Ruska, jak v neděli uvedli místní představitelé. Podle serveru Ukrajinska pravda vypustila armáda 158 bezpilotních letounů, které zasáhly rekordních 15 oblastí v Rusku.

Ruská armáda zachovává přesně opačný přístup. Lze jmenovat hned několik případů jen z posledního týdne. Naposledy ve čtvrtek Rusové zaútočili na Lvov na západě Ukrajiny, zabili sedm lidí včetně tří dětí. 

Podle ukrajinských představitelů si úterní útok na vojenský institut v Poltavě vyžádal nejméně 51 mrtvých a 271 zraněných. „Ruské ozbrojené síly provedly 3. září přesný útok na 179. spojené výcvikové centrum v ukrajinském městě Poltava,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Podle tohoto prohlášení se v centru pod vedením zahraničních instruktorů školili specialisté na komunikaci, elektronický boj pro ukrajinskou armádu a operátoři dronů zapojených do útoků na civilní cíle v Rusku.

Nedělní útok na Charkov si vyžádal bezmála padesát zraněných. Podle starosty Ihora Těrechova balistické rakety Iskander-M letěly do dvou čtvrtí. „Ve městě byla poškozena pouze civilní infrastruktura: obchody, lékárny, kavárny, kavárny, administrativní budovy, automobily, pošty a banky,“ informovala na telegramu ukrajinská generální prokuratura.

Za celou dobu války se Rusové dopustili celé řady zvěrstev, které podle všeho bude vyšetřovat i Mezinárodní trestní soud (ICC). „Zdá se, že Rusko dnes páchá tři základní druhy zločinů: útočnou válku, válečné zločiny a genocidu,“ informovala americká nevládní organizace United States Institute of Peace. 

Ruské zacházení s civilisty porušilo válečné zákony, uvedené ve čtyřech Ženevských úmluvách. Kromě nevybíravých objektů na civilní objekty a energetickou infrastrukturu se ruští vojáci dopustili válečných zločinů mučení a masakru například ve městě Buča nedaleko Kyjeva. 

Související

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota

V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu. 
Rusko, ilustrační foto

Ruské elity promluvily: Jsme zklamaní. Čekali jsme konec v roce 2024

Rok 2024 měl být podle mnohých ruských elit rokem ukončení války na Ukrajině. Místo toho však konflikt trvá dál a únavu střídá frustrace z ekonomických potíží a pokračujících sankcí. Informace od zdrojů blízkých Kremlu ukazují, že rozčarování se šíří jak mezi vládními představiteli, tak mezi byznysovými kruhy. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Kanada

Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano

Možnost, že by Spojené státy mohly usilovat o anexi Kanady, se může zdát jako vzdálený a přehnaný scénář. Nicméně historické precedenty a ústavní mechanismy Spojených států naznačují, že tato otázka by neměla být brána na lehkou váhu, varuje server The Conversation.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 5 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

včera

Dmitrij Peskov

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

včera

Policie definitivně uzavřela případ úmrtí populárního herce Karla Heřmánka

Policie definitivně uzavřela případ loňské smrti populárního herce Karla Heřmánka. K trestnému činu podle vyšetřovatelů nedošlo. Heřmánek zemřel na konci srpna na střelnici na Příbramsku. Bylo mu 76 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy