Ukrajinská armáda čelí výzvám na ruském území. Kyjev se vojáků v těžké situaci zastává

Ukrajinská armáda se při okupaci ruských území snaží dodržovat válečná pravidla a chránit civilisty, zatímco ruská vojska pokračují v útocích na civilní objekty. Kyjev zdůrazňuje, že jeho vojáci nepropadají k rabování a drancování, čímž si chce získat mezinárodní podporu.

Přístup k ruským civilistům vylíčil například ukrajinský voják Vitalij. „Někteří z nich říkali, že mají na Ukrajině příbuzné, kteří sem často jezdili nakupovat, dokud se ti nahoře nerozhodli zahájit invazi. Dokonce uměli ukrajinsky lépe než já. Možná proto necítím žádnou touhu po pomstě za to, co jejich národ udělal Ukrajině,“ popsal podle serveru Politico. 

Upozornil, že ukrajinské vojáky na obsazených území rabování nezajímá. „Jejich věci pro nás nepředstavují žádnou hodnotu, jsou cizí. Místním ale dovolujeme vzít si z místních obchodů některé věci první potřeby, když o to požádají. Jen je žádáme, aby zůstali rozumní a vzali si jen to, co opravdu potřebují,“ vysvětlil voják.

Zřízení moci nad okupovanou oblastí upravuje článek 43 Haagského řádu z roku 1907. „Okupační síly přijmou veškerá opatření, která jsou v jejich moci, aby obnovily a zajistily, pokud je to možné, veřejný pořádek a bezpečnost.“

Ukrajina už zřídila své první vojenské velitelství v dobyté Sudži. „Je obtížné ověřit zřízení moci a schopnost vykonávat udržovací funkce, protože nemáme ověřené údaje, s výjimkou města Sudži, kde je zřejmé, že je pod kontrolou ukrajinské armády, což dokazují návštěvy novinářů,“ popsal advokát zaměřující se na lidská práva Andrij Jakovlev.

Kyjev se snaží prosazovat narativ, že ruští civilisté jsou v oblastech obsazených ukrajinskými jednotkami v bezpečí. „Je pro nás důležité, abychom nebyli jako ti, kteří k nám přivedli válku s drancováním a znásilňováním. Jsem velmi hrdý na naše vojáky, že nic takového nemáme,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle něj to změnilo postoj mezinárodního společenství k ukrajinskému vpádu na území Ruské federace. „Ovlivňuje to i postoj mezinárodního společenství k invazi. A vidíte postoj k této operaci, ačkoli partneři nevěděli, že k ní dojde. Je to proto, že se chováme jako lidé,“ dodal Zelenskyj. 

„Zásadní je, aby Ukrajina bojovala podle pravidel a aby byly uspokojeny humanitární potřeby v této oblasti. Tento ‚boj podle pravidel‘ hraje velkou roli při vytváření legitimity ukrajinského státu a pomáhá získávat vojenskou, diplomatickou, finanční a morální podporu od ostatních zemí,“ poznamenal ukrajinský prezident už v srpnu. 

Promluvil i o vojácích. „Má však také zásadní dopad na vojáky. Když jsou vojáci dobře vedeni a ve válce se chovají eticky, jakkoli to může být někdy brutální, zachovává to jejich lidskost i v těch nejstrašnějších podmínkách a chrání to také jejich duše,“ míní Zelenskyj. 

Ukrajinští vojáci se dle Politico nacházejí na tenkém ledě. „Cokoli, co je v rozporu s tímto narativem, představuje riziko. To znamená, že chybná ukrajinská raketa, která zasáhne ruskou školu, nebo voják, který zabije ruského civilistu, se může okamžitě obrátit ve prospěch Moskvy,“ píše. 

Kyjev podniká některé sporné akce, které by mohly tento obraz výrazně narušit. Například v neděli provedla několik útoků drony na elektrárny a rafinerie v Moskevské a Tverské oblasti, přičemž cílem byly i další oblasti Ruska, jak v neděli uvedli místní představitelé. Podle serveru Ukrajinska pravda vypustila armáda 158 bezpilotních letounů, které zasáhly rekordních 15 oblastí v Rusku.

Ruská armáda zachovává přesně opačný přístup. Lze jmenovat hned několik případů jen z posledního týdne. Naposledy ve čtvrtek Rusové zaútočili na Lvov na západě Ukrajiny, zabili sedm lidí včetně tří dětí. 

Podle ukrajinských představitelů si úterní útok na vojenský institut v Poltavě vyžádal nejméně 51 mrtvých a 271 zraněných. „Ruské ozbrojené síly provedly 3. září přesný útok na 179. spojené výcvikové centrum v ukrajinském městě Poltava,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram. Podle tohoto prohlášení se v centru pod vedením zahraničních instruktorů školili specialisté na komunikaci, elektronický boj pro ukrajinskou armádu a operátoři dronů zapojených do útoků na civilní cíle v Rusku.

Nedělní útok na Charkov si vyžádal bezmála padesát zraněných. Podle starosty Ihora Těrechova balistické rakety Iskander-M letěly do dvou čtvrtí. „Ve městě byla poškozena pouze civilní infrastruktura: obchody, lékárny, kavárny, kavárny, administrativní budovy, automobily, pošty a banky,“ informovala na telegramu ukrajinská generální prokuratura.

Za celou dobu války se Rusové dopustili celé řady zvěrstev, které podle všeho bude vyšetřovat i Mezinárodní trestní soud (ICC). „Zdá se, že Rusko dnes páchá tři základní druhy zločinů: útočnou válku, válečné zločiny a genocidu,“ informovala americká nevládní organizace United States Institute of Peace. 

Ruské zacházení s civilisty porušilo válečné zákony, uvedené ve čtyřech Ženevských úmluvách. Kromě nevybíravých objektů na civilní objekty a energetickou infrastrukturu se ruští vojáci dopustili válečných zločinů mučení a masakru například ve městě Buča nedaleko Kyjeva. 

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 3 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi

Britská monarchie nemůže být překvapena tím, že kvůli kauze bývalého prince Andrewa čelí protestům. Král, jeho žena i syn s manželkou se v těchto dnech dostali do konfrontace s protestujícími, které zajímá, co věděli o Andrewově chování. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy