Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

Podle Umerova se jedná o první potvrzenou konfrontaci mezi ukrajinskými vojáky a severokorejskými jednotkami. Ministr rovněž naznačil, že v následujících týdnech očekává další podobné střety, přičemž situace by mohla eskalovat.

Jihokorejská stanice KBS citovala Umerova, který zmínil, že počet severokorejských vojáků operujících v Rusku, konkrétně v Kurské oblasti na západě země, by mohl dosáhnout až 15 000. Podle jeho odhadu by pět jednotek, každá s přibližně 3000 vojáky, mělo být nasazeno na frontě o délce přibližně 1500 kilometrů. Toto posílení má údajně zvýšit tlak na ukrajinské obranné linie.

Účast severokorejských vojáků na straně Ruska by mohla znamenat nové komplikace v již tak vyhroceném konfliktu. Přítomnost vojáků z jiných zemí na bojišti představuje riziko pro mezinárodní vztahy a zvyšuje pravděpodobnost další eskalace války, která se může projevit i na diplomatické scéně.

Vyslání vojenských jednotek Severní Koreje by podle analytiků mohlo posílit strategii Moskvy na ukrajinské frontě, zatímco Ukrajina by se mohla dostat pod tlak kvůli nutnosti bránit se proti vojákům se zkušenostmi z jiné části světa.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek prohlásil, že Rusko a Severní Korea (KLDR) mají „velmi úzké vazby“ mezi armádními a bezpečnostními složkami. 

Po setkání se svou severokorejskou kolegyní Čche Son-hui v Moskvě ocenil spolupráci mezi oběma státy, které uzavřely strategické partnerství v oblasti politiky, ekonomiky i vojenských záležitostí. Podle ruského ministra tento vztah přispěje k řešení důležitých bezpečnostních otázek pro obě země.

Během setkání Čche Son-hui vyjádřila podporu KLDR Rusku a označila invazi na Ukrajinu za „posvátný boj“. Severokorejská diplomatka potvrdila, že Pchjongjang bude stát po boku Moskvy „až do dne vítězství“.

Podle Spojených států se aktuálně v Rusku nachází asi 10 000 severokorejských vojáků, z toho přibližně 8 000 je rozmístěno v Kurské oblasti, která hraničí s Ukrajinou. Šéf americké diplomacie Antony Blinken uvedl, že tito vojáci jsou připraveni vstoupit do bojů proti Ukrajině.

Severní Korea se zároveň zavázala, že bude pokračovat ve svém jaderném programu, navzdory kritice Západu, který obviňuje Pchjongjang z eskalace napětí na Korejském poloostrově. Jihokorejská vláda vyjádřila obavy z toho, že KLDR získá cenné válečné zkušenosti díky nasazení svých jednotek v Rusku.

Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-Hjun varoval, že Severní Korea bude zřejmě od Ruska požadovat technologickou podporu pro vývoj taktických jaderných zbraní, balistických ponorek a mezikontinentálních střel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko prostřednictvím kanálů západních tajných služeb potvrdilo nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. Podle serveru CNN už tam navíc bojují.

Zelenskyj se domnívá, že tento krok Ruska může být testem reakce Západu. Pokud bude odpověď slabá, je Rusko údajně připraveno přivolat další severokorejské jednotky. O situaci informovala ve čtvrtek agentura Reuters.

Zelenskyj rovněž připustil, že Rusko jedná se Severní Koreou o povolení nasadit „velký počet civilistů“ z KLDR do svých zbrojovek, aby tak podpořilo produkci vojenského vybavení.

Dalším překvapivým aspektem je podle Zelenského ticho Číny ohledně zapojení severokorejských jednotek na ruské straně. Prezident Ukrajiny ve svém příspěvku na Facebooku sdílel úryvek z rozhovoru pro jihokorejskou televizi KBS, kde zdůraznil, že zkušenosti, které Severní Korea získává na Ukrajině, mohou být použity i proti Jižní Koreji. Tento fakt je podle Zelenského důvodem, proč by měly země společně reagovat na přítomnost vojáků KLDR na Ukrajině.

Podle ukrajinského velvyslance při OSN Serhije Kyslycie plánuje KLDR vytvořit nejméně pět jednotek o 2000 až 3000 vojácích, které budou operovat pod hlavičkou ruských ozbrojených sil, aby svou přítomnost utajily. Severokorejští vojáci by měli být vybaveni ruskými uniformami a doklady, tvrdí Kyslycia s odkazem na zprávu britské stanice BBC.

Velvyslanec také sdělil, že jsou známa jména tří severokorejských generálů, kteří své jednotky doprovázejí a vykonávají speciální úkoly pro severokorejskou rozvědku.

Podle Kyslycie přiletělo z východního Ruska k hranicím s Ukrajinou během několika dní nejméně sedm letadel, která dopravila kolem 2100 severokorejských vojáků. Ukrajina předpokládá, že vojáci z KLDR by mohli být v listopadu nasazeni přímo v bojích proti ukrajinským silám. 

Jedná o první případ za posledních 100 let, kdy Rusko pozvalo zahraniční vojska na své území. Stále však není jasné, zda budou severokorejští vojáci nasazeni přímo na ukrajinském území nebo v ruských oblastech, jako je část Kurské oblasti, kde už probíhají boje s ukrajinskými jednotkami.

Existuje také možnost, že severokorejští vojáci budou vykonávat logistické úkoly za frontovou linií, jak naznačují diplomaté OSN. Podle jihokorejských zpravodajských služeb se severokorejští vojáci v Rusku maskují ruskými uniformami a falešnou identitou, aby zakryli svůj původ.

Související

Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan

Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy