Ukrajinští piloti vídají své kolegy umírat. I proto si přejí americké F-16

Ukrajinští piloti ve starých stíhačkách mnohdy bojují o život proti modernějším ruským strojům. Ty totiž mají na ukrajinském nebi převahu i přes probíhající protiofenzívu. Přáli by si letouny F-16, které jim umožní spolehlivější manévrování a odpalování raket. Velení v Kyjevě jejich potřeby zohledňuje a západní země na Spojené státy už tlačí s výcvikem letců z Ukrajiny na tyto stroje. 

Americká stanice CNN zveřejnila rozhovor s ukrajinským pilotem Oleksijem. Ten létá se starými stroji Su-25 ještě sovětské výroby. Nedokážou se rovnat moderním ruským stíhačkám Su-35, které mají ve výbavě pokročilé radary a rakety dlouhého doletu. „Kvůli těmto stíhačkám ztrácíme mnoho letadel. V boji jsme ztratili velitele a jeho návodčího. Oba jsou hrdinové Ukrajiny,“ vylíčil pilot, mezi kolegy známý pod přezdívkou Pumba. 

Přes všechno psychické vypětí, které během války zažil, stále vzdoruje nepříteli. Je jedním z několika desítek pilotů, kteří rok a půl po začátku války létají pro ukrajinské letectvo. „Když vidíte výbuch svého kolegy před očima, v reálném čase, je to šok. Největší bitva je se sebou samým, protože musíte najít nějakou sílu, nějakou sílu ve své duši, jak se vám podaří znovu vzlétnout,“ popisuje Pumba. 

Význam role útočných letců podle CNN se začátkem protiofenzívy roste. „Hlavním účelem tohoto letadla je podporovat naše pozemní síly na frontě. V těchto dnech je to náš hlavní úkol,“ řekl pilot. Po dokončení mise pilotům prý pozemní bojovníci posílají děkovné zprávy. „Myslím, že tím zvyšujeme morálku našich pozemních sil.“

Ačkoliv má zásadní problémy s ukrajinskou protileteckou obranou, tak si Rusko drží svou leteckou převahu. Ukrajinci pro boj s Rusy obdrželi 45 letounů Su-25 a Mig-29 od spojeneckých zemí. „Západní země by mohly pomoci tím, že by Ukrajině poskytly vytoužené letouny F-16,“ poznamenal jiný pilot s přezdívkou Juice, jehož CNN oslovila také. 

CNN popsala, že americká stíhačka F-16 má schopnost doplňování paliva ve vzduchu a je kompatibilní s většinou zbraní Severoatlantické aliance. Poprvé se začala vyrábět v 80. letech, po řadě modernizací je ale pokročilejší a univerzálnější než všechny proudové letouny, které nyní ukrajinské letectvo ve své výbavě má. 

„Naše protiofenzíva by mohla být mnohem účinnější a pro naše lidi na zemi mnohem bezpečnější. Domnívám se, že by to mohlo skutečně změnit pravidla hry pro protiofenzívu i pro celou válku, protože F-16 jsou schopny udělat spoustu zásadní práce pro naše síly, pro náš odpor,“ vysvětluje Juice.

Letci se snaží manévrovat tak, aby se vyhnuli protiletecké obraně nepřítele, vždy to v nich ale vyvolává obrovský strach. „Vymezujeme si okna pro napadání cílů v době, kdy je riziko nejmenší, a skutečně to funguje. Ale nezaručuje to naši bezpečnost, protože Rusko se také snaží učit a také mění svou taktiku,“ pokračuje Juice. 

Nemohou využít ani plný potenciál raket HARM, které jim dodaly západní země. Ukrajina podle Juice může využít pouze čtvrtinu potenciálu těchto raket. „Stejné střely na F-16 by byly mnohem účinnější,“ doplnil. 

Podle CNN mají požadavky ukrajinských pilotů odezvu na nejvyšších místech v Kyjevě. Ministr obrany Oleksij Reznikov i prezident Volodymyr Zelenskyj vnímají pořízení letounů F-16 jako prioritu. 

Západní země v čele se Spojenými státy ale odporují. Mohlo by dojít k závažné eskalaci vztahů s Moskvou. Mezi Západem a Ruskem panuje velké napětí a každý krok může vést až k jaderné eskalaci, kterou ruský prezident Vladimir Putin nově i se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem opakovaně hrozí. 

USA nedávno potvrdily, že ukrajinské piloty na letounech budou cvičit. Velká Británie společně s Dánskem naléhá, aby jich bylo více. Konkrétně Dánové včera upozornili na prodloužení působnosti těchto stíhaček o tři roky, původně měly být vyřazeny příští rok. Podle agentury Reuters je k tomu vedou obavy z ruské agrese. Už v březnu stanice NBC informovala o příjezdu dvou ukrajinských pilotů do USA kvůli výcviku. 

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu

Ukrajina podnikla svůj dosud největší dronový útok na ruské hlavní město Moskvu a její okolí. K masivní události došlo během závěrečného dne ruských parlamentních voleb. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci bylo sestřeleno více než 1 900 dronů, osm řízených leteckých bomb, osm střel s plochou dráhou letu a čtyři rakety. Kyjev přesný počet vystřelených bezpilotních prostředků a projektilů oficiálně nepotvrdil.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli

Ruské síly podnikly masivní kombinovaný útok pomocí raket a bezpilotních letounů na ukrajinské hlavní město. Úder způsobil rozsáhlé škody a vyžádal si nejméně osmnáct zraněných, mezi nimiž jsou i dvě děti. Výbuchy se ozývaly napříč celým Kyjevem, zatímco protivzdušná obrana usilovala o zachycení přilétajících cílů. Trosky sestřelených strojů i přímé zásahy poškodily obytné domy, kanceláře, skladové prostory i klíčovou městskou infrastrukturu.

Více souvisejících

Armáda Ukrajina válka na Ukrajině F-16 SU-25 MiG-29

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj

Trump se v OSN sejde se Zelenským. Bude tlačit na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu

Americký prezident Donald Trump chystá osobní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraji týdne vysoké úrovně Valného shromáždění OSN v New Yorku. Hlavním tématem rozhovorů má být uzavření příměří v oblasti energetické infrastruktury, na které americký lídr důrazně naléhá. Nadcházející schůzka přichází v době, kdy Ukrajina stupňuje své údery na ruský energetický sektor a svět čelí výraznému růstu cen motorové nafty.

před 2 hodinami

OSN, ilustrační foto

Skupina 22 zemí přijala v OSN deklaraci o regulaci umělé inteligence

Skupina dvaadvaceti zemí přijala na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku společnou deklaraci zaměřenou na regulaci umělé inteligence. Signatářské státy v dokumentu zdůrazňují, že rozvoj této technologie musí zůstat pod přímým lidským dohledem, řízením a kontrolou. Zástupci zúčastněných národů zároveň navrhují vytvoření globálního dohledu, který by dohlížel na bezpečnostní rizika. Reagují tak na překotný vývoj takzvaných hraničních modelů umělé inteligence, které mohou představovat hrozbu pro globální bezpečnost.

před 3 hodinami

António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)

Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa

Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Organizaci spojených národů k zásadní revizi jejího fungování pod hrozbou výrazného omezení vlivu či rozpočtu. Tato situace se promítá do probíhajícího výběru nového generálního tajemníka, o jehož křeslo zatím soupeří sedm uchazečů. Snaha získat přízeň Bílého domu je u kandidátů patrná v jejich veřejných prohlášeních i programech. Současná hlava organizace António Guterres opustí svůj úřad po skončení druhého pětiletého funkčního období.

před 4 hodinami

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Trump zakázal vybraným novinářům vstup do Bílého domu. CNN a Politico podávají žalobu

Mediální společnosti CNN, MS NOW a Politico podaly žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim byl zamezen přístup do Bílého domu. Prezident své rozhodnutí zdůvodnil tvrzením, že tyto organizace publikují smyšlené a nepravdivé zprávy. V reakci na zákaz hlavních médií významné televizní stanice pozastavily společné pokrývání prezidentských událostí.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Počasí: Svět zažil nejteplejší srpen v historii. Hranice k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize padla

Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.

před 6 hodinami

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Česko uznalo prozatímní schválení autonomního řízení Tesly

Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.

před 7 hodinami

Andrej Babiš, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda od října opět zastropuje ceny benzinu a nafty

Vláda se kvůli vysokým cenám paliv rozhodla obnovit regulaci cen u čerpacích stanic. Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že kabinet od prvního října zastropuje marže prodejců na 2,50 koruny za litr. Současně dojde ke snížení spotřební daně z nafty o 2,35 koruny za litr včetně daně z přidané hodnoty. Součástí přijatých kroků je také zavedení mimořádné sektorové daně zaměřené na zpracovatele ropy.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

António Guterres

Začíná největší diplomatická událost roku. Eskalátor jsme opravili, ujistil šéf OSN Trumpa

V New Yorku začíná letošní Všeobecné shromáždění Organizace spojených národů, které do sídla organizace přivádí stovky světových lídrů a diplomatů. Hlavním tématem nadcházejícího týdne je obnovení důvěry a řízení transformace tak, aby OSN přinášela výsledky pro všechny. Končící generální tajemník António Guterres na předchozí tiskové konferenci mimo jiné ujistil, že vyhlášený eskalátor v budově byl po loňském incidentu s americkým prezidentem opraven. Byla přijata dodatečná opatření, aby se předešlo jakýmkoliv dalším technickým selháním během příchodu vrcholných představitelů.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Šéf Nvidie se vysmál varováním před koncem světa. Prozradil, jaká je šance, že AI vyhubí lidstvo

Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek

Evropské země i Spojené státy čelí podle CNN rostoucím obavám, že by Ruská federace mohla rozšířit svůj vojenský konflikt mimo území Ukrajiny. Nedávné události na východní hranici Severoatlantické aliance vyvolaly sérii mimořádných bezpečnostních opatření napříč celým kontinentem. Bělorusko jako nejbližší vojenský spojenec Moskvy uskutečnilo rozsáhlé vojenské cvičení v blízkosti Suvalského koridoru. Tento úzký úsek území představuje strategicky nejzranitelnější místo Severoatlantické aliance, neboť spojuje pobaltské státy s ostatními členy paktu.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump oznámil vznik "AI Force", jednotky zaměřené na umělou inteligenci

Americký prezident Donald Trump oznámil záměr vytvořit novou složku zaměřenou na umělou inteligenci a jmenovat speciálního zmocněnce pro tuto oblast. Ve svém příspěvku na sociálních sítích zdůraznil, že jeho administrativa nebude růst tohoto odvětví žádným způsobem brzdit ani omezovat. Šéf Bílého domu se tím jednoznačně vymezil proti výzvám ke zpomalení vývoje výpočetních systémů a zavádění přísnějších bezpečnostních pojistek. Podrobnější detaily ani časový harmonogram realizace svého plánu však nepředstavil.

před 12 hodinami

Rusko, Kreml

Volby v Rusku skončily nepřekvapivým výsledkem

Ruské parlamentní volby přinesly předvídatelný výsledek a vládní strana Jednotné Rusko v nich obhájila svou výraznou převahu. Strana podporovaná prezidentem Vladimirem Putinem směřuje k udržení ústavní většiny ve Státní dumě s ještě vyšším ziskem než při předchozím hlasování.

před 12 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu

Ukrajina podnikla svůj dosud největší dronový útok na ruské hlavní město Moskvu a její okolí. K masivní události došlo během závěrečného dne ruských parlamentních voleb. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci bylo sestřeleno více než 1 900 dronů, osm řízených leteckých bomb, osm střel s plochou dráhou letu a čtyři rakety. Kyjev přesný počet vystřelených bezpilotních prostředků a projektilů oficiálně nepotvrdil.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zatáhl USA do války, ze které se mu nedaří vystoupit. A možnosti docházejí

Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.

před 14 hodinami

Robert Fico

Pavel by rád bojoval, reagoval Fico na kritiku z Česka

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem. 

před 14 hodinami

Ilustrační foto

OSN: Svět už není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia

Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.

před 16 hodinami

včera

včera

Zeman napíná Česko ohledně další kandidatury. Mohou za to i pravidla

Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy