Ukrajinští piloti vídají své kolegy umírat. I proto si přejí americké F-16

Ukrajinští piloti ve starých stíhačkách mnohdy bojují o život proti modernějším ruským strojům. Ty totiž mají na ukrajinském nebi převahu i přes probíhající protiofenzívu. Přáli by si letouny F-16, které jim umožní spolehlivější manévrování a odpalování raket. Velení v Kyjevě jejich potřeby zohledňuje a západní země na Spojené státy už tlačí s výcvikem letců z Ukrajiny na tyto stroje. 

Americká stanice CNN zveřejnila rozhovor s ukrajinským pilotem Oleksijem. Ten létá se starými stroji Su-25 ještě sovětské výroby. Nedokážou se rovnat moderním ruským stíhačkám Su-35, které mají ve výbavě pokročilé radary a rakety dlouhého doletu. „Kvůli těmto stíhačkám ztrácíme mnoho letadel. V boji jsme ztratili velitele a jeho návodčího. Oba jsou hrdinové Ukrajiny,“ vylíčil pilot, mezi kolegy známý pod přezdívkou Pumba. 

Přes všechno psychické vypětí, které během války zažil, stále vzdoruje nepříteli. Je jedním z několika desítek pilotů, kteří rok a půl po začátku války létají pro ukrajinské letectvo. „Když vidíte výbuch svého kolegy před očima, v reálném čase, je to šok. Největší bitva je se sebou samým, protože musíte najít nějakou sílu, nějakou sílu ve své duši, jak se vám podaří znovu vzlétnout,“ popisuje Pumba. 

Význam role útočných letců podle CNN se začátkem protiofenzívy roste. „Hlavním účelem tohoto letadla je podporovat naše pozemní síly na frontě. V těchto dnech je to náš hlavní úkol,“ řekl pilot. Po dokončení mise pilotům prý pozemní bojovníci posílají děkovné zprávy. „Myslím, že tím zvyšujeme morálku našich pozemních sil.“

Ačkoliv má zásadní problémy s ukrajinskou protileteckou obranou, tak si Rusko drží svou leteckou převahu. Ukrajinci pro boj s Rusy obdrželi 45 letounů Su-25 a Mig-29 od spojeneckých zemí. „Západní země by mohly pomoci tím, že by Ukrajině poskytly vytoužené letouny F-16,“ poznamenal jiný pilot s přezdívkou Juice, jehož CNN oslovila také. 

CNN popsala, že americká stíhačka F-16 má schopnost doplňování paliva ve vzduchu a je kompatibilní s většinou zbraní Severoatlantické aliance. Poprvé se začala vyrábět v 80. letech, po řadě modernizací je ale pokročilejší a univerzálnější než všechny proudové letouny, které nyní ukrajinské letectvo ve své výbavě má. 

„Naše protiofenzíva by mohla být mnohem účinnější a pro naše lidi na zemi mnohem bezpečnější. Domnívám se, že by to mohlo skutečně změnit pravidla hry pro protiofenzívu i pro celou válku, protože F-16 jsou schopny udělat spoustu zásadní práce pro naše síly, pro náš odpor,“ vysvětluje Juice.

Letci se snaží manévrovat tak, aby se vyhnuli protiletecké obraně nepřítele, vždy to v nich ale vyvolává obrovský strach. „Vymezujeme si okna pro napadání cílů v době, kdy je riziko nejmenší, a skutečně to funguje. Ale nezaručuje to naši bezpečnost, protože Rusko se také snaží učit a také mění svou taktiku,“ pokračuje Juice. 

Nemohou využít ani plný potenciál raket HARM, které jim dodaly západní země. Ukrajina podle Juice může využít pouze čtvrtinu potenciálu těchto raket. „Stejné střely na F-16 by byly mnohem účinnější,“ doplnil. 

Podle CNN mají požadavky ukrajinských pilotů odezvu na nejvyšších místech v Kyjevě. Ministr obrany Oleksij Reznikov i prezident Volodymyr Zelenskyj vnímají pořízení letounů F-16 jako prioritu. 

Západní země v čele se Spojenými státy ale odporují. Mohlo by dojít k závažné eskalaci vztahů s Moskvou. Mezi Západem a Ruskem panuje velké napětí a každý krok může vést až k jaderné eskalaci, kterou ruský prezident Vladimir Putin nově i se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem opakovaně hrozí. 

USA nedávno potvrdily, že ukrajinské piloty na letounech budou cvičit. Velká Británie společně s Dánskem naléhá, aby jich bylo více. Konkrétně Dánové včera upozornili na prodloužení působnosti těchto stíhaček o tři roky, původně měly být vyřazeny příští rok. Podle agentury Reuters je k tomu vedou obavy z ruské agrese. Už v březnu stanice NBC informovala o příjezdu dvou ukrajinských pilotů do USA kvůli výcviku. 

Související

Letoun Tornádo nese rakety Storm Shadow.

Ukrajina poprvé použila britské střely Storm Shadow k útokům na ruské území

Ukrajina podle informací The Guardian poprvé od začátku konfliktu použila britské střely Storm Shadow k útokům na cíle v Rusku. Povolení k využití raket na ruském území bylo schváleno v reakci na nasazení více než 10 000 severokorejských vojáků na ruské hranici s Ukrajinou. Podle britských a amerických představitelů jde o zásadní eskalaci téměř tři roky trvající války.

Více souvisejících

Armáda Ukrajina válka na Ukrajině F-16 SU-25 MiG-29

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 40 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy