Všechny státy jsou si rovny, ale některé jsou si rovnější? Střed a východ Evropy už odmítá hrát druhé housle

Server poukázal na možnou kandidaturu bývalého nizozemského premiéra Marka Rutteho na post generálního tajemníka NATO, který by mohl získat širokou podporu. Své ambice na tuto pozici však vyjádřil i rumunský prezident Klaus Iohannis.

Několik dalších osobností, včetně lotyšského ministra zahraničí Krišjānise Kariņše a estonské premiérky Kaji Kallasové, také projevilo zájem o tuto prestižní funkci.

Politico zdůraznilo, že současný zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană je Rumun, což může mít dopad na nadcházející volbu do této pozice.

Bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves tvrdí, že Rutte nemá morální důvěryhodnost pro post generálního tajemníka NATO, zejména kvůli nedodržení závazku Nizozemska vynaložit dva procenta HDP na obranu během Rutteho premiérského mandátu.

Kallasová zdůraznila potřebu geografické rovnováhy v rozložení funkcí v NATO, aby se zabránilo vzniku dvou různých kategorií zemí.

Podobné obavy o nedostatečné zastoupení ve vysokých funkcích má střední a východní Evropa. V institucích Evropské unie od svého rozšíření v roce 2004 nikdy výrazně vysoké funkce nezastávaly.

Politico připomnělo, že s výjimkou Polska, které mělo své představitele na vysokých pozicích, jako byli Donald Tusk nebo Jerzy Buzek, země střední a východní Evropy zastávaly v EU jen málo významných funkcí.

V současnosti je lotyšský eurokomisař Valdis Dombrovskis odpovědný za obchodní politiku a slovenský Maroš Šefčovič se stal výkonným místopředsedou Evropské komise zodpovědným za Evropskou zelenou agendu.

Rozhodování o vysokých funkcích v EU se ale očekává až po letošních eurovolbách, kdy by měla Ursula von der Leyenová získat další mandát jako předsedkyně Evropské komise. Současně se otevírá souboj o další klíčové pozice v EU, včetně předsedy Evropské rady, předsedy Evropského parlamentu a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Politico navíc zmiňuje možnost vytvoření nového postu eurokomisaře pro obranu, který by mohl získat polský ministr zahraničí Radosław Sikorski nebo litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Kallasová by pak mohla nahradit Josepa Borrella ve funkci vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Jméno nástupce Jense Stoltenberga pak má být známo před červencovým summitem NATO ve Washingtonu. Úřadující šéf NATO se vzdá svého postu k 1. říjnu po celkem deseti letech poté, co bylo jeho funkční období čtyřikrát prodlouženo vzhledem k válce na Ukrajině.

I americký prezident Joe Biden podporuje kandidaturu nizozemského premiéra Rutteho na post generálního tajemníka NATO. Pro agenturu Reuters to ve čtvrtek uvedl nejmenovaný zdroj z prostředí americké administrativy. Jeho kandidaturu podporují i další státníci včetně Británie.

Podle nejmenovaného představitele britské vlády stejný postoj k Rutteho kandidatuře zastává i Spojené království. Vláda v Londýně údajně argumentuje, že Rutte je v alianci NATO velmi respektován, má reference v oblasti obrany a bezpečnosti a zajistí, aby Aliance zůstala silná a připravená zajistit obranu a odstrašit (nepřítele).

Rutteho příznivci tvrdí, že nizozemský lídr je jedním z nejlépe disponovaných politiků na tento post na evropské scéně, přičemž je i velmi nenápadný: je o něm známo, že na mnohá setkání jezdí na kole a že vyučuje sociální vědy na místní škole. Údajně už léta bydlí ve stejném skromném domě v Haagu a je hrdý na své ojeté auto značky Saab.

Nejmenovaný nizozemský politik uvedl, že telefonní seznam v Rutteho mobilu již zahrnuje dvě generace světových lídrů za hranicemi západního světa, se kterými si vytvořil pouta a udržuje dobré kontakty – i v soukromí, dokonce i po jejich odchodu z aktivní politiky. "Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová a Rutte se stále setkávají," uvedl jako příklad tento zdroj.

Rutte loni v říjnu připustil, že pozice generálního tajemníka NATO je "velmi zajímavá" práce a řekl, že pokud takovou šanci dostane, neodmítne ji.

Severoatlantická aliance se prozatím rozhodla setrvat u zkušeného lídra, místo aby se za současných okolností pokoušela nalézt shodu na jeho nástupci. Stoltenberg byl ve dvou obdobích mezi lety 2000 až 2001 a 2005 až 2013 norským premiérem a už předtím působil na několika ministerských postech. Generálním tajemníkem NATO je od října 2014 a letos by mu měl mandát definitivně skončit.

V poslední době se proto přitom silně spekulovalo o konkrétním nástupci Stoltenberga. Podle serveru Politico by stávajícího šéfa aliance Jense Stoltenberga mohla nahradit i dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Podle serveru Foreign Policy mají na křeslo generálního tajemníka výrazný vliv čtyři největší ekonomiky – Spojené státy, Německo, Francie a Velká Británie.

Je ale nepravděpodobné, že by vyslaly své kandidáty Německo a Francie, protože se obě země pokusily diplomaticky vyřešit válku na Ukrajině a setkaly se s Putinem krátce před začátkem války. Od té doby se snaží situaci spíše vyvažovat, i když posílají humanitární a vojenskou pomoc na Ukrajinu. Ian Lesser, viceprezident německého Marshallova fondu, řekl, že si nemyslí, že by Německo chtělo tuto pozici pro sebe, protože jeho postoj k Ukrajině je "již kontroverzní".

Například Turecko a Maďarsko, které v posledních měsících odložily klíčová rozhodnutí NATO v jiných oblastech, se zatím nevyjádřily, zda Rutteho podporují. Mnoho dalších členů NATO ale naznačilo, že podpoří nizozemského lídra při kandidatuře na tento post. Zvolení do této funkce vyžaduje jednomyslnou podporu všech členů Aliance.