Kdo nahradí Stoltenberga ve vedení NATO? Ve hře je nové jméno

Ačkoliv se NATO letos v létě rozhodlo o rok prodloužit mandát generálního tajemníka Jense Stoltenberga do konce září 2024, spekulace o tom, kdo by jeho místo převzal, přetrvávají. Nově se o pozici přihlásil lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš.

Severoatlantická aliance se prozatím rozhodla setrvat u zkušeného lídra, místo aby se za současných okolností pokoušela nalézt shodu na jeho nástupci. Stoltenberg byl ve dvou obdobích mezi lety 2000 až 2001 a 2005 až 2013 norským premiérem a už předtím působil na několika ministerských postech. Generálním tajemníkem NATO je od října 2014 a příští rok by mu měl mandát definitivně skončit.

V poslední době se proto přitom silně spekulovalo o konkrétním nástupci Stoltenberga. Podle serveru Politico by stávajícího šéfa aliance Jense Stoltenberga mohla nahradit v září letošního roku dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Podle serveru Foreign Policy mají na křeslo generálního tajemníka výrazný vliv čtyři největší ekonomiky – Spojené státy, Německo, Francie a Velká Británie.

Je ale nepravděpodobné, že by vyslaly své kandidáty Německo a Francie, protože se obě země pokusily diplomaticky vyřešit válku na Ukrajině a setkaly se s Putinem krátce před začátkem války. Od té doby se snaží situaci spíše vyvažovat, i když posílají humanitární a vojenskou pomoc na Ukrajinu. Ian Lesser, viceprezident německého Marshallova fondu, řekl, že si nemyslí, že by Německo chtělo tuto pozici pro sebe, protože jeho postoj k Ukrajině je "již kontroverzní".

Doporučené články

Dalším silným hráčem je Velká Británie, která by díky tomu mohla po brexitu opět uplatnit svou moc v rámci Evropy. Skandinávské státy mají sice mezi aliančními členy dobré vztahy, poslední lídři aliance ale pocházeli právě z těchto zemí, a Itálie a východoevropské národy mají v NATO spíše geografický význam. Panují ale i názory, že tajemník z pobaltské země by vyslal jasný signál Putinovi, že NATO by se dokázalo shromáždit na východní hranici, pokud by tímto směrem namířil ruské rakety. 

Posledním výrazným hráčem jsou Spojené státy, které se podle serveru obvykle bojů o politické vedení NATO neúčastní, protože tradičně zastávají jeden z nejvyšších vojenských postů v alianci. Vrchním velitelem evropských sil obvykle bývá americký generál. To, koho USA podpoří, ale má váhu v konečném rozhodnutí. 

I z toho důvodu se živě spekuluje o tom, že vhodnou uchazečkou na pozici generální tajemnice by mohla být dánská premiérka Mette Frederiksenová. Už když Washington oznámil, že prezident Joe Biden bude Frederiksenovou hostit, v sídle NATO vyvstaly debaty o tom, zda USA podpoří dánského zástupce do role, která je tradičně vyhrazena pro Evropana, ale podléhá požehnání Washingtonu.

Dánský vůdce podle Politica boduje hned v několika rovinách. Spojenci hledají politika s postavením předsedy vlády a vzhledem k tomu, že všichni předchozí šéfové NATO byli muži, existuje určitý tlak k nalezení ženské kandidátky. Zároveň je Dánsko vnímáno jako země preferující střední cesty, je například silný podporovatel Ukrajiny, ale nemá tak jestřábí metody, jako některé jiné země.

Doporučené články

Na tom, že dánská premiérka je žhavou kandidátkou, se shodlo několik diplomatických zdrojů. "Řada větších spojenců ji skutečně považuje za seriózní," řekl jeden z diplomatů s tím, že Dánsko bylo v průběhu války na Ukrajině "poměrně solidní".

Ne vše ale hraje v její prospěch. Frederiksenová pochází ze země, která post lídra aliance zastávala teprve nedávno, bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen byl generálním tajemníkem NATO v letech 2009 až 2014. Dánsko navíc zaostává ve výdajích na obranu, což je problém, který by mohl být pro některé státy překážkou.

Nakonec i sama premiérka spekulace o možné kandidatuře bagatelizuje a minulý měsíc trvala na tom, že kandidátkou není. Kartami tak nakonec ale může zamíchat i úplně někdo jiný. Mezi nejdiskutovanější jména patří nizozemský premiér Mark Rutte, který nedávno naznačil, že by si brzy přál odejít z politiky. Ve hře je i Chrystia Freelandová, místopředsedkyně kanadské vlády, která je podle zdrojů Foreign Policy podporována Washingtonem, nebo estonská premiérka Kaja Kallasová.

Podle serveru jsou ale ve hře i další jména. Například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, litevská premiérka Ingrida Simonyteová a bývalá chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová. Všechny tyto ženy byly v médiích uváděny jako možné kandidátky, podle pozorovatelů NATO, s nimiž server hovořil, nejsou ale jejich jména v kuloárech zmiňována příliš často.

Doporučené články

Britský ministr obrany Ben Wallace také projevil zájem Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka nahradit. "NATO je nesmírně důležité pro bezpečnost nás všech. Bylo by mi potěšením, kdybych mohl přispět," řekl. Zároveň ale dodal, že současná pozice v resortu jej naplňuje také, a tak je jeho kandidatura otázkou.

"NATO je nesmírně důležité pro bezpečnost nás všech. Bylo by mi potěšením, kdybych mohl přispět," řekl. Zároveň ale dodal, že současná pozice v resortu jej naplňuje také, a tak je jeho kandidatura otázkou.

V diplomatických kruzích je často zmiňována i Kallasová. Podle oslovených diplomatů ale může být problémem země, z níž pochází. "Na východě jsou spojenci, kteří se ptají, kdy a zda vůbec se kandidát z jejich regionu dostane ke kormidlu," řekl jeden z diplomatů s tím, že "brutální ruská invaze na Ukrajinu dokázala, že mnozí z nich jsou spolehliví a schopní." 

Doporučené články

Při výběru nástupce Stoltenberga se nelze spoléhat ani na politickou funkci. Generální tajemníci NATO sice byli tradičně hlavami vlád nebo států, nejde ale o psané pravidlo a mnozí věří, že místopředseda vlády nebo ministr zahraničí by byl také přijatelnými lídry. 

Nově projevil zájem stát se příštím generálním tajemníkem Severoatlantické aliance lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš. Rozšiřuje ta počet uchazečů o nejvyšší politickou funkci v NATO. 

V oficiálním prohlášení se uvádí, že Kariňš, který v srpnu odstoupil z postu lotyšského premiéra, může do vedení NATO přinést své zkušenosti z působení na postu předsedy vlády, jasné pochopení ruské hrozby a pozici silné podpory Ukrajiny. Má také prokazatelné zkušenosti při "budování mezinárodního konsensu".

Související

Více souvisejících

NATO Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové přišli ve válce na Ukrajině o dalšího generála

Ruská armáda potvrdila smrt dalšího vysoce postaveného velitele ve válce na Ukrajině, kterou Rusko vede proti sousední zemi již od konce loňského února. Moskva nezveřejnila žádné bližší podrobnosti k tomu, jak dotyčný přišel o život. 

Aktualizováno včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Němci prodlužují hraniční kontroly. Týká se to i Česka

Německo prodlouží kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem kvůli migraci a boji s pašeráky až do 15. prosince, oznámilo německé ministerstvo vnitra. Berlín bude o prodloužení opatření informovat Evropskou komisi. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nákupy potravin, ilustrační fotografie

Obchody od ledna zdraží, i přesto, že DPH na potraviny klesne

Ceny potravin v České republice od ledna porostou, přestože bude snížena sazba daně z přidané hodnoty. Dnes to na tiskové konferenci uvedli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza.

včera

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

O důchod je možné žádat online, potřeba je pouze identita občana

Od prosince 2023 mohou klienti podat žádost o starobní, invalidní či pozůstalostní důchod obilné prostřednictvím internetové služby ePortálu ČSSZ a s využitím elektronické identifikace. Součástí služby je informativní odhad výše starobního důchodu podle zvoleného data pro odchod do důchodu a také možnost doložit chybějící dokumenty. Po vyplnění a odeslání žádosti klienti obratem obdrží potvrzení o přijetí žádosti. 

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan chce, aby "řezník z Gazy" Netanjahu stanul před soudem

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu musí stanout před soudem jako válečný zločinec, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během úvodní řeči na pondělním jednání Organizace islámské spolupráce v Istanbulu v souvislosti s děním v Pásmu Gazy. 

včera

včera

včera

Nejvyšší kontrolní úřad

NKÚ: Miliardy dostaly za covidu od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců

Podporu z programu Antivirus, jehož hlavním účelem bylo zmírnit negativní dopady pandemie covidu-19 na zaměstnanost v ČR, dostávaly i firmy, kterým v době šíření nemoci rostl čistý obrat, zisk a zvyšoval se jim počet zaměstnanců. Pomoc státu čerpaly také firmy, které v té době rozdělovaly podíly na zisku. V jednom ze tří režimů programu Antivirus stát navíc nesl téměř 100 % nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích EU, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy Kč.

včera

Válka na Ukrajině je v nové fázi. Ukrajinci v noci sestřelili drony i řízenou střelu

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na pondělí zlikvidovala 18 dronů íránské výroby a jednu řízenou střelu. Podle Kyjeva se válka se začátkem zimy ocitla v nové fázi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy