Ukrajina by měla vstoupit do NATO bez Ruskem okupovaných území, říká Anders Fogh Rasmussen

Anders Fogh Rasmussen dlouhou dobu spolupracoval s Andrijem Jermakem, poradcem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zejména před nedávným summitem NATO ve Vilniusu. Tento summit ovšem skončil bez pozvání Ukrajiny k vstupu do aliance.

Oba představitelé aktivně diskutují o tom, jak by mohla Ukrajina zapadnout do nové evropské bezpečnostní struktury, včetně praktických otázek týkajících se rozsahu členství Ukrajiny v NATO.

Rasmussen, který byl v letech 2009 až 2014 generálním tajemníkem NATO, uvedl, že plán částečného členství Ukrajiny nebude symbolizovat zmrazení konfliktu, ale bude znamenat odhodlání varovat Rusko, že nemůže zabránit Ukrajině v připojení k západní obranné alianci .

NATO uspořádá příští rok v létě ve Washingtonu summit k 75. výročí a otázka budoucího členství Ukrajiny bude jistě velkým tématem.

Ukrajinské vedení projevilo zklamání poté, co bylo na letošním summitu NATO, pod vlivem tlaku ze strany USA a Německa, obeznámeno, že pozvání pro Ukrajinu bude uděleno až tehdy, kdy to situace dovolí. Toto rozhodnutí bylo faktickým odmítnutím žádosti Ukrajiny o konkrétní termín pro vstup.

Namísto toho byly vztahy mezi Ukrajinou a NATO posíleny prostřednictvím vytvoření rady Ukrajina-NATO a dohodou o poskytnutí bezpečnostních záruk ze strany jednotlivých členů NATO.

Rasmussen zdůraznil, že otázku ukrajinského členství v NATO nelze příští rok znovu odložit. Uvedl: „Nastal čas udělat další krok a pozvat Ukrajinu do NATO. Potřebujeme novou evropskou bezpečnostní architekturu, ve které bude Ukrajina hrát klíčovou roli v rámci NATO.“

Ti, kdo se zasazují o členství Ukrajiny v NATO, byli ochromeni tím, že zemi ve válce téměř nebylo nabídnuto členství, protože podle článku 5 klauzule NATO o kolektivní sebeobraně jsou všechny členské státy NATO povinny přistoupit k aktivní obraně země, která je v konfliktu. Členství v NATO pro celou Ukrajinu by nyní znamenalo, že Rusku NATO oznámí, že se chystá vstoupit do války s Moskvou.

Vyloučení Ruskem okupovaného území z území NATO by podle Rasmussena snížilo riziko konfliktu s Ruskem. Odporuje názoru, že by to zamrzlo konflikt a předávalo by ukrajinské území Rusku. Argumentuje, že důvěryhodnost článku 5 by odradila Rusko od útoků na NATO a umožnila by Ukrajině efektivněji bránit své hranice. Rasmussen zdůrazňuje potřebu jasných záruk v rámci článku 5 a srovnává návrh s myšlenkou bezletové zóny, která by omezila ruské vojenské operace nad územím Ukrajiny.

Probíhají jednání o získání vojenských specialistů před příštím summitem NATO, aby propracovali detaily jejich nápadu, včetně toho, jak by bylo možné v souvislosti s posunem frontových linií nakreslit věrohodnou demarkační linii, která by ukazovala ukrajinské území považované za uvnitř NATO a území okupované Ruskem.

Rasmussen také sdělil, že od vstupu západního Německa do aliance v roce 1955 existuje nepřesný precedens a článek 5 se vztahuje na jeho území, ale ne na území východního Německa, uvádí deník The Guardian.

Podle Rasmussena existují tři klíčové důvody, proč by mělo být Ukrajině nabídnuto členství v NATO. Za prvé by Ukrajina v rámci NATO posloužila jako hráz proti rostoucí agresivitě Ruska. Zadruhé zdůraznil, že v dnešním světě neexistuje neutralita a tzv. šedé zóny jsou pro Putinovu agresi přitažlivé, což by členství v NATO eliminovat mohlo. Nakonec podotkl, že ukrajinská armáda, nyní zkušenější než většina evropských armád, by představovala přínos a inspiraci pro celou Evropu. Ukrajina v současné době vyjednává s 25 zeměmi mimo G7 bezpečnostní dohody v rámci Kyjevského bezpečnostního paktu, který slouží jako předstupeň plného členství v NATO. Dohody zahrnují transfer zbraní, zlepšený výměnu informací a podporu ukrajinského obranného průmyslu.