Vyhrožovat státu EU je nepřijatelné, jsme na prahu rozšíření války, varují unijní lídři

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell v pondělí varoval, že konflikt na Blízkém východě je blízko k rozšíření do Libanonu. Informoval o tom server Times of Israel.

"Nebezpečí, že se tato válka rozšíří na jih Libanonu, se každým dnem zvyšuje," řekl Borrell novinářům před pondělním zasedáním Rady EU ministrů zahraničních věcí v Lucemburku. "Jsme na prahu rozšíření války," dodal. 

Libanonské hnutí Hizballáh, podporované Íránem, začalo útočit na Izrael krátce po vypuknutí konfliktu v Pásmu Gazy v říjnu minulého roku. Hnutí uvedlo, že nebude přestávat s útoky, dokud nebude dosaženo příměří v Gaze.

Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh ve středu (19. června) pohrozil Kypru, že by se mohl stát součástí konfliktu, pokud by Izraeli poskytl svá letiště a základny.

"Vyhrožování suverénnímu státu Evropské unie je naprosto nepřijatelné," řekl v pondělí řecký ministr zahraničí Jorgos Gerapetritis. "Stojíme při Kypru a budeme všichni společně čelit jakékoli globální hrozbě od teroristických organizací," dodal.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila situaci mezi Izraelem a Hizballáhem za velmi znepokojující a oznámila, že brzy navštíví Libanon. "Další eskalace napětí by byla pro lidi v této oblasti katastrofou," uvedla.

 V posledním týdnu vzrostly obavy, že by dlouho trvající konflikt mezi Hizballáhem a Izraelem, zhoršený izraelskou ofenzivou v Pásmu Gazy, mohl přerůst ve válku. Izraelská armáda v Gaze bojuje proti hnutí Hamás v reakci na jeho teroristický útok na Izrael z 7. října loňského roku. Hizballáh je spojencem Hamásu a obě tato hnutí podporuje Írán, který je dlouhodobým nepřítelem Izraele.

I generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres se obává eskalace napětí mezi Izraelem, libanonským hnutím Hizballáh a mírovými jednotkami OSN. Uvedla to agentura Reuters.

"Jediný ukvapený krok, jediná chyba může zapříčinit katastrofu, která přesáhne hranice zemí, ale i představivosti. Nesmíme dovolit, aby se z Libanonu stalo další Pásmo Gazy," uvedl Guterres.

Hizballáh s podporou Íránu útočí na Izrael již od začátku války v Pásmu Gazy. Vyjadřuje tím solidaritu s hnutím Hamás, které celý konflikt v Pásmu Gazy odstartovalo 7. října. Izrael v reakci na raketovou palbu Hizballáhu následně zaútočil na jih Libanonu.

Íránská mise při OSN v pátek uvedla, že Hizballáh dokáže ochránit své hnutí, jakož i Libanon proti Izraeli. Proto varuje, že "zřejmě nastal čas na to, aby se tento nelegitimní systém sám zničil" .

"Jakékoli neuvážené rozhodnutí izraelského okupačního režimu s cílem zachránit se může uvrhnout region do nové války," uvedla íránská mise OSN na sociální síti X.

Mírové jednotky OSN (UNIFIL), jakož i Dozorčí organizace OSN pro dodržování příměří (UNTSO) jsou rozmístěny na jihu Libanonu, aby kontrolovaly boje podél demarkační linie mezi Libanonem a Íránem.

"Mírové jednotky se na místě snaží snížit napětí a předejít chybě. Svět to však musí říci jasně, okamžitá deeskalace je nejen možná, ale také nezbytná," zdůraznil Generální tajemník OSN.

Spojené státy se také snaží zabránit vzniku rozsáhlejšího konfliktu mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh. V úterý to řekl emisar americké administrativy Amos Hochstein po eskalaci ostřelování v pohraničí na jihu Libanonu.  

Militanti Hizballáhu v Libanonu a izraelské jednotky se navzájem ostřelují ve zvýšené míře posledních osm měsíců – paralelně s válkou v Pásmu Gazy. Hizballáh podporovaný Íránem minulý týden odpálil proti Izraeli dosud nejvíce raket a bezpilotních letadel, čímž reagoval na izraelský nálet, při kterém zahynul vysoce postavený velitel hnutí.

Hochstein podle Times of Israel řekl, že do Libanonu byl vyslán okamžitě po krátké návštěvě Izraele, protože situace je "vážná". "V průběhu uplynulých týdnů jsme byli svědky eskalace. A (americký prezident Joe) Biden chce další eskalaci války zabránit," uvedl.

V úterý ráno se setkal s velitelem libanonských ozbrojených sil i s tamním předsedou parlamentu Nabíhem Barřím, šéfem šíitského hnutí Amal, které je spřízněno s Hizballáhem a také za poslední měsíce odpálilo rakety na Izrael.

Jednal i s libanonským premiérem Nadžíbem Míkátím, který mu podle prohlášení řekl, že Libanon o eskalaci neusiluje.

Spojené státy a Francie se podle Reuters diplomaticky snaží zajistit klid zbraní v pohraničí Izraele a Libanonu. Hizballáh tvrdí, že své útoky zastaví až když se dosáhne příměří v Pásmu Gazy.

Americký vyslanec úterý vyzval Hamás, aby souhlasil s návrhem dohody o příměří v Gaze, kterou podporují USA a která podle něho představuje příležitost ukončit válku podél tzv. amerických vyslanec. modré linie. Jedná se o demarkační linii mezi Libanonem a Izraelem, kterou v roce 2000 vytvořila OSN.

Související

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy

Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua. 

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Josep Borrell libanon Hizballáh

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy