Wagnerovci jsou silní. Smrt Prigožina je ale destabilizuje, ohrozí Kreml a poškodí africkou bezpečnost

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek odpoledne prolomil mlčení ohledně pádu letadla s šéfem wagnerovců. Potvrdil jeho úmrtí a vyjádřil soustrast nejen blízkým, uvedl server EuroZprávy.cz. Svět teď ale zajímá otázka – co se žoldnéřskou skupinou bude dále?

Britská rozvědka v pátek ráno na sociální síti X připustila možný extrémně destabilizující efekt Prigožinovy pravděpodobné smrti na Wagnerovu skupinu. „Jeho osobní vlastnosti, jako je hyperaktivita, výjimečná drzost, snaha o dosažení výsledků a extrémní brutalita, byly pro Wagnera typické a je nepravděpodobné, že by se jim vyrovnal nějaký jeho nástupce,“ píše.

Podle Britů neexistuje jednoznačný důkaz, že byl na palubě. Jeho smrt ale pokládá za velmi pravděpodobnou. „Je známo, že uplatňuje mimořádná bezpečnostní opatření. Je však velmi pravděpodobné, že je skutečně mrtvý.“

„Smrt Prigožina by měla téměř jistě hluboký destabilizující dopad na skupinu Wagner. Wagnerovo velitelské vakuum by ještě umocnily zprávy, že zemřel také zakladatel a polní velitel Dimitrij Utkin a šéf logistiky Valerij Čekalov,“ dodává britská rozvědka komunikující prostřednictvím ministerstva obrany.

Soukromé letadlo se zřítilo ve středu večer zhruba v půli cesty mezi Moskvou a Petrohradem. Zemřelo v něm všech deset cestujících, z toho tři členové posádky a sedm pasažérů. Ruská federální agentura pro leteckou dopravu později potvrdila, že na seznamu cestujících byl majitel Wagnerovy soukromé vojenské skupiny Prigožin a jeden z jejích zakladatelů a velitelů Dmitrij Utkin.

Budou se chtít pomstít?

Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Anton Geraščenko na sociální síti X zveřejnil video s údajným prohlášením členů wagnerovců. „Mnoho diskuzí o tom, co Wagner v této situaci udělá. Řekneme si jedno – začínáme. Očekávejte nás!“ říkal zamaskovaný muž na videu. To se ale prozatím nepodařilo nezávisle ověřit, není ani jasné, koho k „očekávání“ vyzývá. Pokud jde o ruskou vládu, může to znamenat začátek tažení wagnerovců proti ní.

Teorii o možné pomstě wagnerovců za smrt svého šéfa potvrdil pro EuroZprávy.cz vojenský expert Tomáš Řepa z Univerzity obrany. „Myslím si, že rozhodně někteří z nich budou mít tendenci se mstít, protože je to akt nasměrovaný proti člověku, díky kterému si přišli na velmi pěkné peníze, a navíc byli fakticky beztrestní, ať prováděli cokoliv,“ nastínil.

Vnitropolitická situace v Ruské federaci a dosud neúspěšné tažení proti Ukrajině podle něj hraje této možnosti do karet. „U takovýchto dobrodruhů, žoldáků mnohdy rekrutovaných z řad zločinců je jasné, že nebudou chtít své postavení měnit,“ poznamenal.

Chybět ale bude ústřední postava. „Bez Prigožina už to ale nebude možné, celá jedna etapa s ním končí. Určitě ale nekončí budování soukromých armád oligarchů v Rusku, což souvisí se zhoršováním vnitřní situace a válka na Ukrajině ten proces dále urychluje,“ dodal pro EuroZprávy.cz Řepa.

Proti ruské armádě nemusí být slabí

Počty na papíře jsou docela zřejmé, ruská armáda je kolos, kterému se sice na Ukrajině příliš nedaří, sílu však má. Je ale otázkou, jestli by s ní zvládli účinně bojovat. „To, že na to mají ukázali i při puči před dvěma měsíci, kdy se vůči nim místní chovali velmi přátelsky. Samotný počet totiž není vždy tím rozhodujícím. Wagnerovci mohou tímto zaniknout, ale vazby, které mezi sebou měli, jistě neskončí. Bude to ještě velmi napjaté,“ připustil expert.

Prigožinova smrt ale vedení Kremlu přišla vhod. „Kreml tímto dále utužil svoji kontrolu nad těmi, kteří nejsou loajální dle Putinových představ. Za situace, kdy se bojuje na Ukrajině, působí mezinárodní sankce a Rusko po všech stránkách upadá, se jedná o ‚vítězství‘ s omezeným dopadem.“

Obrovská síla v Africe

Wagnerovci hrají důležitou roli v Africe, a to hned v několika zemí – například ve Středoafrické republice, Mali, Burkině Faso, Libyi či Súdánu. Prigožin tam vytvořil síť životně důležitých kontaktů, která bude Rusku velmi chybět, pokud chce nadále šířit svůj vliv v regionu.

Navíc existují informace o jejich přesunu z Běloruska do Ruska, to však podle experta z Univerzity obrany není jediná síla. Kreml je podle všeho nezvládne kontrolovat. „Přesun z Běloruska už byl avizován, nyní bude záležet i na těch, kteří jsou nasazeni v Africe, v součtu se jedná o minimálně 20 tisíc žoldáků, a to už není tak zanedbatelné množství, aby bylo možné je mít všechny dlouhodobě pod kontrolou,“ shrnul pro EuroZprávy.cz.

Smrt Prigožina může znamenat závažné problémy například pro Mali, které bojuje proti islamistickým bojovníkům a separatistům. Obrátilo se tak Wagnerovu skupinu, která režimu do velké míry zajišťovala bezpečnost, uvádí britská stanice BBC.

Bamaku nestačilo obrátit se pouze na jednotky OSN a Francie, které po převratu na severu země v roce 2012 do země dorazily, a nyní ji postupně opouštějí. Chtěla to tak samotná vláda, spoléhá se na wagnerovce.

Motivace žoldáků je v zemi zpochybňována především Američany. Ti obvinili skupinu z toho, že je „destabilizující síla“ mající zájem především o těžbu zlata a diamantů. Několik dní před svou pravděpodobnou smrtí Prigožin navíc natáčel video z Afriky, kde oznámil, že dělá „Afriku svobodnější“.